Přímluvci, společenství a Boží slovo
Přímluvci, společenství a Boží slovo
" Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání; a já požádám Otce a on vám dá jiného 1)Přímluvce, aby byl s vámi navěky - Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává 2)a ve vás bude. Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám. Ještě malou chvíli a svět mne už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi. 3)V onen den poznáte, že 4)já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec 5)i já ho budu milovat a dám mu to poznat." Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: "Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?" Ježíš mu odpověděl: 6)"Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal"
(Jan 14: 15 - 24)
1. Jiný Přímluvce je s námi navěky
Písmo se zmiňuje o dvou Přímluvcích. Prvním je sám Kristus a druhým je Duch pravdy rozuměj Duch svatý. Řecké slovo " paraklétos" označuje
právního zástupce, který u soudu vystupuje jménem obžalovaného jako jeho obhájce. Tento význam pojmu představuje .......
1.1. Přímluvce Ježíš Kristus
1 Janův 2:1 " Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa " ČSP ve slově " přímluvce" má slovo " Zastánce" s velkým "Z". Jde o jedno z označení Pána Ježíše, který u Otce vystupuje jako náš Zastánce. Bůh je svatý a řekl " ....Posvěťte se a buďte svatí, neboť já jsem svatý " ( 3 Moj.11:44) . Protože se často neposvěcujeme, tzn. neoddělujeme od toho, co je nesvaté, co není podle Boží vůle, tak potřebujeme a máme Zastánce u Otce. Nebeský Otec k nám svůj kladný vztah nemění i když někdy zhřešíme nebo selžeme. Prostě uděláme něco, co se Bohu nemůže líbit. Zde nastupuje úloha Přímluvce.
Další pasáží, která se týká Pána Ježíše jako Zastánce, je v epištole k Římanům, osmé kapitole. Jde o řečnickou otázku apoštola Pavla , cit. " Kdo nás odloučí od Kristovy lásky "
Ř 8:34 " Kdo je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás! "
Bude dobře, když si přečteme část celého úseku, abychom nevypadly z krásy tohoto sdělení, potvrzuje to, že naše spasení nezáleží
na nás, ale na Boží milosti a díle Páně. Když jsme ujištěni, že Kristus Ježíš 1)zemřel, byl 2)vzkříšen, je na 3)pravici Boží a 4)přimlouvá
se za nás, pak otázka " Kdo nás odloučí od lásky Kristovy" by měla být zbytečná . Apoštol Pavel jí přesto klade a ptá se. Je to snad, cit. ........
" ...soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč? Jak je psáno: "Denně jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme jako ovce určené na porážku." Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval.Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od
lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu". ( Ř 8: 34 - 39 )
Vidíme, že nad všemi pokusy vítězíme "MOCÍ TOHO, KTERÝ SI NÁS ZAMILOVAL". Vítězíme tedy Boží mocí , řecky " dynamis" , kterou v nás a skrze nás působí golgotský Vítěz, Ježíš a to Duchem svatým ! Vítězíme i díky přímluvám u Boha, které přináší ten, jenž dostal místo
po Jeho pravici . To, že je Kristus na pravici Boží má větší význam, než na první pohled vypadá.
Kdo chtěl někoho uctít, tak ho posadil po své pravici. Význam "posazení po pravici" roste s významem osoby, která tuto výsadu
druhému udělila. Nebeský Otec svého Syna poctil největší slávou pro Jeho dokonané dílo spásy .
Podívejme se do První knihy Králů, kdy přichází Bat-šeba, matka krále Šalomouna, přimlouvat se za jeho nevlastního bratra Adoniáše. Ten za ní přišel s prosbou, aby se za něj u krále přimluvila a mohl si vzít Abíšagu ( ošetřovatelka krále Davida v jeho stáří) . Podívejme se,
jak to proběhlo , cit. "Bat-šeba odpověděla: "Dobře. Já se za tebe u krále přimluvím." A Bat-šeba šla ke králi Šalomounovi, aby s ním promluvila o Adónijášovi. Král jí vyšel vstříc a poklonil se jí. Pak se posadil na svůj trůn. I králově matce přistavili trůn a ona se posadila po jeho pravici" ( 1 Král.2:18 - 19 )
Šalomoun ji uctil nejvíc jak mohl. Posadil jí po své pravici ! Zrovna tak si Bůh váží svého Syna, golgotského Vítěze, kterého posadil po své pravici . A Pán Ježíš se za nás přimlouvá pro naše spasení . Dílo vykoupení na kříži neskončilo nýbrž pokračuje v nebi Jeho přímluvami. Spasení je DOKONALÉ a nelze jeho dokonalost zpochybnit svou snahou něco k němu přidat z lidské strany; nějaký skutek nebo dodržování nějakých zásad apod., cit. Židům 7:25 Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně.
1.2. Přímluvce Duch svatý
Překlad řeckého slova " paraklétos" není jednoznačný. Znamená jak právního zástupce, tak má i další významy jakými jsou Utěšitel
( ve smyslu "ten, kdo dává sílu" ) , Rádce, Pomocník a Spojenec . Tyto úlohy plní Duch svatý, který je přesně řečeno " druhým Paraklétem" přicházejícím po Ježíši Kristu, cit.
