Shema Israel

Shema ( ŠÉMA) Israel

„Shema Jisrael adonaj elohejnu, adonaj echad“ – je základní židovská modlitba, která do dnešního dne zaznívá z židovských domácností každé ráno a večer – má tedy veliký význam v židovské tradici. TVOŘÍ DŮLEŽITOU SOUČÁST RANNÍ A VEČERNÍ BOHOSLUŽBY V JUDAISMU. Jde o citát z

5 Moj.6 : 4 -5 „ Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou „

Co s tím slovem měli dělat ? To je docela zajímavé , cit.text dál : „  A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima.Napíšeš je také na veřeje svého domu a na své brány“

1. Slyš Církvi Boží

Mojžíš, na začátku 5-té Mojžíšovi,  připomíná lidu vše co Izrael prožil během putování pouští. Připomíná mnohé události a opakuje také desatero přikázání, které od Hospodina obdržel. Víceméně vynechává rituální a soudní část a klade důraz na jeho etickou část, na dodržování desatera Božích příkazů z té 2 Mojžíšovy, dvacáté kapitoly.

ZDE MUSÍM PŘIPOMENOUT, ŽE ZÁKON PŘEDANÝ BOHEM IZRAELI SKRZE MOJŽÍŠE OBSAHUJE TŘI ČÁSTI : RITUÁLNÍ, SOUDNÍ A ETICKOU. DOST VELKÁ ČÁST DRUHÉ AŽ PÁTÉ KNIHY MOJŽÍŠOVY SE ZABÝVÁ RITUÁLNÍ A SOUDNÍ ČÁSTÍ ZÁKONA. ETICKOU ČÁSTÍ JE DESATERO V 2 MOJ. VE 20- TÉ KAPITOLE. DÁLE JSOU V TĚCHTO KNIHÁCH UVEDENY MOCNÉ SKUTKY BOŽÍ – PŘECHOD RUDÉHO MOŘE, PUTOVÁNÍ PO POUŠTI A HOSPODINOVA PÉČE O JEJICH ŽIVOT, BOJE S OKOLNÍMI NÁRODY O ZACHOVÁNÍ VLASTNÍ IDENTITY.

Pak z úst Mojžíše zaznívá vyznání: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný“

Kdybych se pokusil parafrázovat „Shema Israel“ na Církev, tak bych řekl toto : „Slyš Církvi Boží, Ježíš je Bůh, Ježíš jediný“ .

IZAIÁŠ ŘÍKÁ „ JÁ, JÁ JSEM HOSPODIN, KROMĚ MNE ŽÁDNÝ SPASITEL NENÍ“ ( IZ.43:11) A ANDĚL PASTÝŘŮM V NOCI, KDE SE NARODIL PÁN JEŽÍŠ ZVĚSTUJE „DNES SE VÁM NARODIL SPASITEL, KRISTUS PÁN, V MĚSTĚ DAVIDOVĚ“  ( LK 2:11) . POUHOU METODOU PÍSMO SE VYKLÁDÁ PÍSMEM VIDÍME, ŽE HOSPODIN JE ZTOTOŽNĚN SE SPASITELEM. VÍC JEŽÍŠŮ NENÍ. POKUD ANO, PAK JSOU FALEŠNÍ

Nějak na mě z „ Shema Israel“ vyskočil příkaz : Slyš ! Dnes  se budu zabývat  poslušností . Velmi často kážeme o víře , kým jsme v Kristu atd. . S tím vším  velmi úzce souvisí poslušnost Bohu. Ve světe je to málem sprosté slovo. Poslušností se nikdo moc nechlubí, protože za ní sklidí spíš posměch. V našem textu máme  příkaz Hospodinu Bohu naslouchat

Nejen 1)naslouchat, ale i 2)poslouchat, co nám říká a 3)konat Jeho zjevenou vůli v Jeho slově . Poslouchání Boha vychází z toho, že Boha miluješ. Jinak bys na Jeho slovo nebral zřetel

