Protivníci III.

Protivníci zvenčí - III.

Nehemiáš 4:1-5

1. Moc duchovní temnosti

Třetí střet je v 3:33 - 35 , cit. " Jakmile uslyšel Sanbalat, že stavíme hradby, ...... mluvil ....
před vojskem samařským takto: "Do čeho se to pouštějí ti židovští ubožáci? To je máme nechat? .... Ale
Tóbijáš amónský stál vedle něho a řekl: "Jen ať si stavějí! Až přiběhne liška, protrhne jejich kamennou hradbu."

Lid se probouzí, začíná pracovat a nepřátelé se jim posmívají. To ukazuje na nevalné mínění o židovských přistěhovalcích, kteří po desítky let nechávají hradby města děravé jak cedník. Tobiáš se vyjadřuje něco v tom smyslu, že neumí pořádně stavět. Stačí liška a dílo prorazí.

Zde je obrazná řeč, která vyjadřuje jinou skutečnost . Kamennou hradbu liška neprotrhne ani náhodou. Abychom tomu rozuměli : V představách Orientálců byla liška těsně spjata s podsvětím. Nesla dokonce ďábelský charakter. Spoléhají na pomoc temných sil duchovní mocnosti zla. Nehemiáš ale spoléhá na Hospodina.

Pomoc hledejme u Boha. Kristus porazil každou duchovní mocnost zla a my vítězíme v Něm. Jestliže následující, čtvrtou hrozbou, bude otevřený boj (násilí), pak bychom měli dát obraznou řeč o pomoci duchovních sil do souvislosti s bojem mezi oběma stranami.

2. Války bohů

V tehdejší době byli války nebo jednotlivé bojůvky mezi královstvími chápany jako " války bohů ". Před bojem každý vzýval své bohy, přinášel jim oběti a snažil se je získat na svou stranu. Za Izraelem stál Bůh Stvořitel. ON si je vyvolil jako svého prvorozeného Syna. Hospodin posílá Mojžíše zpět do Egypta a přikazuje mu, aby na úvod jeho setkání s faraonem řekl, cit. " ....Toto praví Hospodin: Izrael je můj prvorozený syn. Toto označení Izraele spadá do doby egyptského zajetí .  Izrael měl a má Boha Stvořitele kdežto okolní národy mají více různých bohů.

Jestliže Hospodin chtěl, aby Jeho lid obstál v daném prostředí a stupni vývoje lidstva, musel se, chtě nechtě přizpůsobit hříšnému stavu světa. Bůh na zem neuvedl hřích, ale lásku a pokoj. Boje a válečná zabíjení jsou důsledkem pádu do prvních lidí a tím i celého lidstva do hříchu a podřízenosti ďáblu. Přečtu vyučující text z první Královské knihy, dvacáté kapitoly od dvacátého třetího verše, cit.

 " Aramejskému králi služebníci řekli: "Jejich Bůh je Bohem hor, proto nás přemohli. Ale budeme-li s
nimi bojovat na rovině, jistě přemůžeme my je.   Učiň tuto věc: Odvolej ty krále z jejich míst a na jejich místa dosaď místodržitele.  A pořiď si vojsko, jako bylo to, co padlo, rovněž koně za koně a vozy za vozy, a budeme bojovat proti Izraelcům na rovině a jistě je přemůžeme." I uposlechl je a učinil tak.  Na přelomu roku vykonal Ben-hadad přehlídku Aramejců a vytáhl k Afeku do boje s Izraelem "  (1 Král. 20 : 23 - 26)

Tady je krásně vidět myšlení tehdejších lidí. Válku považovali za " válku bohů " . V Kral. př. je , že " bohové hor " jsou jejich bohové. Z toho se můžeme domnívat, že Aramejci neznali teokracii v Izraeli, .....  tedy vládu jednoho Boha. Oni i další národy Předního Orientu měli polyteismus a celou paletou různých bohů.

To nebyla dobrá vizitka Božího lidu Izraele. Ten měl být " výkladní skříní " okolním národům s cílem, aby opustili polyteismus a přijali za boha, Boha jediného, Stvořitele. Boha, kterého má a který stojí na straně Izraelců. Tento cíl platí po celé věky akorát formy se mění. Bůh touží po každém člověku a dnes je na nás, zda lidem přinášíme evangelium o spasení a Božím zaopatření. Abych byl přesnější : Záleží také na tom, jak se oslovení k této zvěsti postaví. 

