Protivníci - II.

Protivníci zvenčí - II.

Nehemiáš
4:1-5

Nehemiáš sloužil u krále Perské říše Artaxerxe jako číšník. V tehdejší době to bylo postavení s vysokou známkou důvěry. Staral se o víno, ochutnával ho před králem zda není otrávené. Samozřejmě, že k tomu měl pravomoci starat se o celkovou bezpečnost nápojů od sklepů až po královský stůl.

I přes to, že se
nevrátil do Judeje a zůstal v exilu, nepodlehl místnímu pohanskému
prostředí a udržoval vztah s Hospodinem. Od svého bratra a dalších
mužů z Judska se dozvěděl o neutěšeném stavu v Judeji. Hned věděl jak
má reagovat : Vytrvale zápasí na modlitbách, činí pokání a řeší minulost -
vyznává hříchy své i domu svého otce, vyjadřuje víru v Boží moc a věří ve
vítězství .

Jen připomenu , že Nehemiáš měl mentalitu vítěze. Když
dorazil do Jeruzaléma jako místodržitel Judské provincie, tak třetí den rozbije
různá pohanská ochranná znamení, zaklínadla a amulety na pobořených
jeruzalémských hradbách. Lid byl pod vlivem pohanských svodů. Spoléhat na
ochranu ještě někoho jiného než na Hospodina. Duchovní obnova je teprve čeká .
Nehemiáš tedy měl odvahu a razanci vypořádat
se s modloslužbou. Spoléhá jen na Hospodina, na Jeho moc , sílu a vůli
ochránit lid.

Zmínil jsem se o dvou hlavních nepřátelích, kterými byli Samařan Sanbalat. Jméno v překladu
znamená "Luna oživuje". Druhým byl Tobiáš s předzdívkou " amónský otrok" .
Ten měl izraelský původ, ale konvertoval k Amónovcům, což byli  nejzavilejší 
nepřátelé Izraele. Jeho síla spočívala v tom, že měl
v Jeruzalému spřízněné duše a příbuzenské vztahy.

Za vnějšími i vnitřními nepřáteli Judejců stojí
duchovní mocnost zla. Skrze Nehemiáše
a aktivitu Božího lidu na díle obnovy přichází
Hospodin do prostoru, kde vládne temnota. Ta je reprezentovaná nepřáteli
Judejců. Sám ďábel se začal starat o to, aby k obnově v Jeruzalému
nedošlo! Dnes se podíváme jakými prostředky se zde bojuje.  

1. Nepřátelům nejde o dobro Judejců

První zmínka o nepřátelích je v kapitole druhé, verš desátý, cit.  "   Jakmile to  uslyšel Sanbalat Chorónský a Tóbijáš, ten amónský otrok, popadla je strašná zlost, že přišel někdo, komu jde o dobro synů Izraele". (Neh.2:10)

Jak je vidět, místodržitelům Zajordání, nešlo o dobro jejich sousedů. Kořistili z jejich
půdy a využívali jejich slabosti pro svůj prospěch, protože Judejci neměli u
nikoho žádné zastání. První reakcí je ZLOST. Dobro přejí jen sobě. A když ještě někomu jinému, tak proto, aby se
v pravou chvíli ono domnělé dobro proměnilo v reálné zlo. Podívejme
se na jeden smutný příběh v makedonském městě Filipi.

 "  Když jsme šli jednou do modlitebny, potkala nás mladá
otrokyně, která měla věšteckého ducha a předpovídáním budoucnosti přinášela
svým pánům značný zisk.  Chodila za Pavlem a za námi a stále volala:
"Toto jsou služebníci nejvyššího Boha. Zvěstují vám cestu ke spáse."
 A to dělala po mnoho dní. Pavlovi to bylo proti mysli, obrátil se proto
na toho ducha a řekl: "Ve jménu Ježíše Krista ti přikazuji, abys z ní
vyšel!" A v tu chvíli ji ten zlý duch opustil.  Když si její páni
uvědomili, že tím přišli o svůj zisk, uchopili Pavla a Silase a vlekli je na
náměstí před městskou správu " (Sk. 16: 16 - 19)

Apoštol Pavel se Sílou vůbec nepotřebovali, aby jim děvečka dělala reklamu. Nějakou dobu jí
nechali provolávat až tomu Pavel udělal ve jménu Ježíš přítrž, cit. "   "Ve jménu
Ježíše Krista ti přikazuji, abys z ní vyšel!" .