" a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky - Ducha pravdy....,, . Ježíš pokračuje v tématu daru Ducha svatého slovy , cit. "Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude"
.
Otázka zní jak mohli znát Ducha svatého, který ještě nebyl seslán na zem. Jak Ho mohli znát, když Letnice ještě nenastaly. Znali Ho
skrze Ježíše v kterém přebývala " plnost Božství tělesně" ( Kol. 2:9 Kral. př.) . Viděli, co to znamená mít Ducha svatého v srdci. Ježíš odchází k Otci do nebe. Jiný Přímluvce s nimi zůstane navždy. Nebude vyvýšen na kříž jako Ježíš. Přijde druhý Zastánce, který s nimi bude po celé generace následovníků, těch, kdo budou pokračovat v šíření Božího království na zemi
Tady se nabízí praktická aplikace. Lidé, kteří zatím nepatří Bohu a Ježíše jako Spasitele nepřijímají, mohou poznávat Ducha svatého skrze věřící. Když přichází do kontaktu s Duchem naplněným křesťanem, tak už Ho poznávají a zůstává s nimi. Ještě v nich Duch svatý není, ale už ho mohou poznávat. Už je u nich a to skrze nás. Pak přichází evangelium a možnost , aby Duch svatý byl také v nich a mohl je proměňovat do Božího charakteru
2. Duch sv. je v nás
Pán Ježíš říká, že Duch sv. bude v jejich srdci. Jak jsem již řekl minule na biblické hodině v CEMĚ : Tématem 14 kap. je Ježíšův
odchod, který ovšem nenastolí stav "opuštěnosti" a frustrace z toho, že končí krásná pohádka. Ježíš jim neříká, aby až zemře odešli zpět ke své práci a zabalili to. Naopak. Začíná nové období, které bude označeno jako " věk milosti".
a) V něm bude dán "Přímluvce" ( Duch sv.),
který se bude vyznačovat Boží láskou v lidech, kteří Ho budou následovat . A nejen to. Jeho role v plánu spásy je po odchodu Pána Ježíše do nebe zásadní
b) Bude to období ve kterém bude přímo nutné zachovávat Ježíšova přikázání " Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje ...." ( v.21) . Jde o dvě novozákonní přikázání z Jana 13: 34 - 35, ale také o další zjevenou Boží vůli v Božím slově. V předcházejícím textu zdůrazňuje , že je důležité milovat Boha. K tomu dostanou ( máme) Ducha sv., který nám do srdce dává Boží lásku a my pak milujeme Boha ne láskou duševní, ale duchovní, tedy Boží láskou. Tím se vytváří náš 1)osobní vztah s Bohem.
Současně s tím přichází na řadu 2)Boží láska mezi lidmi ve společenství, sboru. A na to klade Ježíš důraz, protože ví, že bude velmi důležité udržet Církev Boží v daných místech pohromadě, aby se nerozpadla na jedince, kteří nebudou umět být spolu pro různé osobní překážky. Když si přečteme ona dvě přikázání , cit. " Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým" ( Jan 13:34 - 35 ) pak vidíme, že to je přesně tohle.
Kral. správně překládají 2 Kor. 5:14 " Láska zajisté Kristova víže nás," , Co jiného může lidi tak rozdílných povah, soc. a spol. postavení dávat a udržet pohromadě než nadpřirozená, 3)sebeobětující se láska " agapé", tedy láska Boží . Všechny tři skutečnosti - vztah s Bohem, vytváření společenství věřících a sebeobětování se pro druhé ve vzájemných vztazích by měli pramenit z díla Ducha svatého. Je to ON, který v našich srdcích rozlévá Boží lásku bez které to prostě nejde, cit. "A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán " ( Ř 5:5 )
Ježíš bude prosit Otce, aby jim dal "Přímluvce" , který bude s nimi navždy. Z toho nepřímo vyplývá, že po vtržení Církve před nebo v první pol. Velkého soužení, bude Duch sv. ze země vzat, povolán zpět spolu s těmi, kterým byl dán.
Apoštolské učení k tomuto přidává potřebu se Duchem svatým naplňovat. To je důležité pro to, abychom byli proměňováni
k obrazu Božímu a měli dost Boží lásky k milování druhých. Dále, čím více Ducha svatého v nás, tím méně hříchů v našem životě bude. A v neposlední řadě zmíním souvislost mezi projevy Boží moci skrze nás a naplňováním se Duchem svatým. I zde je potřeba se plnit Duchem svatým, jinak skrze nás nepůjde tolik Boží moci kolik by protékat mohlo.
3. Onen den
"V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás."
Tím dnem není "konec světa" , ale chvíle, den Letnic, kdy byl vylit Duch svatý v Jeruzalémě. "Když nastal den letnic, byli všichni
shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby
ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým " ( Sk.ap.2:1-4)
Sto dvacet lidí bylo pokřtěno Duchem svatým a vstoupila do nich Boží láska a Boží moc. Narodila se Církev Boží a každý kdo se znovuzrodí, je obdařen Duchem svatým. Je v nás , konkrétně sídlí v našem duchu, který se díky víře v Krista znovu narodil.
