Velikonoční beránek, Kristus
Velikonoční beránek,
Kristus
" ...... neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus" (1 Kor.5: 6 - 7 )
Nebudu se zabývat výkladem uvedeného citátu. Jen si vypůjčím motto pro dnešní ráno, které zní: "... byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus". Příští víkend jsou Velikonoční svátky. Mnozí lidé o nich mají zkreslené představy a často neví, co vlastně znamenají. Jde vlastně o židovský svátek Pascha v křesťanském pojetí, které místo obětování skutečných zvířat si připomíná oběť Pána Ježíše na Golgotě, jeho smrt a
vzkříšení z mrtvých
Kdy se slaví Velikonoce ?
V židovském kalendáři je prvním měsícem " Abíb " nebo-li " Nísan" , který připadá na druhou polovinu našeho března a první polovinu dubna. Nísan zahajoval kalendářní rok na znamení vyjití Izraele z Egyptského zajetí pod vedením Mojžíše. Největší židovský svátek Pascha tento odchod ze zajetí do svobody připomíná. Na Prvním nikajském koncilu roku 325 bylo potvrzena a stanovena metoda výpočtu užívaná do současnosti. V křesťanských církvích se Velikonoce (Pascha) slaví první neděli po 14. nisanu, tj. po prvním jarním úplňku (tedy prvním úplňku po 21. březnu). Je-li úplněk v neděli, jsou Velikonoce až další neděli. Datum Velikonoc se tedy může lišit mezi jednotlivými roky až o více než jeden měsíc (od 22. března do 25. dubna). Jarní rovnodennost je stanovena "úředně" na 21. březen podle gregoriánského kalendáře bez ohledu na astronomickou skutečnost (která se může až o dva dny lišit).
Co znamená slovo "pascha" ?
Musíme se vrátit po časové ose hodně dozadu, někdy do období 1290 - 1270 př. Kr. Izrael je už několik století v Egyptském zajetí. Egypťané si je od doby, kdy zemřel jeden ze synů Jákobových Josef, postupně zotročili a čím dál víc sužovali. Hospodin se je rozhodl vysvobodit a přivést do Zaslíbené země, kterou tento národ dědičně obdrží. Když přišel Mojžíš s Jozuem za faraonem žádat o povolení k odchodu, tak nepochodili. Dobrovolně je propustit nechtěl a naložil na ně ještě více jařma. Proto si Bůh začal vynucovat jeho rozhodnutí silou a mocí. Šlo o tzv. " Egyptské rány "
Jde o označení pro události předcházející odchodu židů z Egypta. Celá země byla postižena nepříznivými událostmi, tzv. ranami. Ty postupně zasahují Egypt a donutí faraona propustit lid Izraele z otroctví.
Slovo "pascha" je odvozeno od hebrejského " pesach" a znamená " přechod, přejití" . Tím není myšlen přechod Rákosového moře,
když je pronásledoval faraon se svým vojskem. Jde o tuto záležitost z 2 Moj.12:13, cit. "Na domech, v nichž budete, budete mít na znamení krev. Když tu krev uvidím, pominu vás a nedolehne na vás zhoubný úder, až budu bít egyptskou zemi "
Šlo o poslední ránu na Egypt, kdy Hospodin zabíjel v Egyptě všechno prvorozené . Přečtěme si k tomu úsek z 2 Moj.12: 1 - 6 , cit.
" Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi: "Tento měsíc bude pro vás začátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem v roce. Vyhlaste celé izraelské pospolitosti: Desátého dne tohoto měsíce si každý vezmete beránka podle svých rodů, beránka na rodinu. Kdyby byla rodina malá a na beránka by nestačila, přibere si každý souseda, který bydlí nejblíže jeho rodiny, aby doplnil počet osob. Podle toho, kolik kdo sní, stanovíte počet na beránka. Budete mít beránka bez vady, ročního samce. Vezmete jej z ovcí nebo z koz. Budete jej opatrovat
až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Navečer bude celé shromáždění izraelské pospolitosti beránky zabíjet. Pak vezmou trochu krve a potřou jí obě veřeje i nadpraží u domů, v nichž jej budou jíst "
Takže, aby byli ochráněni před touto poslední egyptskou ranou, museli natřít zárubně domu krví obětovaného beránka, museli být uvnitř domu a sníst beze zbytku celou obětinu. Už tady vidíme jeden z významu obětí a tím je společenství při hostině
Pak se to stalo, cit. " Když nastala půlnoc, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené,....." 2 Moj. 12: 29. Izraelci byli chráněni krví obětovaného zvířete a Boží soud na ně nedopadl. Byli doslova spaseni od poslední " egyptské rány"
Co znamená slovo " Velikonoce "
Jistě si můžeme představit, že pro Izraelce to byla velká demonstrace Boží moci i milosti zároveň. Samozřejmě jak pro koho ! Byla to prostě " veliká noc" plná emocí, zděšení i radosti. Během této noci Izraelský národ odcházel z otroctví do svobody. Tento výraz je např. ve 4 Moj. 28:16 " Měsíce pak prvního, čtrnáctý den téhož měsíce velikanoc bude Hospodinu " . Současné pomnožné slovo " Velikonoce" vzniklo ze
staročeské spřežky " velko - noc " nebo chceme-li " velika - noc " Jan Hus v Postile říká, cit. " Velika¨noc slove noc, v nichž jest velikú věc učinil veliký Kristus, z mrtvých vstal "
Jak židé slavili Velikou noc ?
Alois Adlof k tomu říká, cit. " Veliká noc slavena byla s velikou opravdovostí. V sobotu, která předcházela 14. Nísanu , se v synagogách
vysvětloval význam svátku. 10. Nísanu byl pečlivě vybírán beránek z ovcí a koz. Pastýři hnali velká stáda vybraných zvířat do Jeruzaléma, aby poutníci ze všech koutů Palestiny si mohli koupit svého beránka nebo kozla . 13. Nísanu byl vyčištěn všechen kvas a zbytky chleba i kvašených tekutin Nádoby byly vydrhnuty, ponořeny ve vařící vodě a pak ve vodě studené. Železné nádoby byly do ruda rozžhaveny a potom zase podobně omyty " Jak můžeme vidět, jde o velmi významný, první výroční svátek židovský. Pro nás jsou Velikonoce připomenutím si ukřižování a vzkříšení Ježíše z mrtvých.
Proč oběti zvířat ?
Někdo se může divit, proč tolik nevinných zvířat bylo rituálně zabíjeno. Co to je za náboženství, které toto vyžaduje ? Předně, není to náboženství , ale oběti vyžaduje sám Stvořitel. Proč je vyžaduje ? Protože člověk zhřešil. Jinými slovy : Taková je cena hříchu ! Umíme si to vůbec představit jak hnusný je hřích v Božích očích ? Jestli si to představit neumíš, tak si vzpomeň na statisíce obětovaných zvířat. Taková je cena hříchu. Kdyby první lidé nezhřešili, nezemřelo by ani jedno zvíře
1. Krev očišťuje
Žd. 9: 22 " Podle zákona se skoro vše očišťuje krví, a bez vylití krve není odpuštění " Krev je podle izraelských představ sídlo života, a protože život se chápe jako dar od Boha, je krev zásadně jen jeho. Izraelcům je velice důsledně zakazováno každé požívání krve, dokonce je zakázáno i požívání masa, které obsahuje krev. Při zabití každé oběti byla krev vracena Bohu tím, že byla vylita na oltář nebo při oltáři na zem. "Očišťování"
krví je třeba chápat tak, že krev je život a životem se platí za hřích. Ti, za které bylo zaplaceno smrtí obětovaného zvířete, jsou očišťováni jeho
krví. Bez této funkce krve se těžko dá rozumět smyslu oběti
Např. v 2 Par. 30 kap. se dozvídáme, že židé dlouho neslavili "paschu" . Byl to král Chizkiáš, který udělal krok k duchovní obnově lidu , cit. "Potom obeslal Chizkijáš celý Izrael a Judu a napsal listy Efrajimovi a Manasesovi, aby přišli do Hospodinova domu v Jeruzalémě a
slavili hod beránka Hospodinu, Bohu Izraele " (2 Par. 30 : 1). Když se lid shromáždil do Jeruzaléma, tak tam nepřišli jen " svatí".