Před několika lety jsem v sobotu dopoledne byl v léčebně za Frantou. Byl tam mladý,
zjevně zmatený muž, který mě neustále vyzýval, abych si s ním dal souboj
na páku. Pořád se ve vestibulu rozcvičoval a byl poměrně agresivní. Když mi pak
skočil do řeči, tak jsem řekl " Ve jménu Ježíš ti přikazuji, zmlkni". V tu ránu přestal a odešel. Před mocným
jménem Ježíš musí každý ďábelský duch zmlknout.

Jak můžeme vidět,apoštol Pavel se neobrací na otrokyni, ale na
ducha, který byl v ní. Byl to démonský, věští duch. Byla obsazená a
vydělávala svým  pánům pěkné peníze. Je
s podivem, že patřila více pánům. Zřejmě šlo o takovou " akciovou
společnost" , kdy její pán nabízel podíl na podnikání s věštbami za úplatu dalším
boháčům.

Proč myslíte, že tohle provolávala ?  Hledala vysvobození z pout. Cítila, že ze věrozvěstů
proudí Boží láska a doslova se na ní pásla. Vnímala, že jí opravdu miluje jen
Ježíš o kterém oni mluvili.       Chtěla Boží lásku, nic víc a nic míň !

Nešlo se vymanit z tohoto byznysu . Uvědomuji si, že teď trochu spekuluji, ale ona ani
zřejmě nemohla padnout před Bohem a uvěřit. Bránila jí v tom démonská
síla, která byla přímo v jejím srdci.  

A co myslíte, že se stalo , když ztratila tuto  nadpřirozenou schopnost . Pavel a Sílas to
odnesli žalářem a děvečka zřejmě životem nebo návratem k otrocké
dřině.               Místo pravé lásky reálné zlo a "peklo na zemi".

Nějak se k té " schopnosti " dostat musela. Je velmi málo lidí, kteří jsou posedlí od útlého
věku. Většinou se k tomu lidi nějak dopracují vlastní aktivitou a důvěrou
v " něco nad nimi" . Tím je vytvořena cesta pro ďábla do duše takového člověka.
Když potřebuje, využije, vysaje a odkopne. Zde nefunguje milost a smilování . Vždy mnohem víc pro Satana a
velmi málo pro jeho  služebníka.

Hlavním cílem Nepřítele je odstavit člověka od spasitelné milosti v Kristu. Aby bylo co nejméně následovníků Krista.
Kontakt s duchovními bytostmi moci zla sice může dát slávu a úspěch, ale
nepoměrně více ztrácí než by získali v Kristu.

Na dalším kázání bude útok veden přímo na Nehemiáše. Jeden svod bude v tom, že nepřátelé
navrhnou schůzku mezi Samařím a Jeruzalémem, cit.  

"...... poslal ke mně Sanbalat a Gešem se vzkazem: "Přijď, sejdeme se
spolu v některé vsi na pláni Ónu." Zamýšleli však provést mi něco
zlého. Poslal jsem k nim tedy posly se vzkazem: "Dělám veliké dílo, proto nemohu odejít. Mělo by se to dílo
snad přerušit tím, že bych je opustil a sestoupil k vám?"  Stejný vzkaz mi poslali čtyřikrát a já jsem
jim pokaždé stejně odpověděl".

Bylo to asi 20 km od Jeruzaléma, zhruba polovina cesty do Samaří. Nehemiáš se nenechá vylákat z "
chráněného území" na nepřátelskou půdu. Pro něj to byly jeruzalémské hradby
i když zatím bez osazených vrat. Pro nás to je Kristus !

 " ....vášživot je skryt spolu s Kristem v Bohu" ( Kol.3:3)

Myslíš si, že ďáblu jde o Tvé dobro ?  Křesťan by si měl
dávat velký pozor, kde má slabé místo. Na to, kudy si může ďábel připravovat
cestu pro duchovní útoky na mysl a vůli člověka. Moudrý Šalomoun napsal toto
přísloví, cit.