Ježíš klade na základní vyznání Izraele veliký důraz. Jeden ze zákoníků přistoupí k Ježíši a zeptá se ho: „Které přikázání je první ze všech?“  V evangeliu podle Marka 12: 29 – 31 čteme jak Ježíš odpovídá: Ježíš odpověděl:

„První je toto: ‘Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán, miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!’ Druhé pak je toto: ‘Miluj bližního svého jako sám sebe!’ Většího přikázání nad tato dvě není.“

Mnozí křesťané si myslí, že přikázání Boží patří do starého železa, že jsme svobodni v Kristu a že se Mojžíšův Zákon na Církev nevztahuje. Když se podíváme do Nového zákona, tak tam je řada veršů, které vyzývají k dodržování morálního etického Zákona, který je nadčasový a vyjadřuje Boží charakter a Jeho vůli

Ježíš se loučí se svými učedníky v Janově evangeliu, třinácté kapitole a říká , cit. „  Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem „

O kapitolu dále Ježíš zpřesňuje svá slova „  Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám mu to poznat." ( Jan 14:21)

Když nemusíš toho či onoho člověka, miluj alespoň svého Pána a zachovávej Jeho přikázání. Pak se to změní a začneš milovat i lidi. Učíme se věřit Bohu, Jeho slovu jako  děti, kteří nepochybují o svých rodičích. Nepochybují o tom, že vše zařídí, vše vyřídí a zajistí. Považuji za dobré připomenout : Je potřeba se  učit Boha taky poslouchat.

Minulou neděli tady mluvil Vládík na téma „ Mentalita vítěze“. Mluvíme o víře v Boha a Jeho moc tak jako nikdy předtím. A to je dobře. Jestli jste si všimli tak v tom kázání Vládík řekl toto, cit. „ Snažíme se být v Jeho ( BOŽÍ ) vůli . Vono to není tak těžký být v Jeho vůli. Bůh říká, co máme dělat. Není to tak těžký.Bůh říká , co máme dělat . Je to o prostý poslušnosti, o ničem jiném. O prostý poslušnosti Jeho slova. Boží vůle není složitá …..“  

2.Poslušný Bůh chce mít poslušné děti

Ježíš, jako vtělený Boží Syn, poslouchal svého Otce . U Jana v patnácté kapitole zjišťujeme, že Ježíš zachovával přikázání svého Otce, cit.

„Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce“ (Jan 15:10 ) 

O čem spolu rozmlouvali ve chvílích , kdy Ježíš odcházel na pustá místa, aby se modlil. A byl se svým Otcem. Výpis jejich rozhovorů se dozvíme až v nebi.
Taky mě napadlo, že Ježíš řekl : „Já a Otec jedno jsme „ ( Jan 10:30) . Pán Ježíš potřeboval udržovat blízký vztah s Otcem, protože patří k sobě a tvoří jednotu i když Otec je v nebi a Syn Boží na zemi v podobě Syna člověka . Toto ztotožnění chceme-li sjednocení se navenek projevuje poslušností jeden vůči druhému uvnitř jediného Boha. Vypadá to absurdně, ale skutečností je, že i

3. Otec poslouchal Syna

Podívejme se na Lazarovo vzkříšení , cit. „ Zvedli tedy kámen. Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: "Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel.  Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal." Když to řekl, zvolal mocným hlasem: "Lazare, pojď ven!" Zemřelý vyšel, ……..   „ ( Jan 11:41 – 44a)

Pán Ježíš otálel s příchodem k nemocnému Lazarovi až tak, že než k němu s učedníky dorazil, Lazar zemřel. Ten koho tak miloval. Ježíš vzkázal jeho sestrám, že ta nemoc  je k „ slávě Boží, aby Syn Boží byl skrze ni oslaven „

Učedník Filip chtěl konečně vidět Ježíšova Otce, ale dostalo se mu jednoduché odpovědi „Kdo vidí mne, vidí Otce“ . Už vám dochází, že Boží trojjedinost není nijak těžká disciplína ? A pak pokračuje slovy „A což nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky „ (Jan 14:10  Kral.př.)

