Protivníci - I.

22.06.2014 22:16


Protivníci - I.

Nehemiáš
4:1-5

Na Orlické konferenci 2014 v našem žambereckém sboru jsem měl téma z knihy Nehemiáše s názvem " Protivníci zvenčí" , cit. "Jakmile uslyšeli Sanbalat a Tóbijáš, Arabové, Amónci a Ašdóďané, že obnova jeruzalémských hradeb pokračuje, že se trhliny opět uzavírají, velmi vzplanuli.  Vzájemně se smluvili, že vytáhnou proti Jeruzalému do boje a že v něm vyvolají zmatek. ( Neh.4:1-2)

Asi jste tak trochu lekli,  že začne biblická dějeprava. Nic takového nemám v úmyslu. Na osobnosti místodržitele Judska v Perské
říši se můžeme ledasčemu přiučit. Nehemiáš byl vysoce postaveným služebníkem u krále Kýrose. Když se dozvěděl, že jeho soukmenovci v Judsku se nemají dobře a jeruzalémské hradby jsou děravé jak cedník, šel do pokání a na modlitby. Nebylo mu jedno v jakém stavu se Judejci nachází. Vraťme se trochu dozadu Jeruzalémský chrám byl dostavěn v roce 516 př.Kr. , ale duchovní obnova lidu nezačala.   Vnější stavba, nějaká pěkná modlitebna, pronájem na dobré adrese,  komunitní centrum apod. nezachrání náš vztah k Bohu . Křesťané mohou suplovat mnohé činnosti, které se v sekulárním prostředí běžně dějí. Mohou být pyšní na své oběti finanční, časové i na svou odvedenou práci. Abyste mi rozuměli. Nekritizuji sbory, které si vybudovaly nové modlitebny nebo dělají jakoukoli práci pro veřejnost. Sami se snažíme působit ve veřejném prostoru v rámci Celonárodního čtení Bible nebo Vánoc.

Chci zdůraznit :  Jestliže nepěstuji opravdový osobní vztah s Bohem, tak mi to žádná vnější, fyzická skutečnost nikdy nenahradí. Přesně jak se to stalo Judejcům. Chrám dostavěli, ale v duchovní rovině zůstávali stejní. Proč ? Byl to dlouhodobý vliv pohanského světa .

Jestliže pustíš do své duše životní styl ( étos) morálně - společenského systému ve kterém žijeme, pak je duchovní obnova tvého srdce omezována různými kompromisy mezi dvěma duchovními světy .  Je potřeba si uvědomit, že lidi v sekulárním ( vnějším ) prostoru jsou pod vládou Satana i když jsou nebo mohou být lidsky krásní, morální a příjemní.   Když se vrátíme k Nehemiášovi , tak vidíme, že neshody v lidu přetrvávaly.  Jeruzalém nebyl opevněn a kolem byla přesila těch, kdo jim stabilizaci a rozvoj nepřáli. Následky života v diaspoře se projevovaly na každém kroku ještě desítky let po obnově chrámu. Jejich duše byla prostupná pro Nepřítele stejně jako jeruzalémské hradby

Stojí za zmínku, že se Nehemiáš vydává na svou misi roku 445 př. Kr. To je 71 let po dokončení chrámu - centra kultického a soudního Mojžíšovského Zákona. V Jeruzalémě zůstal 12 let. Přičemž hlavní cíl, uzavření hradeb, trvalo, považte 52 dní. Vzali za to a udělali dílo nad kterým posmívači kroutili hlavami. Mohli vidět, co se stane, když Hospodin žehná . Dal jim jednu mysl, sílu a nadšení. Ta podpora nebes byla zjevná a měla za cíl, aby si lid uvědomil, kdo za nimi stojí, kdo jim dává sílu a odhodlání a kdo je chrání.

Obrana proti vnějšímu nepříteli byla zajištěna, ale vnitřní nepřítel, neobnovené srdce, zůstalo. Nehemiáš, spolu s knězem Ezdrášem, drtivou většinu svého času věnuje duchovní obnově lidu. Samozřejmě, že také plnil povinnosti místodržitele. Věděl, že jakmile odjede, "velké dílo" obnovy se může sesypat jak domeček z karet. Hradby se nesesypou, ale srdce lidí se odkloní od cesty za a s Hospodinem .

