Pokoj s Bohem a pokoj Boží
Pokoj s Bohem a pokoj Boží
" Toto vám pravím, dokud jsem s vámi. Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí! Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím - a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já " ( Jan 14:25 - 28 )
1. Duch svatý nahradí Ježíšovu fyzickou nepřítomnost
Přímluvce (Duch svatý) je 1)naučí ( tedy i nás ) všemu a 2) připomene jim ( tedy i nám) všechno, co Ježíš říkal. Mnohé pochopí až když odejde do nebeské slávy. Ve čtvrtek na biblické hodině jsem uvedl čtyři verše z Janova evangelia, které mluví o tom, že učedníci Ježíšovi nerozuměli, ale později ( až po Jeho odchodu do nebe) pochopili. Osvětlil jim to Duch sv., který byl mezitím o Letnicích vylit Stejně jako byl Ježíš s učedníky po dobu své veřejné činnosti ( " ... dokud jsem s vámi" v.25) , tak bude s nimi i Přímluvce, Duch svatý. Ve chvílích odmítnutí, a nepřátelství od většinové společnosti, ale také ve chvílích radosti a vítězství nad okolnostmi.
Ve chvílích, kdy bude skrze ně mocně působit a kdy se budou obracet ke Kristu další a další lidi. Ježíš jim dále říká, cit.
V.28 " Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím - a přijdu k vám" .
Přijde jak 1) v osobě a díle Ducha svatého, tak 2) na konci doby milosti pro Církev. První křesťané dlouho věřili, že se dožijí Kristova druhého příchodu na zem, očekávali " onen den", který bude mesiášským vítězstvím nad nepřáteli.
Ten "den" trvá již téměř 2000 let. Věřící očekávají vytržení Církve Boží. Ten den přijde jako zloděj v noci, nečekaně. O tom "dni" ví jen nebeský Otec a proto máme na zemi žít tak, jako by Pán Ježíš měl přijít dnes.
Pán Ježíš už zde není přítomen jako člověk, ale duchovně je spolu s Otcem v nás skrze Ducha sv. Je ale potřeba číst pozorně , cit.
"Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám mu to poznat." ..... "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek " (Jan 14: 21 -23)
Věřící, který je naplněn Duchem svatým, ponese kristovský a otcovský charakter, pokud si u něho Pán Ježíš a nebeský Otec udělá příbytek. Pokud se do něj v podstatě nenastěhuje . Takový věřící postupně vrůstá do Božího charakteru a okolí to pozná. Je to podmíněno tím, aby věřící 1) miloval svého Pána a 2) přijímal Jeho slovo.
Co to znamená " zachovávat Jeho slovo " ? Brát Boha vážně, mít před Ním bázeň a úctu, brát vážně to, co je napsáno v Bibli. Prostě žít podle zjevené Boží vůle ! Přijímat Boží slovo do srdce a nechat se jím tvárnit. Bibli nelze číst jako román. Je v ní více než historie židovského národa a zvěst o spasení v Kristu.
2. Boží pokoj
"Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí! " ( v.27)
Ježíš neslibuje jen Přímluvce, ale pokoj, který nemůže dát svět. Morálně společenský systém tohoto světa mnoho pokoje a klidu nenabízí. Nemám na mysli nějakou statickou , nehybnou veličinu. Jde o pokoj, který lidé touží prožívat i uprostřed všech starostí, které život na této časnosti přináší. Musím přiznat, že někdy prožívám neklid, obavu nebo i strach z věcí příštích, z toho, co mě čeká. "Stará přirozenost" , spojená s fyzickou existencí v těle, má snahu nás ochromit. Někdy se to podaří lidem okolo nás. Podívejme se na některé verše z Nového zákona, které o pokoji mluví. Nejprve dvě základní a rozhodující teologické perspektivy.
2.1. Pokoj s Bohem a pokoj Boží
2.1.1. Přečtěme si Řím. 5:1 " Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista,"
Řekl bych, že to je zásadní záležitost v životě lidským. Ten, kdo doposud nepřijal Ježíše jako svého Spasitele nemá p o k o j s Bohem ! Je to největší problém člověka s přesahem do věčnosti, který je potřeba řešit, cit.
"...... Kdo nevěří Bohu, dělá z něho lháře, protože nevěří svědectví, které Bůh vydal o svém Synu. A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život " ( 1 Janův 5:10 - 13 )
Člověk je čím dál tím víc doslova ohlupován světem. Je tady obrovská nabídka možností, jak prožít svůj
život. Když se na to ale podíváme drobnohledem, zjistíme, že v systému, který si svou etiku a morálku vytváří sám, pokoj nenajdeme. Kdo nemá víru v Syna Božího a nemá Ho ve svém srdci, pak doslova živoří . Může být
bohatý nebo chudý, ale pokud nemá vyřešenou onu pilátovskou otázku , tak pokoj s Bohem nemá, cit.
" Pilát jim řekl: "Co tedy mám učinit s Ježíšem zvaným Mesiáš?" Všichni volali: "Ukřižovat!" ( Mt.27:22).