Jak mohl v Ježíši přebývat Otec, který byl v nebi ? No přeci skrze Ducha sv. To je to samé jako otázka : Jak v nás může mít příbytek Otec a Boží Syn ?  U Jana ve čtrnácté kapitole Ježíš odpovídá Judovi, cit. „: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal“

Nevím nakolik vnímáte hloubku této série veršů. Vím, že to pro někoho nemusí být jednoduché, ale z toho plyne poznání, že jednota, sjednocení nebo chceme-li ztotožnění s Bohem se musí projevit poslušností vůči Bohu a jeho slovu. Že ho nemohu brát na lehkou váhu, že mu věřím a nosím ho ve svém srdci když vstávám, uléhám,když chodím, když sedím, když mluvím , když vstupuji do svém domu či bytu . Že náš život je skryt s Kristem v Bohu je biblickou pravdou, kterou zajistil Pán Ježíš na Golgotě a my jsme tomu uvěřili a věříme po celý život. Jsme v Kristu, spolu s Ním, ztotožněni s Bohem ? No jsme ! Tak haleluja !

Gal. 2: 20  „ nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.  Nepohrdám Boží milostí: ………“

Vztáhněme si to slovo do osobní roviny. Nemám doslova „pohrdat“ milostí , že žije ve mně Kristus . Že v Tobě žije Kristus ! Můj a Tvůj život má být jednou velkou vírou v Syna Božího

ON si mě zamiloval natolik, že za mně zemřel na kříži. Vložil do mě svého Ducha, Ducha Kristova ( ROZUMĚJ DUCHA SV.). Duch sv. mi dává sílu nepohrdat tou milosti, že ve mně žije Kristus. Vážení a milí, jsme Duchem sv. skrze Pána Ježíše vnořeni do Boha.

„…..váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu „ ( Kol.3:3)

Jako když hupsnete do vody a ona se nad vámi zavře. To všechno je uděláno, dokonáno naším Pánem a na nás je, abychom do této skutečnosti vstoupili.Abychom tu milost Boží prožívali každý den.  Mimo jiné se to projeví mojí poslušností vůči Bohu, projeví se to bázní před Bohem.

Nemůžu říkat, že žije ve mně Kristus, že jsem s Ním sjednocen, ztotožněn a žít jinak než ON, věřit jinak než Ježíš svému Otci, nemilovat svého Boha a bližního svého jako sebe samého jinak než ON. To prostě nejde. Pokud vykazuji prvky nejednoty s Bohem Otcem, Synem i Duchem sv., pak pohrdám Boží milostí. 

Vraťme se k „ Shema ( ŠÉMA)  Israel“ . V něm je prohlašováno, že „Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný

Slovo „jediný“ je překladem hebrejského slova „ echad“ . „Echad“ je odvozeno od slova „ achad“ , které znamená „ sjednotit“ . Obyčejně jde o jednotu složenou z více složek. Nejlepší příklad pro vysvětlení této myšlenky je citát z Ezechiele 37 : 16 – 17 : „ „Ty, lidský synu, slyš. Vezmi si jedno dřevo a napiš na ně: »Judovi a synům izraelským, jeho spojencům.« Pak vezmi druhé dřevo a napiš na ně: »Josefovi«, to je dřevo Efrajimovo a celého domu izraelského, jeho spojenců. Přilož jedno k druhému a budeš je mít za jedno dřevo; budou v tvé ruce jedním celkem“.

Zde prorok zdůrazňuje, že se má Judsko a Severní Izraelské království sjednotit, protože patří nedílně k sobě. Mají být jednotou, jedním, i když jsou momentálně rozděleni . Jde o jednotu složenou ze dvou složek . Ezechiel se má dívat na dvě dřeva přiložená k sobě jako na jedno, cit. „Přilož jedno k druhému a budeš je mít za jedno ( „ECHAD“ ) dřevo; budou v tvé ruce jedním  ( „ECHAD“ )  celkem“

Jestliže je náš život skryt spolu s Kristem v Bohu, pak vstupujeme do jednoty s Bohem. Jsme přizvání k úžasnému osobnímu obecenství a Bohem Otce, Synem i Duchem sv. Přebíráme Jeho charakter i myšlení a to se projeví v našem životě navenek.