Když to řeknu s nadsázkou, evangelikálové vidí nebezpečí a nepřítele v těch, kdo přijímají Ducha svatého stejně jako Otce a Syna, kdo se vrací k víře na zázraky a kdo v pokoře přijímají autoritu Božích dětí . O věřících  z charismatických kruhů nechci mluvit. Nechodil jsem do jejich sboru
a  nemám s tím osobní zkušenost.   Mnozí vidí nějaké chyby a vady na nás. Nehledejme ideální sbor. Po jistých životních zkušenostech, jsem pochopil, že bratrská láska musí být nadřazena nad učení toho či onoho sboru nebo církve. Loni jsem na toto téma mluvil na setkání křesťanů, které organizuje Vladimír Pípal st. na Malé Morávce. 

ednou jsem na facebooku napsal něco na téma " pravé tolerance " a dostalo se mi nařčení, že nemám vlastní názor a že křesťanství je o pravdě a ne o toleranci atd. Kritika přišla z charismatického spektra Církve Boží . Mnozí ještě nepochopili o co jde.

Dnes je doba, kdy si každý má vážit svého sboru do kterého chodí a kde s ostatními sdílí svůj vztah s Bohem. Dokonce i za cenu, že něco vidí jinak než ten druhý.  Mám už nějaký roky ve službě na Boží roli odkroucený a tak si dovolím prognózu : "Ten, kdo nepochopí, co to je pravá, bratrská tolerance na základě Boží lásky, zůstane dříve či později sám".

V Ježíšových řečech na rozloučenou v Janově evangeliu  ( od 13 kap. do událostí posledních hodin před křížem) Ježíš klade až neskutečně velký důraz na  Boží lásku mezi jeho učedníky. Jednota se nezískává pravdou, ale láskou. Když se podíváme na text tohoto evangelia, uvidíme, že Ježíš mluví o dodržování přikázání. Tím nemyslí Desatero, ale Jeho, novozákonní přikázání lásky , cit.  "  Nové přikázání
vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.
" Jan 13: 34 - 35

To má neskutečnou  hloubku a nadčasovost. Podívejme se do historie Církve Boží. Jinověrci mučeni a zabíjeni až do doby Evropské reformace a Tridentského koncilu ŘKC. Pak Třicetiletá válka protestantů proti katolíkům atd. Dnes se to mydlí mezi jednotlivými církvemi a dokonce i sbory o sto šest ohledně pravdy. Nějak se vytratila láska. Někdo má zájem na tom, aby došlo k atomizaci sborů, jejich rozdrobení a zániku na
jedince bloudící internetem jak pověstná loď s názvem " Bludný Holanďan". 

Jednota se nezískává prosazováním svých názorů, které přeci musí ostatní přijímat. Nemusí. Nemusí být vždy " jedno dušnost" ve smyslu jednoty duší ve sboru i když by být měla.  Ale co by tam být mělo je vzájemná, bratrská, Boží , sebeobětující se láska.  Nehemiáš musel
snášet mnoho nelásky od svých vlastních lidí pro které se doslova rozdal. Přečte si jeho příběh. Zaměřte se na Nehemiáše na jeho charakter , názory a chování. Je pro nás inspirací.

Dvanáct let pomáhal svým bratřím k duchovnímu růstu, k věrnosti Bohu, k dodržování základních Božích přikázání ( ve smyslu Desatera) a dodržování rituálního i soudního Zákona Božího. Jak vidíme, mnohem více času mu zabrala kultivace pospolitosti než stavba hradeb.

Nehemiáš byl silnou a vyrovnanou osobností. Má zásluhu na tom, že se 1) Judsko stalo svéprávnou provincií nezávislou na okolních národech, že 2) byl Jeruzalém opevněn a stal se srdcem provincie a 3) protože byl zajištěn proti přepadu zvenčí, může dojít k radikální vnitřní očistě.

