Role Ducha svatého ve světě
Role Ducha svatého ve světě
Na plánu Boží spásy se podílí všechny tři osoby Boha - Otec, Syn i Duch svatý. Dnes se podíváme na
jednu z oblastí působení Ducha svatého . Duch svatý "odhalí světu" tři zásadní skutečnosti, které je potřeba řešit.
Jan 16: 8 - 11 " On přijde a ukáže světu, 1)v čem je hřích, 2)spravedlnost a 3)soud: Hřích v tom, že ve
mne nevěří; spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte; soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen "
V těchto verších plní Přímluvce - Duch svatý roli státního zástupce. Toho, kdo usvědčuje ze spáchání nějakého činu, který není v souladu s legislativou. Na druhé straně, soud je svěřen Božímu Synu ( Jan 5:22 " Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi ")
Podíváme se na každou ze tří skutečností nejprve v kontextu s Janovým evangeliem a pak budeme aplikovat Boží slovo na současnost
1. Hřích - k tomu mám čtyři body. Prvním je
1.1.Nepřijetí Božího slova
Ježíš se dostával s židy , se svými současníky, do mnohých názorových střetů a sporů. Jak
víme, od třinácté kapitoly, promlouvá ke svým učedníkům. Předtím, v kapitole dvanácté, ukončil přímé
působení mezi lidmi. V ní mluví k zástupu lidí a říká jim, cit.
Jan 12:48a " Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den"
Ještě předtím promlouvá k farizeům a dalším židům a na konci rozhovoru říká, cit.
Jan 8:44 - 47
" Proč mou řeč nechápete? ..... Já mluvím pravdu, a proto mi nevěříte. Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? Mluvím-li pravdu, proč mi nevěříte? Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste."
Nevěří Pravdě ! Otázkou je, kdo je pro židy autoritou. Mojžíšovský Zákon nebo slova Ježíšova - Božího Syna ? Ti, kterým byla tato slova přímo určena, volí Zákon, protože nechtějí přijmout Ježíše jako Mesiáše.
1.2. Nepřijetí mocných skutků a divů
Nezůstalo jen u slov. Ježíš oslavil svého Otce na zemi také konáním mocných činů, divů a zázraků. Když přišli za Ježíšem učedníci Jana Křtitele s otázkou zda je opravdu tím Mesiášem, tak se jim dostalo této odpovědi , cit,
".... "Jděte, zvěstujte Janovi, co vidíte a slyšíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží" ( Mt. 11:4 - 6 )
Židé Ježíše odmítají přijmout jako svého Mesiáše i když viděli projevy Boží moci na vlastní oči. Ježíšova cesta na kříž byla jedním zjevením Boží slávy za druhým. Jeho život byl zjevením Otcovy lásky ke svému vyvolenému národu. Přesto musel Ježíš říci, cit.
Jan 15: 24 " Kdybych byl mezi nimi nečinil skutky, jaké nikdo jiný nedokázal, byli by bez hříchu. Ale oni je
viděli, a přece mají v nenávisti i mne i mého Otce. "
Hříchem je pro židy nepřijetí Ježíšových slov a Jeho mocných skutků.
1.3. Postoj lidí k Bohu
Kdo, nebo co, je pro ně určující autoritou v duchovní oblasti ? Jsou to oni sami se svými představami o Bohu ? Jsou to dnes masmédia - rádio, televize, internet ? Zpravidla jde o více vlivů, ale všechny pochází ze špatného duchovního zdroje. Lidi, kteří nepřijímají autoritu Boha ve svém životě jsou v Bibli nazvání " syny vzpoury". Jejich postoj formuje, jak píše apoštol Pavel, poslušnost Vládci, cit. " nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu " ( Ef.2:2)
Mnozí lidé ve světě, v morálně společenském systému ve kterém žijí, zcela ignorují základní zdroj poznání Boha - Bibli. Bible je takovou, přiznám poněkud rozsáhlou, vizitkou Boha - Stvořitele, Spasitele a Pána. Nepřijímání Božího slova vede ke zkreslené představě o tom, jaký Bůh je. Jaké má osobní vlastnosti a
charakter. Člověk pak snadno sklouzne k úplnému odmítnutí Boha.