Celá sedmnáctá kapitola evangelia Janova je tzv. „velekněžská modlitba“ Pána Ježíše. Když si jí doma celou přečtete, vyskočí na vás úžasná jednota mezi Otcem a Synem. My máme pořád spíše tendenci vidět dvě postavy – Otec na nebi a Syn člověka na zemi a přitom nám uniká ta vzájemná jednota , že fyzicky jsou každý jinde, ale přitom jsou pořád duchovně sjednoceni. V této modlitbě Ježíš říká Otci, cit.

„neboť slova, která jsi mi svěřil, dal jsem jim a oni je přijali“ ( Jan 17:8 )

4. Slyš Církvi Boží v Kunvaldu

a kdekoli jinde na světě ! Poslouchej svého Boha !  Kristovo učení není nijak složité. Tomu porozumí i malé dítě. Apoštolské učení pak toto slovo rozvíjí. Obojím se zabývají teologové, kteří si z Božího slova udělali živnost. Nic proti vzdělanosti a hloubání v Písmu, ale nesmí se zapomenout na to, že v jednoduchosti je síla.

Nejznámější výrok ohledně jednoty mezi Otcem a Synem máme v Ježíšových slovech ze zahrady Getsemane, kdy říkal „ "Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má nýbrž tvá vůle se staň" ( Lk 22: 42 ) . A Otec nechtěl ! Protože miluje člověka a chce mít s ním vztah , vztah který se projeví sjednocením obou subjektů – Boha a člověka. Jak reagoval Pán Ježíš na to, když Otec trval, aby vykonal smírčí oběť na Golgotě ?  Poslechl a vykonal !

„v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži“ ( Fil.2:8 )

V Písni písní čteme, že láska Milého, rozuměj Pána Ježíše k milé, rozuměj k Tobě, je  „ …..,,,silná jako smrt,….“ ( PÍS.8: 6) . Na Golgotě došla tato láska vrcholu, láska obětující se pro druhého

Na závěr zopakuji důležité myšlenky z dnešního kázání . V Kristu jsme sjednoceni s Bohem. Jednota se projevuje nasloucháním jeden druhému. Proto výzva ze „Shema Israel“ platí i pro nás. Je nadčasová a vyjadřuje Boží podstatu. Otec Ježíše při vzkříšení Lazara z mrtvých vyslyšel a potvrdil svou mocí. Přemýšleli jste někdy o tom, proč Bůh někdy nevyslýchá naše motlitby ? Možná máme rezervy v poslušnosti

Je zde doslova příkaz naslouchat a jak vidíme z jednoty mezi Otcem a Synem i poslouchat Boha. Vnímat to, co nám v Bibli říká. Pak je zde Duch sv., který nás uvádí do „veškeré pravdy“ . I do té, která není v Bibli napsaná, ale nikdy nesmíme zapomenout, že tato pravda musí být v souladu s autorizovaným Božím slovem – Biblí.

Vůbec nejúžasnější je to, že jsme skryti s Kristem v Bohu. Jsme součástí celku, který funguje na základě poslouchání, vnímání jeden druhého. Nezůstává jen u slov, ale pak musí přicházet i činy, které potvrdí naši poslušnost vůči tomu, který nás přijal za svého . A Pán Ježíš nám to dá poznat !

Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. ……i já ho budu milovat a dám mu to poznat." ( JAN 14:21)

Poslušnost Syna vůči Otci vychází z jednoty, která je základní charakteristikou Boha. Poslušnost není něco ponižujícího, něco co likviduje naší individualitu, ale je projevem toho, že Boha miluji z celého svého srdce a za vší své síly  

Amen