Svědectví

09.05.2012 05:40

Jmenuji se Vladimír Pípal. Narodil jsem se do rodiny kazatele a vedoucího Křesťanského sboru v Opavě. Od malička jsem slyšel o Bohu a o Ježíši Kristu. Chodil jsem do nedělní školy a rodiče mě vedli ke Kristu a víře. V mládí jsem se rozhodl pro Ježíše jako svého Spasitele ( Zachránce )  - bylo mi 14 let. Později jsem se nechal pokřtít na znamení toho, že to s Bohem myslím vážně.
Prošel jsem si v pubertě obdobím vzdoru. Poslouchal jsem rockovou hudbu, později metalovou, punkovou atd…  Občasně jsem konzumoval alkohol a vyzkoušel i marihuanu. Spolu se vzdorem vůči autoritám – v rodině i ve společnosti jsem otevřel tímto dveře své duše pro působení ďábla. To není strašení, ale varování. Hřích otevírá v našem životě dveře ďáblu. Nechci ho tady tímto nijak vyvyšovat, ale chci poukázat na to, že je skutečný, a že se nevyplácí držet si v životě hřích – např. neodpuštění, vzdor, hněv…
Bůh však je plný lásky a slitování. Měl a má s mým životem ten nejlepší plán.
V 21 letech jsem se oženil – mám ženu (dárek ) od Boha a jsme spolu šťastní. Bydlíme s naší dcerou Anetkou v Žamberku.
V mém životě byly okamžiky, které mě sužovaly. Trpíval jsem různými pocity nicoty, sebedestrukčním myšlením a v hlavě se mi ozývaly různé negativní hlasy. To vygradovalo na podzim roku 2004, kdy už situace byla neúnosná. Špatná pracovní morálka, pasivní chování, podrážděnost.
Od rodičů jsem dostal číslo na jednu věřící ženu, která se zabývala exorcismem – vymítáním ďábla. Bál jsem se zavolat, ale situace mě donutila jednat. Dvakrát jsem byl „přes telefon“ osvobozen. V mém životě však stále nebyl pokoj a sužovalo mě pomyšlení – co když se ty špatné stavy opět vrátí?
Osobní návštěva byla v tuto chvíli tím nejlepším řešením. Jeli jsme navštívit tuto sestru „ přes půl republiky“. Tam jsem se dozvěděl důležitou informaci. Bylo mi řečeno, že sedím na dvou židlích – chvíli s Bohem a chvíli s tímto světem. Byl jsem postaven před rozhodující otázku ve svém životě. Věděl jsem, že samotnému mě život nešel jak bych si přál. Došel jsem na konec svých sil.
Zhruba 5 minut jsem ve vedlejším pokoji sváděl boj se sebou samým. Vydat se cele Kristu nebo dál živořit se svými silami. Největší boje máme každý sami ze sebou.
Modlil jsem se modlitbu, vydal jsem Ježíši své hříchy a pozval Ho, aby byl cele Pánem mého života. Poté jsem byl pokřtěn na znamení nového začátku. Tím jsem ukázal, že dělám tlustou čáru za minulostí a jdu nově s Ježíšem.
Od té doby uběhlo spoustu času a stala se v mém životě spousta dobrých věcí. Co musím říct bez všech okolků je, že svého rozhodnutí pro Ježíše nelituji a ani nikdy nebudu. Byl to pro mě slavný den. Pán Ježíš je živý a já s Ním každý den chodím, žiji, mluvím a to bych přál i Tobě – který čteš tyto řádky.
On volá i Tebe. V Božím Slově ( Bibli ) je napsáno : „Jestliže dnes uslyšíte Jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce“. Můžeš se modlit třeba takto :
 

Ježíši, vím, že jsem hříšník. Potřebuji Tvou pomoc a vydávám Ti své provinění.
Odpusť mi je prosím. Vydávám Ti svůj život a prosím staň se Ty Pánem a Králem mého života.
Děkuji, že jsi mi odpustil a že jsi vstoupil do mého života. Teď vím, že jsem Božím dítětem.
Duchu svatý vstup do mého života a veď mě. Otvírám Ti své srdce.
Děkuji Ti Bože můj, ve Jménu Ježíše Krista, amen.

Diskusní téma: Svědectví

Datum: 06.03.2016

Vložil: Jan Rozek

Titulek: exorcismus

Pěkný den,
děkuji za svědectví.
Ve vašem případě se asi nejednalo o přímou posedlost, ale o sužování ďáblem. Proto se domnívám, že nešlo o exorcismus, ale o modlitbu za osvobození, která Vás uvolní a osvobodí z vlivu zlého ducha.
Přesto jak jste napsal patří díky Pánu Ježíši!
Jan Rozek

Přidat nový příspěvek