Podobenství o podivném podnikateli

Podobenství o podivném podnikateli

Přečtěme si evangelium Matoušovo, dvacátou kapitolu od prvního do šestnáctého verše

"Neboť s královstvím nebeským je to tak, jako když jeden hospodář hned ráno vyšel najmout dělníky na svou vinici. Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici. Když znovu vyšel o deváté hodině, viděl, jak jiní stojí nečinně na trhu,

a řekl jim: `Jděte i vy na mou vinici, a já vám dám, co bude spravedlivé.´  Oni šli. Vyšel opět kolem poledne i kolem třetí hodiny odpoledne a učinil právě tak.  Když vyšel kolem páté hodiny odpoledne, našel tam další, jak tam stojí, a řekl jim: `Co tu stojíte celý den nečinně?´   Odpověděli mu: `Nikdo nás nenajal.´ On jim řekne: `Jděte i vy na mou vinici.´  Když byl večer, řekl pán vinice svému správci: `Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, a to od posledních k prvním!´  Tak přišli ti, kteří pracovali od pěti odpoledne, a každý dostal denár.  Když přišli ti první, měli za to, že dostanou víc; ale i oni dostali po denáru. Vzali ho a reptali proti hospodáři: `Tihle poslední dělali jedinou hodinu, a tys jim dal stejně jako nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!´ On však odpověděl jednomu z nich: `Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den?  Vezmi si, co ti patří a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobě; nemohu si se svým majetkem udělat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý?´  Tak budou poslední první a první poslední"

Podnikat v zemědělství je tak trochu vabank . Můžete správně nahnojit, včas zasít, správně kultivovat, ale vůbec nemusíte sklidit, kolik očekáváte. To se týká i trvalých kultur jakou je vinice. V evropské unii už dávno přišli na to, že je potřeba zemědělskou činnost dotovat z vytvářených rezerv, protože je to podnikání zvláštního druhu, které se bez podpory neobejde. Jde o výživu lidí a kdyby vlivem opakované neúrody zemědělci hromadně zkrachovali, tak příští rok nebude co sklízet. Z krajiny bude za chvíli divočina nehledě k obrovským ekonomickým ztrátám na utraceném dobytku a na masivních dovozech všech zemědělských komodit

Náš vinař je taky podnikatel a současně zaměstnavatel. Najímá lidi i na tržišti, ale tak trochu podivně. Jakoby nevěděl, která bije resp. co se má za den udělat a s kolika pracovníky to lze stihnout . Na první pohled se zdá, že je předurčen ke krachu

Nejprve si uděláme výklad podobenství a současně zmíním některé praktické aplikace, které z textu vyplývají  

Podobenství se skládá ze dvou částí . Najímání dělníků a z výplaty jejich mzdy

1. Najímání dělníků

Hospodář najal první skupinu časně ráno, ale nedozvídáme se kde. Možná to byla nějaká skupina kámošů, které dobře znal a o kterých věděl, že budou ochotni jít za rozbřesku dělat na vinici. Pro všechny ostatní pracovníky pak jde na tržiště. A to několikrát během pracovní doby : o třetí hodině, šesté a deváté a nakonec i v hodině jedenácté.

Tady je potřeba vysvětlení. Židovský den začíná se západem slunce, zatímco podle gregoriánského kalendáře, tedy našeho, začíná den půlnocí. Hodiny se dělí na denní a noční, vždy po dvanácti. Denní hodiny se počítají od východu slunce. Tedy třetí hodina je zhruba kolem naší hodiny deváté. Když to převedu tak hospodář najímá dělníky hned ráno, tedy  zhruba v šest , potom v devět dopoledne, v poledne , ve tři odpoledne a nakonec i v pět hodin navečer. Druhá část podobenství se odehrává po skončení směny

Někteří vykládají podobenství tak, že se hospodář dostával do časové tísně a proto neustále doplňoval pracovní síly. V podobenství ale není řečeno, jakou práci na vinici dělali a není řečeno, že by šlo o to rychle sklidit celou úrodu, protože se třeba žene bouřka, která by sklidila svými kroupami za dělníky a hospodář by utřel nos. Navíc, když si uvědomíme v jakém podnebním pásmu se Izrael nachází, tak bouřka ve středomořské pobřežní planině  v době sklizně vína je těžko představitelná . Tyto  asociace se mohou zrodit pouze v hlavě Středoevropana. Tam to hrozí podobně, jako když u nás v červenci začne sněžit!