Jak víme z Písem, Izrael v této roli často selhával. Když si pročteme Starý Zákon, tak uvidíme, že Židé se často obraceli k jiným bohům než k Hospodinu. Začínalo to účastí na pohanských slavnostech. Tím nenápadně a postupně přijímali  některé pohanské postoje, které se Hospodinu nelíbili. Proto Aramejci neví, že mají jednoho, toho pravého Boha. Myslí si, že když sejdou do údolí a tam se utkají,  Izrael přemůžou. Podívejme se, co se dělo na druhé straně ...

1 Král. 20: 28 - 29 "  Tu přistoupil muž Boží a řekl izraelskému králi: "Toto praví Hospodin: Protože Aramejci řekli: »Hospodin je Bohem hor a nikoli Bohem dolin«, dám celý tento veliký hlučící dav do tvých rukou a poznáte, že já jsem Hospodin."  I tábořili jedni proti druhým sedm dní. Sedmého dne došlo k boji a Izraelci Aramejce pobili, sto tisíc pěšáků v jednom dni "

Jestliže Bůh chtěl, aby se o něm vědělo, že je nejsilnější a nejmocnější Bůh, pak mu nezbývalo nic jiného, než se přizpůsobit duchovnímu stavu lidstva a používat jeho prostředky vedoucí k vítězství. 

Představte si Hospodina, jak nechá svůj lid humanisticky napospas přesile a bude se koukat, jak je zabíjen jeho vyvolený národ. To prostě nejde. Jestliže byli tehdy války válkami bohů a v podstatě šlo o to, kdo má silnější bohy, pak Hospodin musel jednat na stejné úrovni.

Bůh ten stav nevyvolal ani ho nechtěl. Byl to náš hřích, který uvedl na svět smrt, sobectví a nenávist jednoho člověka k druhému.  Tímto způsobem můžou lidi pochopit , proč Bůh vedl svůj lid do boje a pomáhal jim vítězit. Kdy dokonce sám zabíjel nepřátele Izraele svou mocí. Ať nikdo neřeší události, které se děly v hlubokém starověku. Spíše by se měli tací a podobní koumáci otřásat nad svým hříchem a měli by řešit svůj problém co s nimi bude na věčnost než kritizovat Boha. Dokonce i někteří věřící pochybují o svém Bohu. Na jednom křesťanském serveru se rozhořela diskuse na téma, zda chceme krutého Boha. Že s tím, co se dělo ve Starém Zákoně má ten či onen věřící problém atd. Já ho nemám a nemusí ho mít nikdo. Jestliže je Bůh spravedlivý, pak jedná spravedlivě a to za každých okolností . Nemusím o tom vůbec pochybovat.  Navíc, mnoho věcí se dá vysvětlit,  pochopit a přijmout. Tam, kde mi to třeba nejde, tak to nebudu řešit a nechám  to na Bohu.

Všimněme si, že Bůh se přizpůsobuje společenskému vývoji lidstva a jedná tak, aby mu lidi rozuměli. Třeba v Novém zákoně není
jediná výzva k boji a zabíjení druhých lidí. Ježíšova mise přinesla radikální zlom v přístupu Boha k lidem. Někdo by mohl říci : To nemohl Ježíš přijít o nějaké to stolení dřív a změnit orientaci lidstva k lepšímu ?

Nemohl ! Je napsáno, že Ježíš přišel v " čas příhodný" , v ten pravý, Boží čas.  

Židům 1:1 - 2a "  Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků;  v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu ...."

3. Násilí

Čtvrtý střet je v Neh. 4:1-6.    " Jakmile uslyšeli Sanbalat a Tóbijáš, Arabové, Amónci a Ašdóďané, že obnova jeruzalémských hradeb
pokračuje, že se trhliny opět uzavírají, velmi vzplanuli.  Vzájemně se smluvili, že vytáhnou proti Jeruzalému do boje a že v něm vyvolají zmatek. Modlili jsme se ke svému Bohu a stavěli proti nim na obranu stráže ve dne v noci......." Naši protivníci říkali: "Nic nepoznají a nic nepostřehnou, dokud mezi ně nevtrhneme. Pobijeme je a to dílo překazíme." .......!"