Jak víme z Písem, kdo není vírou v Krista spasen, bude souzen a odsouzen pro své skutky k věčné smrti. Nikdo nebude spasen skrze dobré skutky. Nevěřící člověk nemá a nemůže mít pokoj s Bohem. Svým postojem nevíry z Něho dělá lháře . Nevěří a nepřijímá svědectví Boha o Spasiteli. Problém zůstává nevyřešený a v tomto smyslu nemá " pokoj s Bohem". Je s Ním v nepřátelském vztahu.
2.1.2. Pokoj Boží je opak předchozího. Už je problém vyřešen! Vírou jsem přijal Krista a na soud nepřijdu. Nebudu souzen a odsouzen, protože jsem ospravedlněn Bohem pro svou víru v Jeho Syna . Znovu cituji verš z epištoly k Římanům
"Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista" ( Řím. 5:1 )
Je to pokoj, který nedá tento svět. V mém srdci se rozhostí p o k o j Boží . Můj vztah s Bohem je v duchovní oblasti jednou pro vždy vyřešen. Teď je potřeba, aby se tato skutečnost projevovala i v mém životě. Aby pokoj Boží převyšoval mé obavy ať již oprávněné nebo zbytečné a předčasné.
2.2. Boží pokoj přináší Ježíš
Abychom mohli mít pokoj s Bohem, nebyli vůči Němu v opozici resp. doslova " ve vzpouře" bylo nutné, aby za náš hřích bylo zaplaceno
" To je ta zvěst, kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech " ( Skutky apoštolské 10:36 )
Tohle řekl apoštol Petr v domě pohana Kornélia, který uvěřil s celým svým domem v Ježíše jako svého Spasitele. Pro Petra to byla ohromující zkušenost potvrzená sestoupením Ducha svatého na všechny, kdo slovo Boží slyšeli. Petr viděl podobné projevy naplnění Duchem svatým jako prožil o Letnicích v Jeruzalémě, cit. "..přijali Ducha svatého jako my..". Začali chválit Boha v cizím jazyku a byly tam zřejmě další projevy působení Ducha svatého v emoční oblasti. Podívejme se, co jim Petr říkal, cit. Sk.ap.10:34 - 43
" A Petr se ujal slova: "Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé. To je ta zvěst, kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech. .... Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním. ..... A uložil nám,
abychom kázali lidu a dosvědčovali, že je to on, koho Bůh ustanovil za soudce živých i mrtvých. Jemu všichni
proroci vydávají svědectví, že pro jeho jméno budou odpuštěny hříchy každému, kdo v něho věří."
Tato řeč vydá na samostatné kázání dostatek materiálu. Dnes se spokojíme s tím, že Bůh vyhlašuje pokoj v Ježíši Kristu. Na Boží soud nepřijdou věřící, protože mají odpuštěné hříchy tím, že přijali svědectví, které vydává Bůh o svém Synu. Věří tomu, co Bůh říká lidem v Bibli.
2.3. Vedení Duchem svatým přináší pokoj do našeho srdce
" Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj" . Řím. 8:6 ¨
Říká se, že někdo " má v tom či onom pokoj " . Kdo žije s Pánem a otevře se pro Ducha sv., tak jeho kroky jsou potvrzovány tím, že v tom či onom 1)má klid, pokoj, nebo 2) má v to či onom nepokoj. To je práce Ducha svatého v nás. Kdo žije ve vztahu s Bohem toto skutečně prožívá a nemusí hledat vidění nebo nějaký hlas apod.
Tím vůbec neříkám, že mít prorocké vhledy, vidění, sny nebo slyšet Pánův hlas je něco špatného. Vůbec ne,
je to posilující pro takto obdarované věřící. Duch svatý uvádí do veškeré pravdy i skrze tyto dary. Ale je potřeba, aby obdarovaný měl dobrý biblický základ a vnímal Boží slovo v souvislostech. Není nic horšího, když někdo
vyrve verš z ucelené pasáže textu a potvrdí si tím nějaké vidění, sen apod. Nesmí se opouštět zásada, že Písmo se má vykládat Písmem. Je potřeba umět zjevení posuzovat Božím slovem tak, jak se má!. Navíc je k tomu potřeba hodně pokory a dlouhodobé zkušenosti v tom obdarování. Mnoho křesťanů doslova sází na
proroky a podobně obdarované lidi a nerozvažuje osobní zjevení, které jim přináší někdo jiný ve světle Písma.
Nejhorší na tom je, že to mnozí ani neumí. Někdy může být problém doslova jen v tělesné oblasti a pak by se měl řešit tělesně a ne duchovně.
Kdo je veden Duchem žije křesťanství naplno a má všechny předpoklady , aby přirozeně, bez potřeby vidění
apod. osobních zjevení, vstupoval do Boží vůle. 1) Boží slovo a 2)život podle Jeho vůle je základ, který nesmíme opustit.
Ke mně Bůh mluví způsobem, který se projevuje v emoční oblasti. Je to povzbuzující vědět, že můžu komunikovat s Bohem. Přesto mám celoživotní zkušenost s tím, co jsem před chvíli řekl. Všechny kroky byly dobré, ve kterých jsem měl v srdci pokoj . Když přišel nepokoj, tak ve mně zablikalo červené světlo " stůj" . Zastav se a proveď korekci další kroků. Duch svatý koriguje srdce člověka, do kterého patří celá jeho osobnost včetně používání rozumu, tam, kde se rozum používat má.