Takže, shrnuto a sečteno ….. v podobenství se o naléhavosti sklizně a nebezpečí z prodlení vůbec nemluví. Tím padají všechny výklady o tom, že jde o „poslední soud“ jakožto očekáváné „žně“ např. podle Mt 13:39 „ ….. Žeň je skonání věku…..a ženci jsou andělé“ .  Někteří teologové tuto myšlenku rozvíjí a říkají : „ To, že hospodář potřebuje další dělníky, naznačuje, že se žeň blíží „ . A pak upřou pozornost na Ježíšovo sociální cítění a říkají, že má zájem o lidi jako jsou „ celníci, nevěstky a hříšníci jako tací vůbec“. A v neposlední řadě řeknou, že  „ podobenství nabízí bohatou Boží nauku o Jeho spravedlnosti a milosrdenství. Nabízí pohled na  Boží velkodušnost vůči „posledním“ ( rozuměj, vůči těm kteří přijdou k Bohu na poslední chvíli před smrtí) a jistotu odměny na posledním soudu. Já nechci polemizovat o tom, do jaké míry z podobenství vyplývá, že se „ žeň blíží“ , ale já to tam nevidím. Ale nechme tuto skupinu vykladačů Písem na pokoji a podívejme se na to střízlivýma očima bez pomocných spekulací. Zlaté heslo tohoto podobenství zní : Království Boží je podobno hospodáři !

2. Království Boží je podobno hospodáři

V prvé řadě je potřeba si všimnout prvního verše, cit. „ Neboť království Nebes je podobné hospodáři, který časně zrána vyšel najmout dělníky na svou vinici „

Zde je jasně předurčeno, že království Nebes je v obraze hospodáře. Ale přitom můžeme říci, že všechno co se odehrává v tomto podobenství se podobá tomu, co se děje v Božím království včetně práce na vinici všech povolaných dělníků

O „ království Nebes“ mluví jen Matouš, ostatní synoptici používají termín „ Boží království“ . Můžeme říci, že „ království Nebes „ a „ Boží království“ jsou dva výrazy se stejným významem. Na toto téma mám celé kázání, ale dnes se spokojíme s informací, že jde o Boží vládu obecně. Buď přijímám vírou Ježíše jako svého Spasitele a vstupuji do Božího království nebo nepřijímám a nejsem v něm

3. Důležitá je činnost a jednání hospodáře

Podobenství nás ponechává v nevědomosti kdo jak usilovně pracuje, ale zato nás podrobně seznamuje s tím, co dělá hospodář. Chodí a pořád najímá dělníky . Práce na vinici je pořád dost

Vinice je charakterizována jako místo, kde je žádoucí být najat a kde je dobré se nacházet. Třeba i před koncem pracovní doby. Jedná se o dobrý džob . Protože i pro ty, kdo přijdou dělat jednu hodinu, je připravena stejná odměna. Úplně stejná  jako pro ty první, kteří tam makají od ranního rozbřesku

4. Lidi z centra

Lidi z centra, rozumějme,  ze shromaždiště uprostřed města. Z místa, kde se odehrával veřejný život, jsou posílání na vinici s tím, že dostanou to, co je spravedlivé. V našem textu jde o „ tržiště“, kde hospodář najímá druhou vlnu pracovníků . Jedinou skupinou se kterou hospodář sjednává konkrétní mzdu jsou dělníci najatí hned první, tedy ráno. Zdá se, že centrum města dostává nálepku místa, odkud je dobré se co nejdříve dostat pryč

A tady se nabízí první aplikace. Tržiště, centrum dění, je místem profánním, tedy světským. Místo, kde neplatí pravidla daná Stvořitelem. Jinými slovy jde o obraz společnosti, která touží po spravedlnosti a pokoji, ale nemůže tyto hodnoty najít a trvale si jich užívat

Tady jde o život ! A o to, jak ho kdo prožívá !  Přejdu do osobní roviny : Už jsi pochopil, že tam, kde není hospodář není ani moc dobře ?  

Někdo řekne : „ Jak pro koho, Václave ! Být bohatý a zdravý, tam mu leží svět u nohou „  Ale i dobře situovaní a lidé žijící bez existenčních problémů touží po něčem, co je přesahuje. Hledají zážitky, ale ty je neuspokojují. Velká většina je naopak ráda, že dokáže trochu slušně bydlet a že má práci. Toto je obraz lidské bídy ! Je to důsledek odmítnutí Boha. Je to důsledek toho, že se nenechali najmout na vinici skvělého hospodáře. Je to důsledek toho, že nepřijímají výzvu k následování hospodáře a vstupu na místo, kde je dobré být – na vinici. 