1.4. Neposlušnost vůči Bohu
Ježíš židům také klade otázku : "Kdo z vás mě usvědčí z hříchu?"
Základním hříchem je neposlušnost vůči zjevené Boží vůli. Hřích je chyba. Jde o nerespektování Boha v oblasti myšlení, vztahů, vůle, postojů a činů. Prostě je to porušení pravidel, které Stvořitel dal svému stvoření
ne proto, aby ho ujařmil, pokořil a svázal, ale dal je proto, aby se nám tady dobře žilo. Aby život byl životem a ne jedním nekončícím utrpením a strázní. Následky lidské svévole a nezávislosti na Bohu a Jeho vůli vidíme denně na každém kroku.
Pán Ježíš neudělal nic, co by se dalo označit jako hřích, cit. Jan 14:30 " Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde Kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně " ( Kral. př.) . Když se podíváme do ČSP tak tam je, cit. " ... Proti mně nemá vůbec nic " s výkladovou poznámkou, že druhá varianta textu zní " ....ve mě nemá vůbec nic " . V Ježíšově srdci se nenašlo nic, čeho by se Satan mohl chytit. Lidově řečeno, nevěděl
jak se mu dostat "na kobylku" . Neměl v ruce nic, co by mu umožnilo vstoupit do Jeho duše.
Jsme schopni odsuzovat postoje a jednání farizejů a zákoníků a přitom někdy dokážeme dělat to samé. Nepřijímáme slova Boží , protože je přijmout nechceme. Máme své představy. Tohle beru , tohle už neberu, protože se mi to nelíbí. Musel bych : Něco dělat jinak, něco opustit, někam nejít , něco si odpustit a hlavně , přemýšlet o Bohu jinak než velí moje dosavadní zkušenost.
Hřích je v tom, že lidi nevěří Božímu slovu. Je s podivem, že lidské svědectví "židé" a dnes lidi přijímají, ale tomu, co říká Bůh o svém Synu, nevěří, cit.
"Přijímáme-li svědectví lidí, oč větší je svědectví Boží; Boží svědectví je to, co pověděl o svém Synu.....Kdo nevěří Bohu, dělá z něho lháře, protože nevěří svědectví, které Bůh vydal o svém Synu" ( 1 Jan 5:9-10).
Židé nevěřili Ježíšovým slovům ani skutkům, protože nechtěli věřit ! Skutková podstata "trestného činu" je NEVÍRA v Boha. Spočívá v tom, že člověk nevěří Jeho slovům a činům. A z tohoto postoje usvědčuje Duch svatý. V tom má nezastupitelnou roli.
Přeji každému, aby přijal Boží slovo, Bibli, jako autoritu, která ho povede k Bohu jako Spasiteli a Pánu. Podřizovat se Bohu je to nejlepší co mohu pro sebe a své děti a vnuky udělat.
2. Spravedlnost
Duch sv. ukazuje v " čem je spravedlnost" . Abychom byli přesní, Duch svatý ukazuje světu, cituji "spravedlnost
v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte...." . Rádi bychom hned směřovali k aplikaci, ale nesmíme se nechat zlákat. V jakém smyslu je spravedlivé, že Ježíš odchází k Otci a již Ho učedníci nespatří ? Nespatří
Ho, ale i židé se kterými vedl neustálé rozhovory. Ti se na Ježíše neustále koukali Z hlediska " tohoto světa".
V užším pohledu souvislostí Janova evangelia svůj vztah k Ježíši filtrovali svým judaistickým náboženstvím.
Vytrvale odmítali přijmout fakt, že Ježíš přichází od nebeského Otce a že se k Otci vrací. Návrat k Otci, který za
několik týdnů nastane, ukáže na Jeho spravedlnost. Nejprve přijde kříž, smrt, vzkříšení a později nanebevzetí do slávy. Že jde o Boží spravedlivé jednání odhalí Přímluvce - Duch sv. Ten odkryje tajemství, které je v této chvíli světu skryto. Světu lidí, kteří milují více svou slávu než slávu Boží. Milují své představy o Bohu a Ježíše
nespravedlivě odmítají přijmout jako svého Mesiáše. V dnešní době se mnozí lidé odmítají otázkou existence Boha vůbec zabývat. Nebudeme jim v tom pomáhat, ale znáte to rčení : " Kdo chce kam, ..... pomozme
mu tam" .