Dlouhá " duchovní noc " způsobila, že mnoho lidí bylo kulticky nečistých. Dnes bychom řekli hříšných. Co udělali pro nápravu ? Cit. verš 16 a 17
" Stáli na svých stanovištích podle příslušných řádů, podle zákona Mojžíše, muže Božího. Kněží kropili krví, kterou brali od lévijců. Protože ve shromáždění bylo mnoho těch, kdo se neposvětili, lévijci, kteří zabíjeli velikonoční beránky, dbali, aby každého, kdo nebyl čistý, posvětili
Hospodinu"
Izrael slavil " paschu" . Nakonec kapitoly se dozvídáme, že v " Jeruzalémě byla veliká radost " a také že, cit. " .... lévijští kněží povstali a lidu udělili požehnání. Jejich hlas byl vyslyšen a jejich modlitba vešla až do jeho svatého příbytku, do nebe" Mnoho kněží se muselo před slavením hodu beránka posvětit . Očistit se krví obětovaných zvířat ještě předtím než začali sami dělat předepsané úkony. I oni byli zasaženi duchovním úpadkem, který byl před příchodem Chizkiáše na trůn. A pak když žehnali, cit. " Jejich hlas byl vyslyšen a jejich modlitba vešla až do jeho svatého příbytku, do nebe" .
Jestli chceš, aby Tvůj hlas vešel do svatého příbytku Boha, pak se starej o to, abys žil posvěceným životem ! Vyznávání hříchů a přijímání odpuštění vírou v moc Ježíšovi krve je důležitá součást života každého křesťana
Oběti zvířat hříchy jen přikrývaly. Hřích odstranila až prolitá krev Božího Beránka. Tím, že se za nás obětoval na kříži, jednou provždy zajistil každému, kdo v Něj uvěří, odpuštění a věčný život
Žd. 9 : 12 - 14 " ..... Kristus, ....nevešel do svatyně s krví kozlů a telat, ale jednou provždy dal svou vlastní krev, a tak nám získal věčné vykoupení. ......... Vždyť on přinesl sebe sama jako neposkvrněnou oběť Bohu mocí Ducha, který nepomíjí " . Pán Ježíš přinesl pravou
oběť Bohu mocí Ducha sv., který mu dával sílu ke splnění mise a dovršení díla spasení
2. Oběť a společenství lidí
Kolem obětí se vytvářelo společenství těch, kdo oběť přinášeli. Přečtěme si Sof.1:7, cit. " Ztiš se před Panovníkem Hospodinem, vždyť den Hospodinův je blízko! Hospodin připravil oběť, jako svaté oddělil ty, které pozval "
"Ztiš se" bylo bohoslužebné provolání, které připravovalo přítomné na zjevení svatého Boha. V tomto verši se objevuje základ liturgické formule, kterou kněz na chrámovém nádvoří vyzýval lid ke ztišení, když bohoslužebné dění vrcholilo a spělo k oběti . Okamžik přinášení obětí ( rozuměj zabíjení zvířat) je chvílí Božího příchodu na svaté místo, mezi shromážděné. Nyní bude společně hodovat s přítomnými a tím je posvětí. Samozřejmě, že Bůh se účastní v duchovní rovině. Můžeme k tomu říci novozákonní verš "Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve
jménu mém, tam jsem já uprostřed nich." (Mat. 18:20)
Z oběti byla spálena jen z menší část. Větší část byla snědena obětujícími na hostině. Hostina, byla výrazem důvěrného, srdečného obecenství s Bohem. Nálada měla být uvolněná, radostná, tak jak na hostinách bývá. Šlo o vztah, ne o rituál, který se měl odbýt s kamennou tváří, nezúčastněně.