Nepoznají ten "zmatek", dokud mezi ně nevtrhneme ....tak by se to dalo parafrázovat.

Přidávají se Ašdódští z Pelištejského území. To je dnešní pásmo Gazy.  Dávají se dohromady a přemýšlí o přepadení silou. Mezi nepřáteli jsou i Judejci, kteří na díle nepracují, ale sympatizují s Jeruzalémskými. Ti jim toto nebezpečí včas oznámili a Nehemiáš ihned rozestaví hlídky. Zvlášť střeží nechráněná místa a chrám. Přesto se lid nezbavil strachu .

Nehemiáš je povzbuzuje tím, že za nimi stojí Bůh. "Nebojte se jich, pamatujte na Panovníka velikého a budícího bázeň! " ( v. 4: 8b) .

Jak mohli nepřátelé mezi Judejci vyvolat přímým bojem zmatek ? Tím, že by byl zpochybněn Nehemiášův vítězný postoj. Jako když to vidím.  Všude, kde chodil, říkal soukmenovcům, ať se nebojí, že Bůh je ochrání, že Bůh budí sám o sobě u nepřátelů strach.  To by bylo napadením silně zpochybněno.

Uvědomme si, že nás čeká celoživotní zápas o svou duši. Nenechme si v ní udělat zmatek, když Bůh jedná jinak, než si myslíme, že by jednat měl. Buďme jak berani, pevně zakotveni v Písmu a jeho zaslíbeních.

4. Poslední útok byl veden přímo na Nehemiáše skrze vnitřního nepřítele

Pokusím se parafrázovat text šesté kapitoly. Množství nepřátel se rozrostlo. Hradby dostavěny, ale nejsou osazeny vrata. Pořád je nebezpečí vpádu vojska. Koalice nepřátel stupňuje tlak na Nehemiáše a čtyřikrát ho zvou na schůzku ven z města, na půl cesty mezi Jeruzalém a Samaří. Nakonec je poslán otevřený dopis, který má kompromitovat budované dílo jako úsilí o vzpouru proti perskému králi.

Byl napsán jako zpráva pro perského krále, že mají ověřené zprávy z více míst provincie o snaze Nehemiáše prohlásit se za Judského krále. Dokončené hradby mají být důkazem o připravované rebelii . Byla to pomluva, doslova lež jako věž !  Zatím dopis není odeslán a nepřátelé čekají,
zda Nehemiáš přijde a nějak se domluví. Jak by ta dohoda asi měla vypadat ? K čemu by vedla ? Můžeme zas jen spekulovat.

Domnívám se, že by Nehemiáš musel něco slevit ze svých záměrů ve prospěch okolních pohanských provincií. Kompromis měl oslabit duchovní obnovu  Judejců . Možná by Nehemiášova cesta z Jeruzaléma , na půl cesty k Samaří, byla ta poslední. Mohla by to být i schůzka se smrtí. Minule jsem mluvil o tom, co znamená žít s Pánem na " půl cesty". Můžete si to znovu poslechnout na našich webových stránkách
nebo i přečíst v nabídce " Články".

Nehemiáš odpověděl , cit. "   "Dělám veliké dílo, proto nemohu odejít. Mělo by se to dílo snad přerušit tím, že bych je opustil a sestoupil k vám?" ( Neh.6:3)

Nepřátelé pochopili, že je potřeba odstranit Nehemiáše. Falešné obvinění ze vzpoury bylo velmi vážné. Obrací se k Nejvyššímu a říká , cit.

 "Proto nyní, Bože, posilni mé ruce!" ( verš 9 ). Vždy se obracejme na Pána, u Něj najdeme vždy pomoc, cit.  " Jako spolupracovníci na tomto díle vás napomínáme, abyste milost Boží nepřijímali naprázdno,   vždyť je psáno: `V čas příhodný jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti přispěl na pomoc.´ Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy!)  - 2 Kor. 6: 1 - 2 

Sotva by měl někdo odvahu a také autoritu k pokračování díla. Nehemiáš jde za prorokem Šemajášem. Písmo nesděluje důvod této návštěvy, ale zřejmě mu šlo o prorocký vhled do situace, kdy hrozilo falešné obvinění u perského krále s dopadem na celý národ.