To samé lze říci i o nás. Náš život je skryt s Kristem v Bohu. ON je tou " ohnivou hradbou" přes kterou neprojde Nepřítel. Ale je potřeba chránit svou duši a zacelit díry, které si někdy naděláme vlastní neposlušností vůči Bohu. Vnějšími odpůrci uzavírání trhlin v jeruzalémské hradbě jsou v Nehemiáši místodržitelé a představitelé  " Zaeufratí" , Samařané a další pohanské národy.   Nehemiáš přichází jako správce perského krále nad Judeou. Mají strach z toho, že se Izrael opět pozvedne a změní poměry v Palestině. Proto kují pikle jak " velké dílo " překazit. Nehemiáš se na to velmi dobře připravil.

Hlavní myšlenka, která na mě vyvstala při studiu této knihy, zní : " Ochrana proti nebezpečí zvenčí začíná uvnitř těch, kdo pracují na Božím díle"  . Je důležité, že Nehemiáš měl mentalitu vítěze

1. Mentalita vítěze

Mentalita je projevem osobní vyzrálosti a schopnosti odpovídajícím způsobem reagovat na vnější podněty, ale i vnitřní stavy jedince. Ta se objevuje v celé knize, ale zejména v první kapitole.  Nehemiášovi není jedno, v jakém stavu se jeho zem nachází. Má lásku k Erec Izrael
( viz. 1 kap.) . Vytrvale zápasí na modlitbách ( 1:6 " abys vyslyšel modlitbu svého služebníka, kterou se před tebou modlím ustavičně
dnem i nocí
za syny Izraele, ......
"). Pak činí pokání a řeší minulost - vyznává hříchy ( 1:6b " .....také já a dům mého otce jsme hřešili"  )

Vyjadřuje víru v Boží moc a pomoc . Věří ve vítězství ( 1: 9 -10 ) . Hospodin žehná jeho záměru. Využívá svého postavení u perského krále a dostává jeho podporu k obnově Jeruzaléma. Síla k budování a ochraně Božího díla začíná u těch, kdo hledají pomoc a sílu u
Hospodina.
        

2. Kultická čistota a osvobození z pout

Po příjezdu udělal Nehemiáš jednu rozumově nepochopitelnou věc, cit.   

"  ...... Po třech dnech ....  Vyjel jsem v noci ..... Přitom jsem si pozorně všímal pobořených
jeruzalémských hradeb a bran zničených ohněm........ pozorně jsem si všímal hradeb. Představenstvo nevědělo o tom, kde jsem chodil
a co dělám;
( Nehemiáš 2 : 11 - 18 )

V noci prohlíží rozvaliny ! Nejhorší doba na inspekci. A navíc tajná, nikdo až na doprovod, o  ní nevěděl. Jisté vysvětlení uvádí Septuaginta (překlad Starého zákona do řečtiny ). Podle ní Nehemiáš zdi "otloukal"  nebo dokonce na nich něco "roztřískal". Je zde hebrejský kořen, který lze přeložit jako " prohlížet" nebo "roztřískat". Objevuje se např. v Ezechieli 6: 6  cit. "...vaše oltáře budou ležet v troskách a sutinách, vaše hnusné modly budou roztříštěny a odstraněny" .  Jeruzalémské hradby neskýtaly potřebnou ochranu. Můžeme se domnívat , že Nehemiáš v noci tajně odstraňoval různá ochranná znamení, zaklínadla nebo amulety . Měl dobrý důvod, aby tohle nedělal ve dne. Lid byl ještě pod vlivem pohanských svodů. Často spoléhat na ochranu ještě někoho jiného než na Hospodina. Duchovní  obnova je teprve čeká po stavebním uzavření hradeb a osazení bran.

Nehemiáš udělal důležitou věc. Projevil odvahu vypořádat se s modloslužbou a spoléhá jen na Hospodina, na Jeho moc , sílu a vůli ochránit lid. Kolik je v dnešní Církvi věřících, kteří praktikují věci spojené s okultním pozadím. Myslím, že jejich počet roste, prodávají různé preparáty jejichž
účinek zjevně věcí v moci temnosti. Málo kdo zkoumá, z jakého zdroje to je.