2.4. Pokoj Boží nás chrání
" A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši" ( Filipským 4:7 )
Mnozí pokoj shůry neprožívají, nechají se svírat starostmi a všemožnými nepříznivými okolnostmi.
Neříkám, že máme strkat hlavu do písku víry a neřešit to, co řešit můžeme a v Boží síle máme ! Není potřeba
stahovat kalhoty před brodem. Na druhou stranu mějme dostatek pokory před Svrchovaným Bohem, protože pokorným dává Bůh milost, která se projevuje Jeho mocí tam, kde naše síly a schopnosti končí. Je to u Jakuba v páté kapitole, cit.
" Mocnější však je milost, kterou dává. Proto je řečeno: `Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává
milost." ( Jak.5:6 ) . Ta milost, která je dána od Boha pokorným se projevuje Boží mocí, cit. " mocnější však je
milost " . Prostě milost se projevuje Boží silou a dochází ke změnám ve vztazích mezi křesťany, ale i ke změnám mnohých nepříznivých okolností, které útočí na náš pokoj. O pokoj máme usilovat.
2.5. Usilujme o pokoj
" Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána " ( Židům 12:14 )
List Židům je specifický v tom, že židovské rodiny byly rozhádané kvůli tomu, že někteří přijali
Ježíše jako Krista a Pána . Po židovsku řeknu : Jako Mesiáše . A tito židé byli pro křesťanskou víru soukmenovci vyobcováni ze synagogy a odstaveni od chrámového života. Nikdo se s nimi nebavil ani ve vlastní rodině. A přesto měli usilovat o pokoj mezi všemi .....i za cenu jistého ponížení. I s těmi, kdo je odmítají, kdo jimi pohrdají.
Tuto zkušenost prvních křesťanů můžeme aplikovat i na nás . Stává se, že nemáme s někým dobré vztahy. Dokonce i v místní církvi může přijít vztahový problém mezi bratřími a sestrami. Přesto máme každý usilovat o pokoj se všemi. Je tam ještě druhá výzva : Máme usilovat o svatost ! Naše " svatost" není tou svatostí, kterou má Bůh. To je jiná váhová kategorie. Bůh je absolutně svatý. Není v Něm ani kousek nesvatého. U nás svatost znamená, že v určitých oblastech nedělám hříchy. Dám hodně stupidní příklady : Nekradu, nelžu, nepomlouvám atd. Když si představíme kruh, tak to jsou takové výseče. Čím více plochy bude obsazeno " svatostí " tím hlubší vztah se svým Pánem. Abychom viděli Pána v akci musíme mít 1)"pokoj se všemi" a 2) být " svatí ". Být u toho, když působí Boží moc. Dokonce skrze mě, skrze mou modlitbu víry, skrze moji aktivitu atp. Boží pokoj nás ochraňuje před zbytečným zmatkem v našem životě.
3. Je větší Otec nebo Ježíš?
"Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já " ( v.28)
Toho verše zneužívají Svědkové k tvrzení, že Ježíš je stvořená bytost a ne Boží Syn od počátku, ono Slovo, které bylo a je Bohem ( Jan 1 kap.) . Ježíš má na mysli postavení Syna člověka, které je z hlediska života na zemi nižší než postavení a život v místě přebývání Boha , tedy v nebesích . Otec neopustil nebesa, Boží Syn ano. Přijímá lidské tělo, odkládá moc Božího Syna a přijímá tu samou Boží moc skrze Ducha sv., který je v něm od okamžiku zrození a jej jím počat jako ten " druhý Adam z nebe" . V tomto smyslu je Otec větší než ON !
Učení o Boží trojjedinosti uznává rovnost Božích osob, protože jde o jednoho Boha, jednu osobu. Každý osoba má jiný úkol v oblasti plánu spasení člověka od hříchu. Je to proto, aby nám bylo vše jasné a srozumitelné. Jak s oblibou říkám : Dvě osoby k poznání Boha by bylo málo, čtyři a více by bylo zbytečně moc.
Na závěr připomenu, že Bůh každému nabízí smír. Návrat k Němu. Rozdělení přináší nevyřešený problém "dědičného hříchu". Pokud přijmu Krista jako Spasitele, situace se mění a mám pokoj s Bohem. Ten se vztahuje k tomu, že nepřijdu na soud, protože jsem přešel ze smrti do života. Také ho lze prožívat i uprostřed nepříznivých okolností a to je u každého křesťana různé. Písmo nám předkládá více oblastí, ve kterých můžeme prožívat Boží pokoj.
Ten nám přináší Pán Ježíš svou obětí na Golgotě. Kdyby nebylo kříže, tak by lidstvo nikdy nepoznalo dar pokoje v Kristu. Vyplatí se usilovat o pokoj se všemi a usilovat o svatost. Pak se můžeme těšit na projevy
Boží moci okolo nás, skrze nás a v nás
Amen