V kapitole šesté se dovídáme,  že prorokyně Nóadja a další nejmenovaní proroci ho zastrašovali. V Boží autoritě mu říkají, že nejedná podle Boží vůle. Proroci v Judeji měli velkou autoritu a byli považování za " vidoucí ". To byl velmi účinný útok Nepřítele, který ovládl srdce "vidoucích".
Proto i dnes máme různá proroctví zkoumat ve světle Písem a máme právo odmítnout ta, která s ním nejsou v souladu.

I ta největší duchovní autorita může podlehnout svodu, pýše a zištnosti. Navíc, Šemajáš žil v odloučení.  To nebylo dobré
vysvědčení . Buď nesouhlasil s dílem nebo byl dočasně izolován pro nějaké kultické znečištění. Navíc byl podplacen Tobiášem a Sanbalatem, aby kazil dílo obnovy  .

5. Nepřátelé nebyli jen venku, ale i uvnitř

Protivník uvnitř hradeb !  A není sám. V jakém prostředí se Nehemiáš pohyboval svědčí poslední verše kapitoly, cit.

"   V oněch dnech judští šlechtici často posílali dopisy Tóbijášovi a od Tóbijáše přicházeli dopisy jim.  Mnozí v Judsku s ním totiž byli spjati
přísahou, neboť byl zetěm Arachova syna Šekanjáše a jeho syn Jóchanan si vzal dceru Berekjášova syna Mešuláma.  Také
ho přede mnou vychvalovali a má slova donášeli jemu. A Tóbijáš posílal dopisy, aby mě zastrašoval "

Nepřátelé využívali všech prostředků k zastavení díla - zastrašování, pomluvy, dezinformace a příbuzenské vztahy. Nehemiáš nám z toho vyčnívá jako nějaký solitér, který neuhne napravo ani nalevo. Poslední léčku prohlédl .

Zkorumpovaný prorok Šemajáš nevynáší slova Hospodina, ale jeho ústa mluví to, co naplánovali nepřátelé. A vypadá to až neskutečně
ušlechtile. Navrhuje schůzku přímo v chrámě a ještě se zavřenými dveřmi. Nehemiáš není kněz a nesměl vstupovat do svatyně. Proto odpovídá, cit.  "Což může někdo jako já vstoupit do chrámu a zůstat naživu? Nevstoupím."

Ctí Boží řády a Jeho slovo. Nechce porušit Zákon. Ten pro něj je vzácný a drahý, protože jde o Boží vůli pro svůj vyvolený lid. Směrnici jak žít a mít Boží požehnání.

6. Kdo koná velké dílo musí žít posvěceným životem

Zní to dost radikálně, ale je to dáno velikostí díla . To je veliké poučení ze života Nehemiáše.

Proměna osobnosti do Božího obrazu je neskutečně velké dílo Ducha sv. v nás, cit. " Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil"

Proměnu osobnosti křesťana koná Duch svatý. Ten nás formuje a vede ke konání skutků, které pro mě Bůh připravil. Tím pak přispívám k budování sboru. Jsem pro Pána a spoluvěřící přínosem a ne přítěží. Nehemiáš byl pro Judejce klíčovou postavou . Byl pro ně velkou posilou. 

Jak se na to dívat z pohledu Nového zákona. Systém ve Staré smlouvě byl založen na  příkazech a zákazech. Jestliže Nehemiáš
nesměl vstoupit do určitého místa v jeruzalémském chrámu tak NESMĚL ! Kdyby tam vstoupil, porušil by zákaz a mohl být za to Hospodinem potrestán až smrtí ( 4 Moj.18: 7) .