Cituji šestý verš : „  Když vyšel kolem páté hodiny odpoledne, našel tam další, jak tam stojí, a řekl jim: `Co tu stojíte celý den nečinně?´…. „ .  Mám představu tržiště kam se chodí nakupovat ráno základní potraviny – zelenina, ryby, různé koření nebo zvířata. Takové tržiště v pět odpoledne už téměř nefunguje a stánky jsou vymetený ! 

Hospodář přichází a klade osobní otázku : Co tady ještě děláš ? Co se tady motáš ? Tady nic dobrýho nechytneš. Jen budeš mít pocit prázdnoty a nebude tě bavit život. Pojď na mou vinici a dostaneš „ co bude spravedlivé “

Ti poslední odpovídají  hospodáři na otázku,  co tam na tržišti ještě dělají, co se tam ještě motají slovy :  „ protože nás nikdo nenajal“

Z té odpovědi trochu mrazí ! Nikdo je nenajal . Neřekl : „ Pojď , ukážu ti Živého . Pojď se mnou na lepší místo než jsi doposud trávil svůj život „ . Teď musím předeslat, že hospodář v našem podobenství je Ježíš. Ten je již dávno v nebi a na zemi má celou armádu hospodářů, kteří následují jeho příkladu a zvou lidi do Božího království . Nezapomeňme na to, že království Nebes je podobno hospodáři. Celé generace věřících si předávají pomyslný štafetový kolík a šíří Boží království ve všech částech světa. Přichází další a další dělníci, kteří se nechají najmout na vinici  

Vraťme se k výkladu podobenství. Můžeme být udiveni hodnocením pracovníků v závěru dne. Když byla směna u konce, ti co přišli na vinici a dělali na ní jen hodinu dostali jeden denár.  Ti „první“ se ozvali a říkají to za nás  , cit. „   Když přišli ti první, myslili, že dostanou víc; ale i oni dostali po denáru. Vzali si jej, ale reptali proti hospodáři:  ‚Tito poslední dělali jedinou hodinu a postavil jsi je na roveň nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!‘ ( Mt.20: 10 – 12 )

Vidíme, vzali si denár, ale jsou pobouřeni a reptají proti hospodáři . V jejich je to nespravedlivé.

5. Hospodář je Bůh

V tomto podobenství má ale nejdůležitější roli hospodář. Můžeme v něm vidět obraz Boha jehož personifikace je v Ježíši . Je to Jeho činnost, ze které skládá účty lidem – dělníkům na vinici. Trochu nezvyklá role pro Boha, ale v tomto podobenství o Božím království je to tak, že Bůh skládá účty lidem . Vidíme, že se neprohřešil proti dohodám s dělníky. S prvními se dohodl na mzdě jednoho denáru a druhým říká, že dostanou to, „ co bude spravedlivé“

Když se podíváme na jednání Hospodáře podorobně, pak vidíme, že :

1. Hospodář nekřivdí prvním, protože dodržel smlouvu a vyplácí jim slíbený denár. K dohodnuté odměně nepatří to, že jiní dostanou méně peněz, protože přišli do práce později

2. Posledním, těm co přišli na vinici a dělali na ní v podstatě jen hodinu, dává stejně jako těm prvním. Jejich mzda je z velké části v podstatě dar od Hospodáře

3. Jestliže řekl , že ostatní najímaní dělnicí – v devět, v poledne, ve tři odpoledne a v pět večer dostanou „ co bude spravedlivé“ pak to , co jim vyplatil, tedy stejně jako těm prvním, je v Jeho očích spravedlivé . Tohle právo mu nikdo nemůže upřít, ON dává ze svého majetku a s ním si může nakládat jak chce

Ten „denár“ je obraz Ježíšovi oběti na Golgotě ! ON dává všem, prvním i posledním, sám sebe ! Jako kdyby  nám Pán Ježíš v této chvíli říkal : „ Nic víc ti nikdo nemůže dát ! Myslíš si, že je to málo ?  „  Já sám, jsem pro Tebe odměnou, haleluja. A kdo má Krista tak ten se vrací ke kořenům, k Bohu , k tomu, který nás miluje věčnou Boží láskou, haleluja ! To chceš pořád lelkovat někde na tržišti ? Výzva k následování hospodáře platí pro každého člověka a my jsme těmi, kdo zvou lidi na vinici, do Božího království     