Bohu jde především o vzájemný vztah ! Vyžadujeme, aby měl Bůh vztah k nám, ale náš vztah k Němu často neodpovídá postavení Božího dítěte draze koupeného krví Kristovou.
Vztah je obecenství minimálně dvou subjektů - Tebe a Boha. Náš Pán chce s námi mít živé obecenství ve společenství věřících, tak jako když se schází přátelé a jsou spolu rádi. Nejde o formu, ale o upřímný vztah. Proto vyústění chval a uctívání k Památce Páně patří. Nemá
jít jen o připomínání si historické pravdy o Jeho oběti a našem spasení, ale jde o obecenství při chválách, při oslavování a vyznávání jména Ježíš.
"Protož skrze něho obětujme Bohu oběť chvály vždycky, to jest ovoce rtů, oslavujících jméno jeho" ( Žd.13:15)
Proto měli Izraelité obětovat tak, aby vytvářeli společenství. Neměli obětovat zvířata sami, někde na poli, ale na určeném místě a ve společenství druhých. Většinou šlo o rodinu nebo známé obětujícího, dnes jde o společenství věřících lidí v místní církvi
3 Moj. 17:1 - 5 " Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Mluv k Áronovi a jeho synům i ke všem Izraelcům a řekni jim: Toto
přikázal Hospodin: Kdokoli z domu izraelského porazí býka, jehně nebo kozu v táboře nebo je porazí venku za táborem a ke vchodu do stanu setkávání je nepřivede, aby přinesl dar Hospodinu před Hospodinův příbytek, ten za tu krev zaplatí. Prolil krev, proto bude vyobcován ze společenství svého lidu. To proto, aby Izraelci, když přivádějí své oběti, které si zvykli obětovat na poli, přiváděli je Hospodinu ke vchodu do stanu setkávání, ke knězi. Budou je obětovat Hospodinu jako hody oběti pokojné "
Pro některé křesťany je Bůh nepřístupný, příliš svatý na to, aby s Ním vstoupili do osobního vztahu. Tím, že vnímají obecenství s Bohem jako bohoslužbu v doslovném smyslu slova, mají pocit exkluzivity a může to vést k náboženské pýše. Už nejsou schopni rozeznat, že se jim náboženství stalo léčkou do které upadli k radosti Vládce tohoto světa. Takový křesťan neprožívá své spasení v radosti a nemá víru na zázraky
3. Ježíš si svou krví připravil krásnou Nevěstu
Nedávno jsem viděl na NETu jednoho "světového proroka", který přišel s naléhavou výzvou k Církvi Boží, aby pracovala na svém posvěcení jinak prostě Ježíš pro svou Nevěstu nepřijde. Citoval k tomu jak má být církev slavná a bez poskvrny. Vyjmenovával různé hříchy, které se v církvích objevují a hlásal půsty a pokání. Nic proti vyznávání hříchů , ale ukažte mi ideální sbor ! Myslím, že jeho poselství, tak hojně vnímané novodobými "farizeji a zákoníky zejména z charismatických kruhů" , odporuje Božímu slovu. Když si přečteme pozorně text z páté kapitoly epištoly Efezským tak vidíme, že to je s tou svatostí jinak, než se mnozí domnívají, cit.
" Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval, aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem; tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná " ( Ef.5:25 - 27),
Tohle dokáže jen moc Ježíšovi krve . Posvěcuje ! Bůh se na Církev dívá skrze clonu Kristovi krve a vidí ji čistou , svatou i když v reálném stavu je ušpiněná hříchem . Tomuhle se říká " učení o dvojí přirozenosti" . To je, stručně řečeno, formulováno výzvou : " Žij na zemi tak, jaká je o Tobě pravda v nebi " . A to teď nebudeme rozebírat . Podívejme se na to, jakým způsobem Ježíš spěje k sebeobětování
4. Ježíš nešel cestou utrpení, ale slávy
Když jsem si udělal při přípravě velikonočního kázání přestávku a šel se modlit; Duch sv. mi ukázal, že mnou často používaný obrat při Památce Páně cit. " Ty jsi šel cestou utrpení ...." není správný. Ježíšova cesta k oběti na golgotském kříži byla cesta zjevení slávy nebeského Otce. Uvědomil jsem si to i v souvislosti s probíraným evangeliem Janovým na biblických hodinách. Je pravdou, že se ponížil, ale tím, že jako Stvořitel přijal tělo a způsob služebníka.
" Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z
lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži " ( Fil. 2: 6 - 8 ) . Nelpěl na to, že je Bůh Stvořitel. Jeho ponížení se týkalo toho, že ON, Stvořitel, se stal člověkem.
Ježíš nešel cestou ponížení, ale šel cestou slávy. Oslavil svého Otce. I já můžu jít cestou slávy, protože Ježíš šel touto cestou přede
mnou. Dal nám pravomoc Božích dětí a my máme pokračovat ve zjevení slávy Boha na zemi tím, že budeme pomáhat lidem podobně jako ON. Hlásat evangelium Boží , vymítat démony, modlit se za uzdravení a dělat další věci, které nezajistí sociální síť ani žádná charita !
5. Ze Sionu přichází spása
Důležité je i místo kde došlo k obětování Pána Ježíše. Abraham vedl Izáka, aby ho obětoval na hoře Moria. Horou Moria není nic menšího než hora Sion na které se rozkládá Jeruzalém, Město pokoje
Genesis 22:14 "A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatří. Odkudž říká se do dnes: Na hoře Hospodinově opatří se"I
I v lokalizaci místa, kde Ježíš přinesl pravou oběť, je vidět, jak je plán spasení přesný a jak se naplňují všechny předobrazy. Na Hospodinově hoře se opatřilo ! Ne samo " se opatřilo" , ale Hospodin Bůh zajistil naše spasení tím, že naše hříchy a viny soudil na svém Synu, Ježíši Kristu. Jeho dokonalou obětí se nám dostalo zaopatření pro naší spásu, uzdravení a vítězství nad ďáblem. Haleluja !
6. Hospodin sám, ne lidé, připravil oběť !
Nikdo nemůže nic přidat či ubrat z Božího díla spásy. Sofoniáš říká ( Sof. 1 :7 ) " ....Hospodin připravil oběť, jako svaté oddělil ty, které pozval" .
V novozákonním pohledu v tom vidím oběť Pán Ježíše. Ta je výlučně Boží záležitost ! Nikdo z lidi není přizván, aby nějak pravou a dokonalou
oběť Božího Beránka doplnil nebo něco k tomu přidával. Ne ! Na svatém se nemůže podílet nic nesvatého !
Bůh zve každého ke ztišení, k hostině. Odděluje nás od světa jako svaté a zve do krásného vztahu naprosté upřímnosti. Tak buďme pokorní před Jeho svatostí. Buďme pokorní před Jeho vůlí pro náš život a vstupujme do ní. Je zajímavé, že nikde v Písmech, není kladen důraz na "privátní vztah" . Bůh vždy zve do společenství . V Izraeli do chrámu, v době Církve do místního společenství.
Tam je Pán Ježíš společně vzýván a tam je každý z nás pozván, aby mohl být posvěcen. Nezapomeňme, že jen přítomní byli odděleni od obecného jako svatí Boží ! I pro nás platí výzva : Ztiš se před Hospodinem a pokorně přijímej
Všechno, co nám je v Kristu již darováno. Pána Ježíše to stálo hodně. " ...... neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus"
Amen