Uvedu jeden příklad z Božího slova. Judský král Uziáš se rozhodl pálil ve svatyni kadidlo. Byl napomenut knězem Azarjášem, že mu tato činnost nepřísluší. Král pyšně pokračoval v zakázané činnosti až se mu na čele vyrazilo malomocenství ( 2 Par. 26:16-21). Pak se rychle z Hospodinova domu pakoval, protože , cit. " Hospodin jej zasáhl ". Byl touto nemocí postižen až do své smrti.  Bůh vždy, i v době Staré smlouvy , toužil po tom, aby ho lid  Izraele milovat. Aby respekt a dodržování Zákona vycházelo z lásky k Hospodinu.

Př.23:26 " Můj synu, dej mi své srdce, ať si tvé oči oblíbí mé cesty "

K plnému rozvinutí této tužby Boha Stvořitele směrem ke svému stvoření bylo umožněno až v Nové smlouvě, která spočívá na oběti Pána Ježíše a seslání Ducha sv., který je v Jeho následovnících. V nás je Duch sv. a s ním Boží láska, kterou můžeme milovat svého Pána a žít tak, aby náš vztah nebyl narušován hříchem . Takže v tomto období jednání Boha s člověkem, v době, kdy tady roste Církev Boží, nejde prvoplánově o dodržování příkazů a zákazů, ale o můj VZTAH k Bohu, který je budován Boží láskou v našem srdci.

Vztah s Bohem nemůže být budován na dodržování "Desatera". Aplikace Mojžíšovského Zákona a "Desatera"   do života Církve  není vztah s Bohem ! Desatero ukazuje na to, co je HŘÍCH. Na druhou stranu je potřeba říci, že čím silnější , pevnější a větší osobní vztah s Bohem, tím více bázně před Bohem a více posvěcení a svatosti v našich životech. Rozumíte ?

Láska k Bohu a spoluvěřícím je aplikací Boží lásky v mém životě. Ta stojí o řád výš než dodržování zákazů a příkazů. Možná znáte slovní hříčku " dobrovolně povinně " . Tím je myšleno to, že někdy mi nic jiného nezbývá, že dobrovolně udělat něco, co vlastně dobrovolné není, ale stalo se to mou povinností. Nejlepším řešením. Něco, co nejde ode mě neočekávat.

K realizaci " velkého díla " potřebujeme posvěcení, aby skrze nás mohl Bůh pracovat a žehnat tomu dílu . Na rozdíl od Staré smlouvy
nejde o zákazy a příkazy. Z " Boží lásky ve mně " , nemůžu dělat něco o čem vím, že se Bohu nelíbí. Máme k tomu mohutnou podporu z nebe - Ducha sv. Když se Mu otevřeme naplno, tak převezme naši vůli do svých rukou a automaticky v té či oné oblasti již nedělám něco, co se Bohu nelíbí.

Možná se si řeknete, kde jsem na termín " líbí " - " nelíbí" přišel. Apoštol Pavel nás vyzývá :  " O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu " ( Ef.5:10)

Nehemiáš si je vědom svého postavení před Bohem i před lidmi. Má pevnou víru v Boží moc a Jeho pomoc. Proto také říká "Člověk jako já má prchat? " . Tím, že by souhlasit se schůzkou v chrámu dal by najevo svůj strach a v podstatě by to byl útěk před nepřáteli . Vidíme, že chtěli pošpinit jeho jméno a potupit ho. 

7. Závěr

Dílo obnovy vyžaduje silné jedince. Naše bratrství a sesterství se této myšlence vzpouzí a snaží se rozdělovat úkoly podobně jak se tomu dělo při práci na hradbách Proč ne, dobrá myšlenka. Ale ti, kdo převezmou nějaký úkol na velikém díle musí mít veliké nasazení a být, jak se říká, 
duchovně v pořádku. Musí ctít Boha a mít před Ním bázeň. Měli by vidět v Nehemiášovi prototyp silného vůdce. Každý z nás si můžeme
z této osobnosti něco vzít pro sebe. 

Nesmíme zapomínat, že dílo obnovy potřebuje "tahouny". Pokud v čele aktivit nestojí budoucí Nehemiášové a Ezdrášové, tak se dílo
moc nepohne anebo to bude dílo jen lidské. Proto obrana proti nepřátelům začíná u osobního vztahu s Bohem, u obnovy svého srdce a pevnou vírou na Boží moc a pomoc tady a teď. Nejde toliko o věrouku, ale o víru v jednajícího Boha i ve 21 stol. 

Amen