V kontextu Janova evangelia musíme pojem" spravedlnost" redukovat na jeho základní význam a tím je "
plnění Božích nařízení" . Zde si spravedlnost ve starozákonním pojetí nárokují " židé " a tím se staví na odpor
Božímu plánu spásy. Přímluvce odhaluje a usvědčuje z toho, že při nich spravedlnost není
! Že se nechovají spravedlivě, tedy správně .
Zanedlouho se to stane. Židé, kteří později přijmou Ježíše jako svého Spasitele a stanou se prvními
stavebními kameny duchovní stavby Církve Boží, budou pro svou víru pronásledováni, zabíjeni a odmítnuti vlastní rodinou. Budou vyobcováni z židovské pospolitosti. Pán Ježíš odhaluje " jejich spravedlnost" , hned
na začátku šestnácté kapitoly, cit.
Jan 16: 1 - 2 "
Budou vás vylučovat za synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha. To s vámi budou činit, protože nepoznali Otce ani mne ". Vzpomeňme si na Saule Tarzenského a jemu
podobné horlivce, kteří bojovali proti té " židovské sektě".
Spravedlnost "židů" je v jádru chybná a vůči Ježíši se chovají nespravedlivě, protože se na Něho dívají svýma očima, svým rozumem a svou zkušeností s Bohem. Jsou přeci " děti otce Abrahama" ( Jan 8:39-59), učedníky
Mojžíšovými ( Jan 6:30 - 31) a podléhají Tóře ( Jan 5 : 16 - 18 a další ) a nic jiného uznat nechtějí
2.1. Tradice víry
Mnoho křesťanů spoléhá na tradici víry. Má stanovenou liturgii ( průběh bohoslužeb a úkonů, které se během ní vykonávají), má statut, orgány církve a její představitele. To všechno může zamlžit pohled na Ježíše. Dokonce to může omezovat osobní komunikaci s Bohem. Mnozí si myslí, že tím žijí v pokoře před Bohem. Pak přichází Duch svatý a usvědčuje z nesprávného, tedy "nespravedlivého" postoje.
Jan 12: 42 - 43 "
Přesto v něho uvěřili mnozí z předních mužů, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagógy. Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží "
Židé v Janově evangeliu znali pojem "spravedlnost" v zemské rovině, kterou tříbili po staletí ( Abraham, Mojžíš, Tóra ) . Teď přišel Boží Syn z nebe , Slovo se stalo tělem, ale jeho vlastní ( židé) Ho nepřijali . Hledají svou slávu (" doxa" ) ale žít k Boží "slávě" (" doxa" ) nechtějí .
Člověk je pořád stejný, protože i jeho Vládce je stejný. Satan dělá své dílo v synech vzpoury. Z tohoto důvodu je přístup lidí k Bohu většinově odmítavý. Nechtějí ztratit svou image ! Nechtějí z gruntu změnit svůj život, své postoje , myšlení a chování ! A to je ta příčina stagnace . U křesťanů je potřeba dát pryč, všechno, co brání osobnímu vztahu s Bohem. Prostě vyhodit to ze života.
Mnozí křesťané se neotevřeli pro Ducha svatého. Z Ducha svatého se stal, promiňte mi ten výraz, strašák
evangelikálů. V této oblasti se drží teologie, kterou definoval Jan Zlatoústý a Svatý Augustin někdy v letech 370 po Kr. Nic s tím neudělal ani Evropská reformace. Jde o to, že se více či méně obávají Jeho projevů. Milují svou důstojnost a kritizují ty, kdo prožívají vztah s Bohem i v emoční rovině.