4. Já jsem ve vás
Jan píše, cit. "já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás" . Jeho následovníci ( učedníci a věřící) nezůstanou sirotky. Jeho odchod se obratem změní v Jeho příchod do srdcí lidí. Zdá se to schizofrenní, ale v duchovní rovině to tak je. Ježíšův odchod z toho světa nebude znamenat konec zjevení Boží slávy a slávy Otce.
Jeho odchod a dar jiného Přímluvce, Ducha pravdy, Ducha svatého , nám dává poznat třetí osobu Boží . Duch svatý je prodloužením a zdokonalením toho, co dělá Ježíš, který je v této chvíli v nebi u svého Otce. Duch sv. je zde přítomný Bůh po celou "dobu
milosti" - od Letnic až do vtržení Církve Boží.
Nic z toho by nebylo možné, kdyby se Ježíš nevrátil k Otci . Ježíšovu tělesnou nepřítomnost nahradí nekončící přítomnost Ducha - Přímluvce. Je zde jednota Otce a Syna, kteří skrze Ducha sv. budou přebývat v těch, kdo milují Ježíše a zachovávají Jeho přikázání lásky a Jeho slovo
Svět tohle nemůže pochopit, protože nepřijímá Ježíše ani Boha jako takového. Věřící má úžasnou zkušenost - je v něm Duch sv. a skrze něj Otec a Syn. Máme tím podíl na jednotě mezi Otcem a Synem. Byli jsme do jednoty Boha přizváni a po přijetí Spasitele i vnoření
"Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem. Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu " ( Kol. 3:1-3)
5. Poznáme, že nás Bůh miluje
A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec i já ho budu milovat a dám mu to poznat."
Úsilí o pěstování lásky k bratrstvu není z naší strany vypočítavost. Ale je spojeno se zaslíbením - Pán Ježíš nám dá poznat, že
naplňujeme Jeho přání, odkaz, abychom byli jedno jako jsou Otec a Syn jedno. Pořád nás to směruje k vytváření společenství jakožto důkazu , že milujeme Pána Ježíše a jsme milování naším Pánem a nebeským Otcem. Podle knihy Písně písní se můžeme vztahovat k Pánu Ježíši jako ke svému Milému a sami sebe vidět jako tu milou. Pořád po sobě touží. Není to jednostranné. I milá touží po milém a dává Mu "zahlédnout svou tvář" " Holubičko moje v rozsedlinách skály, v úkrytu nad strží, dopřej mi zahlédnout tvou tvář, dovol mi hlas tvůj slyšet. Jak lahodný je tvůj hlas! Jak půvabnou máš tvář! " ( Pís.2:14) . Zde Milý mluví k milé tzn., že tak k nám mluví Pán Ježíš. Touží po tom, abychom Mu dopřáli svou přítomnost, dopřáli mu naše chvály a úctu.
6. Milovat Ježíše a zachovávat Jeho slovo
Zjevení Boží slávy je pro ty, kdo milují Pána Ježíše a jsou otevřeni Jeho slovu. Ježíš se po svém odchodu ukáže těm, kdo Ho milují,
neukáže se světu. Milovat Ježíše a zachovávat Boží slovo jde ruku v ruce. Ježíš řekl,cit.: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj
Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. (Jan 14: 23 )
Nevlezou do nás dva chlapi, ale skrze Ducha sv. je v nás Otec a Syn. Podmínkou k naplnění tohoto zaslíbení je milovat Ježíše a
zachovávat Jeho slovo. A to nás v moci a síle Ducha sv. proměňuje do Boží charakteru a buduje k Jeho slávě
" Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v něm jsme" ( 1 Jan 2:5). Nejde jen o vzájemnou Boží lásku mezi křesťany. Jde o zjevení Písem jako takové. Vše co je v Bibli je užitečné , podnětné a proměňující naší mysl . Je to doslova meč, který slouží jak k obraně, tak k útoku, cit.
" Přijměte také `přílbu spasení´ a `meč Ducha, jímž je slovo Boží " ( Ef.6:17)
Na závěr chci říci, že naše spasení záleží na smrti Ježíše Krista, Jeho vzkříšení, a posazení po pravici Boží. Ale také záleží na Jeho přímluvách za nás před svatým a spravedlivým Bohem
Druhý Přímluvce, Duch svatý, je naším Utěšitelem, který nám dává Boží sílu ke všemu, co děláme , ale i k vytváření společenství a zachovávání dvou přikázání Pána Ježíše o vzájemné lásce mezi křesťany. K tomu přistupuje zachovávání Jeho slova. Jedno bez druhého nemůže být. Mít jen slovo bez společenství věřících nebo mít obecenství bez slova není správné.
Úžasné na tom je, že i když je Pán Ježíš v nebi je v našem srdci duchovně přítomný spolu s Otcem skrze Ducha svatého. Tím se stáváme jedno s Bohem a můžeme v našich životech žít ke zjevení Jeho slávy tak, jak žil Ježíš ke zjevení slávy svého Otce
Amen