"Tyto tři věci mám za podivuhodné a čtyři nemohu pochopit:  cestu orla po
nebi, cestu hada po skále, cestu lodi v srdci moře a cestu muže při dívce" 

( Př.30:18-19)

Jestliže had evokuje historickou zkušenost s Hadem (rozuměj Satanem ) , pak můžeme přísloví
aplikovat tak, že ďábel to má vymyšlené
jednoduše, ale účinně. Jeho pokusy nás zastavit v konání " velkého
díla " jsou velmi prosté, naivní a hloupé. Jeho metody se pořád opakují. Všimněme
si, že Sanbalat poslal čtyřikrát stejný vzkaz a pokaždé dostal stejnou
odpověď. Nepřátelé sází na to, že ho zlomí, ale on zůstal pevný . Dělá "veliké
dílo" a nic jiného ho nesmí zdržovat nebo dokonce zastavit .  

Jedinou účinnou obranou je být " skryt
s Kristem v Bohu" a z tohoto úkrytu nevystrkovat
hlavu natož chodil na setkání s Nepřítelem někam na půl cesty.

I když je Satanova taktika jednoduchá a neustále se opakuje, tak ji mnozí  křesťané podlehnou. Nepřítel sází na okamžitý, tělesný a duševní prožitek a pak se v nitru křesťana pere lidský duch s tělesností.  Půjdeme tam či onam. Proč ne, vždyť tam
nejdeme dělat nic špatného. Půjdeme jen " na půl cesty" ! Obrazně řečeno :
Nepůjdeme až do Samaří, do centra kde vládne ďábel skrze Sanbalata a další
nepřátelé Božího lidu. Půjdeme jen kousek a pak zpátky k Bohu.

Jenže tohle nefunguje. Ten, kdo chce mít podíl na " velkém díle " si musí dávat pozor.
Slovy frontmena hudební skupiny Noi Petra Vágnera, cit. " pohledy do tmy a stranou, nůž
proti chodidlům ostrou hranou " . Kdo hledá ve tmě ( obraz na duchovní
moc temnoty) a nedívá se na Krista, může utrpět škodu. Je to jako " nůž proti
chodidlům ostrou hranou" . Trochu drsné přirovnání, ale pravdivé.  

Mimo duchovní "chráněné území" hrozí nebezpečí, které Tě může zastavit v duchovním
vývoji a neporosteš ve víře. A nejen to, můžeš utrpět nějaký ten šrám na duši i
na těle.

Satan u věřících sleduje jediný cíl. Jde mu o to, aby se věřící nesetkali s Živým Kristem a
Jeho proměňující mocí. Aby duchovně nerostli a ustrnuli někde na začátku.
V duchovním prostoru mimo Krista zatím vládne Satan. I když je již
poražen, jeho moc není ukrácena . Ještě nepřišla doba Velkého soužení a zjevení
Nepřítele světu v jeho pravé podobě. Izaiáš nám odkrývá pravou tvář Satana
už ve chvíli jeho pádu v nebi, tedy v hluboké minulosti , cit. 

Iz.14 :12 - 17 "  Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli
pronárodů!  A v srdci sis říkal: "Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj
trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu.
 Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit."
 Teď jsi svržen do podsvětí, do nejhlubší jámy!  Kdo tě uvidí, budou
se dívat a divit: "To je ten muž,který zneklidňoval zemi a otřásal královstvími?  Svět měnil v poušť, bořil
jeho města, vězně nikdy nepropouštěl domů."

Satan mění svět v duchovní poušť, boří a ničí. Vězně nechce propouštět. Apoštol Pavel říká
hlubokou pravdu o činnosti Nepřítele a postavení křesťana, cit.

 " I vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy,  v nichž
jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušni vládce nadzemských mocí,
ducha, působícího dosud v těch, kteří
vzdorují Bohu. I my všichni jsme k nim kdysi patřili; žili jsme
sklonům svého těla, dali jsme se vést svými sobeckými zájmy, a tím jsme nutně
propadli Božímu soudu tak jako ostatní. Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z
velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem,
když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí
jste spaseni!"  ( Ef. 2:1 - 5 )

Přijal si někoho, komu jde o Tvé dobro a tím je Kristus ! Jakmile začneš růst v poznání Boha
jak teologicky, tak v praktickém, vítězném životě v síle a moci Ducha
sv., tak přichází z druhé strany duchovního hřiště protivenství a svod.
Nenechme se tím překvapit nebo zlomit ! Stojíme na straně Vítěze a ne na straně
poraženého ďábla!

První reakcí na náš duchovní růst bude vždy zlost Nepřítele. Utíkejme se do
skrýše Nejvyššího, cit.

"Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu
Všemocného.  Říkám o Hospodinu: "Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám."
Vysvobodí tě z osidla lovce, ....... "( Žalm 91:1 - 3a)   

Tvrz je symbolem ochrany před vnějším nepřítelem. Tou tvrzí je pro nás Bůh. Venku je Lovec
v velkým "L", Satan. Nepřítel Boží a lidský. Každý se může stát jeho
snadnou kořistí pokud se dostane do volného terénu. Odpovězme si sami, co je
pro nás volným terénem, kde se pohybuje Lovec. Někdo je připravený Tě stíhat ,
lovit a duchovně odrovnat. Chce, aby Tvoje křesťanství vyšumělo do prázdna a ztratilo
sílu. 

K tomu přečtu ještě jeden verš ze Žalmu sedmého, cit.

 " Hospodine, Bože můj, k tobě se utíkám, zachraň mě a vytrhni z rukou všech, kdo mě
stíhají,"  ( Žalm 7:2 )  

2. Obviňování

Druhá zmínka je v 2:19 "  Když o tom uslyšel Sanbalat Chorónský,
Tóbijáš, ten amónský otrok, a Gešem Arabský, vysmívali se nám. S pohrdáním nám
říkali: "Do čeho se to pouštíte? Chcete
se bouřit proti králi?"

Zde se objevuje Gešem Arabský, zřejmě správce jižní edómské provincie. Intriky a pomluvy často
rozhodovali nejen o životech poddaných perské říše, ale o postech
v provinciích. Poslední věta naznačuje, jakým směrem to chtějí hnát. Když
se spojí a pošlou perskému králi petici s falešným udáním, že se opevňuje Jeruzalém, proto, aby se
Judejci vzbouřili proti perskému králi, 
tak by to mohlo dílo zastavit. FALEŠ a POMLUVA jako normální prostředek
v boji bez pravidel.

Ve verši dvacátém je Nehemiáš vykazuje do patřičných mezí, cit. " .... Vy však nemáte žádný podíl ani právo
ani památku v Jeruzalémě." . Není tam žádný podíl, není tam žádné právo Božích dětí a nejsou tam žádné
skutky pro Boží království. Prostě nic ! To všechno ale má křesťan
v Kristu. Je potřeba si to uvědomit, že v Kristu máme podíl na
dědictví Boha Stvořitele, máme právo Božích dětí a naše jména jsou zapsána
v Knize života na nebesích.

Okolní pohané a Samařané byli pro lid neustálým svodem.
A to musí přestat. Nehemiáš jim odpovídá tvrdě, ale pravdivě. Je to naše víra,
je to náš chrám a je to náš Bůh, kterého chceme uctívat.

To, co je pro Tebe neustálým svodem od cesty za Ježíšem, musí přestat. Je potřeba se
na své postavení v Kristu podívat pozitivně. Jestliže já, z Boží
milosti, mám podíl na životě Krista, mám právo Božího synovství a jsem zapojen
do Těla Kristova, pak nemusím podléhat svodům ďábla, který mě chce zastavit
v duchovním růstu. Mám v Něm neskonalé víc než nabízí Nepřítel.

Na závěr
zopakuji, že duchovnímu nepříteli, Satanu a celé jeho říši nejde o naše dobro.
Zdánlivě pozitivní a dobré skutečnosti se pod jeho taktovkou velmi rychle
promění v reálné zlo. Zde neplatí milost a smilování se nikdo nedočká.
Sobectví je přednější a výhody jsou jen na jedné straně.  Držme se v chráněném území a tím je
úkryt Nejvyššího. Být "skryt s Kristem v Bohu" je ta nejpevnější
tvrz, kterou nezdolá Nepřítel.

Je na čase pokročit v duchovním růstu dál. Dál znamená jediné : Blíž k Bohu a do užšího
vztahu s Ním. K tomu je potřeba se  rozloučit s tím, co nás odvádí od Krista. 

2 Timoteovi 2:1
 "A ty, můj synu, buď silný milostí Krista Ježíše,"

V  Boží milosti je síla, Boží moc. Milost je mocnější než si myslíme. Má proměňující moc .
Nejde jen od odpuštění toho či onoho prohřešku, ale o novou sílu
k překonání nástrah, které před nás klade Nepřítel .

Stojíme na straně Vítěze. To je takové moje heslo, které stále používám. Není třeba se bát. Ale
z naší strany to vyžaduje držet se Krista a neuhnout napravo ani nalevo
natož směrovat svoje pohledy do tmy a stranou

Amen