Zasvěceně mluví o něčem, co nikdy nepoznali a co není přenositelné. Když to slyším a vidím, je mi
z toho smutno na duši. Jestliže něčemu nerozumím a zatím to nechápu, měl bych alespoň mlčet a nehrát si na " spravedlivého " . Já to dělal, žel, několik desetiletí do doby, než mě Duch svatý uvedl do pravdivého postoje k Bohu Otci, Synu i Duchu svatému.
Po celá staletí lidi hodnotí Ježíše nespravedlivě - svým pohledem, podle svých představ. Z tohoto
postoje jsou usvědčování Duchem sv. a mají přijmout Boží spravedlnost v tom, že je spravedlivé tedy
správné, přijmout Ježíše jako Spasitele .
Včera jsem koukal na záznam Hyde parku na ČT24 z roku 2013, kde čelil otázkám diváků páter Marek
Orko Vácha - římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec, pedagog a spisovatel. Je také přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Některé otázky byly velmi těžké, ale on se s nimi brilantně vypořádal. Pak přišla jednoduchá otázka, cit. : " Pokud nevěřím v existenci Boha, ale kromě
toho jinak dodržuji Desatero Božích přikázání a chovám se slušně vůči ostatním,
přijdu i tak po smrti do pekla ? Pokud ano, proč bych měl být i tak potrestán "
Po krátkém zaváhání přišla, pro šokující odpověď, : " Já pevně věřím, že pisatel přijde po
smrti do nebe, pokud žije podle svého svědomí. Tak co může chtít víc ! " .
Reportér mu nedal pokoj a ptal se dál : " A pokud tak žije a přesto v Boha
nevěří, přijde i tak do nebe ?"
Marek Vácha : " A proč ne .....".
Reportér : "Řekněte vy, jestli je tam nějaká varianta, proč ne ! Je tam nějaký důvod proč
by neměl ? "
Marek Vácha: " Ne".
Reportér : " Jako nevěřící, který celý život nevyznával Boha, který se k němu .....otočil zády
?"
Marek Vácha : " Opravdu nevíme jaký Bůh je, ale můžeme velmi dobře říct, jaký Bůh není a jak
Viktor Frankl říkal " Jestli Bůh určitě nějaký není, tak to není ten vrtošivý stařec, který si ze všeho nejvíc přeje,
aby byl uctíván". Takhle to opravdu nefunguje . "
Ani slovo o tom, že se svou spravedlností se člověk do nebe nedostane i kdyby se rozkrájel. Ani
slovo o Ježíšově zástupné oběti na kříži za náš hřích, který si nese každý člověk od svého narození ! Smutné, ale skutečné. A vůbec, vnímání Boha jako s prominutím " vrtošivého starce" je úplná hrůza !
3. Soud
Ježíš mluvil jasně o svém poslání. Nejznámější je rozhovor s Nikodémem, cit. ¨
Jan 3: 14 - 17
" Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen "
Svět, " židé" v Janově evangeliu, chybně přemýšlí, o Synu člověka a soudí Ho (
svou neproměněnou myslí.
Jan 8: 28 " Ježíš jim řekl: "Teprve, až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem to a že sám od sebe
nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec "
Lze říci, že Ježíš bude " vyvýšen" přibitím na kříž. Podobně jako měděný had na sloupu v izraelském táboře, když je štípaly ohniví hadi. Kdo vírou pohlédl na " vyvýšeného hada" byl uzdraven. To samé se děje s Kristovým křížem. Kdo se s vírou podívá na nevinného Božího Syna na kříži, že jde o zástupnou smrt za jeho hříchy, bude
zachráněn. Až po odchodu Pána Ježíše do nebe a seslání Ducha svatého mohou lidi pochopit a přijmout Ježíšovu roli Spasitele a Pána.
Vidíme, že role Ducha svatého v plánu Boží spásy je nezastupitelná. Každá Boží osoba má
své postavení a funkci ve věci naší spásy a prožívání spasení tady a teď . Díky Bohu za to, že je pro nás srozumitelný a že námi zabývá. Není mu lhostejný žádný člověk. Duch svatý působí v tomto světě a dotýká se každého. Bůh chce, aby byl spasen každý člověk a prožíval s Ním krásný vztah už tady na
zemi a později na věčnosti
Amen