3.  Dva hlavní nepřátelé - Sanbalat a Tobiáš

Sanbalat byl místodržitelem  v Samařsku. Byl potomkem těch, kdo nebyli odvlečeni do Babylónu. Převzali pohanské náboženství.
Jeho jméno znamená " Luna oživuje" což jen tuto skutečnost potvrzuje. Správcem Zajordání byl Tobijáš. Měl izraelský původ a výraz " amónský
otrok
" ukazuje na jeho odpadnutí od víry otců. Amónovci byli nejzavilejšími nepřáteli Izraele.  V hlubším pohledu jde o souboj duchovní moci dobra a zla. Skrze Nehemiáše a aktivitu Božího lidu na díle obnovy přichází Hospodin do prostoru, kde vládne temnota. Ta je reprezentovaná nepřáteli Judejců.   

4. Dva duchovní zdroje

Žijeme v prostoru, kde jsou jen dva duchovní zdroje, které ovlivňují svět - Bůh a Satan. Duchovní moc dobra stojí proti moci zla ! Byli jsme vytrženi z moci temnosti a přenesení pod vládu Krista, cit.

Kol. 1: 13 " On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna "

Nehemiáš měl tisíc možností podlehnout perskému zoroastrismu, pohanským rituálům, hříchu. Chrám a vyvolený národ daleko a Bůh příliš
vysoko !
Neudělal to ! Trpělivě rozvíjel vztah s Bohem a pohrdal světem kolem sebe. Jak to můžu vědět ?  Kdyby to dělal opačně, bude mu úplně jedno, co se děje v Jeruzalémě. Měl výborné postavení před králem, proti životu v Judsku si žil v přepychu . Ne ! Díky vztahu s Bohem si doslova
vypěstoval "mentalitu vítěze "  

Teorie nám jde dobře . Víme, že Kristus je Vítěz. Že porazil na Golgotě ďábla. Ale proč se do duchovního prostoru moci tmy mnozí pořád vrací ? Vždyť jsme povoláni k něčemu jinému. Co plně nahradí a uspokojí duši věřícího člověka. Tím je ono " veliké dílo " . Může to být
budování sboru, aby pokračoval v dalších generacích. Je to i osobní duchovní růst
. "Velké dílo" vyžaduje rozvoj na více frontách našich životů.

První zmínka o nepřátelích je v kapitole druhé, verš desátý, cit.  "   Jakmile to uslyšel Sanbalat Chorónský a Tóbijáš, ten amónský otrok, popadla je strašná zlost, že přišel někdo, komu jde o dobro synů Izraele". (Neh.2:10)

Jak je vidět, místodržiteli ani správci Zajordání, nešlo o dobro jejich sousedů. Kořistili z jejich půdy a využívali jejich slabosti pro svůj prospěch, protože neměli u nikoho žádné zastání. První reakcí je ZLOST. Dobro přejí jen sobě. A když ještě někomu jinému, tak proto, aby se v pravou chvíli ono domnělé dobro proměnilo v dokonalé zlo.

Myslíš si, že ďáblu jde o Tvé dobro ? Vůbec ne ! Ale nemusíš mít strach. Přijal jsi Ježíše jako Spasitele a Pána svého života, kterému jde o tvé dobro ! Jakmile začneš růst v poznání Boha jak teologicky tak v praktickém, vítězném životě v síle a moci Ducha sv., tak v pekle nastává pohotovost ! Nepřítel se začne zlobit ! Už nejsi tam, kde on vládne. Měníš své návyky, nejdeš tam, kde jsi dřív chodil. Máš sílu říci ďáblu NE resp. těm, kdo  jsou pod jeho vládou a jsou ve vzpouře proti Bohu

V příštím kázání se podíváme na to, jak útočí Nepřítel skrze své otroky hříchu na vyvolené Boží. Čtyřikrát zkouší zastavit dílo, aby popáté
směrovali útok na Nehemiáše. Poněkud pozdě pochopili, že musí odstranit klíčového muže.  Podívali jsme se na charakter Nehemiáše a zmínil jsem se o prvním útoku. Čekají nás další tři a pak přijde finále mířené na klíčovou postavu obnovy, na rozhodující osobnost. Kterou byl Nehemiáš.

Amen