4. Ti, kteří byli najati za rozbřesku usvědčuje z nepřejícnosti . Neměli by se dívat na ty, kdo přišli poslední zle. Neměli by řešit, že poslední dopadnou lépe než si zasluhují. Je věcí jen Hospodáře, kolik ti poslední dostanou

Výklad bychom měli hledat v  souvislosti s evangeliem Matoušovým, kde od Matouše 16:21 až do Matouše 20:34 jde o „ Cestu do Jeruzaléma“ , která končí slavnostním vjezdem do tohoto města. Ježíš na té cestě připravuje učedníky, aby pochopili, že ON sám přijímá roli Syna člověka, tedy roli služebníka, který přichází posloužit nejen jim, ale každému člověku svou obětí na Golgotě 

Následovat Pána Ježíše je i pro učedníky výzvou, aby pamatovali na to, že se mají stát  služebníky . Stávají se těmi prvními, kteří jsou zváni do Božího království, aby v něm byli a pracovali na jeho šíření.  Podívejme se do předcházejících textu Matoušova evangelia, co se stalo před tímto podobenstvím

1. Mt 18: 1-5 „V tu hodinu přišli učedníci k Ježíšovi s otázkou: "Kdo je vlastně největší v království nebeském?"  Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed  a řekl: "Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.  Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském. A kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne

Učedníci přichází za Mistrem s otázkou kdo je největší v Božím království. Pán Ježíš odpovídá nečekaně : „ Ten, kdo se poníží a učiní se menším, než je druhý. Tak jak to odpovídá postavení dítěte“

Pán Ježíš je pro nás vzorem. ON , de facto,  to udělal. Pokořil se až tak, že se stal služebníkem smíření Boha s člověkem

„ Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život“ ( Ř 5:10)

To pokoření neznamená sehnutý hřbet a taková ta „svatá“ ujařmenost a trpitelství . I my se máme pokořit pod mocnou ruku Boží. Pravou pokorou je to, že odložím své EGO a otevřu se Duchu sv., který mě povede do služby v moci . Duch svatý mi dá sílu také projít všemi zkouškami a dá mi i východisko ze všeho, co v mém životě dopustí Bůh. A jak víme z Písma,  všechny věci nám napomáhají k dobrému i když jsou nepříjemné a někdy i bolestivé. O tom není pochyb ! Bůh je dobrý v celé své rozmanitosti a ze všech zkoušek zachraňuje

„ Ty, kdo úpěli, Hospodin slyšel, ze všech soužení je vysvobodil. Hospodin je blízko těm, kdo jsou zkrušeni v srdci, zachraňuje lidi, jejichž duch je zdeptán „ ( Žalm 34:16 )

Když pak křesťan projde zkouškou, postaví se a jako beran se dá znovu do práce na vinici. Duch svatý nás v prvé řadě vede do služby v prostoru, kde vládne a kraluje Ježíš ! Služba lidem ve věci spasení a osvobozování od všech možných spoutaností a ujařmení  je spojena se zaslíbením, cit.

„Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno „ ( Mat. 6:33 )

S pravou pokorou je spojena víra v Boží slovo a Boží moc, kterou tady působí ten Živý – náš Pán ! Je to víra dítěte, které nepochybuje o síle svých rodičů. Učedníci, ale i věřící, jsou připravování ke službě v Božím království, která je spojena s prací. Je lhostejno kdo jak dlouho žije a pracuje v Božím království na tom, aby se lidé setkali s živým Bohem a byli spaseni od hříchu a jeho následků. Odměnu již dostali – jsou spaseni a mají právo vstoupit na vinici a tam pro Pána pracovat . Prvními byli učedníci a apoštolé. Následují celé generace „ najatých na vinici“ kteří dostanou stejnou odměnu jako ti první : Ježíše jako Pána a Jeho pravomoc !   Odejdou z tržiště na vinici, tedy do Božího království. Tak prožijí život, jaký nám Bůh vždycky přál

Síla Božího království spočívá s síle slova a reálném životě v prostředí, kde na sebe nemusí být lidi zlý, nevraživí , nepřející , závistiví a sobečtí. Naopak, stávají se jeden druhém v Kristu bratrem či sestrou a vytváří duchovní společenství, kde je přítomen Pán. Kde se dva neb tří sejdou, tuť jsem uprostřed nich „. Navíc život na „vinici“ je úplně jiný než nějaké lelkování na tržnici. David Koller zpívá ve skladbě „Oheň“ , cit.   „ Už se nechcem nikdy vracet. Tam kde nám bylo mizerně“

Na závěr vám nabídnu něco lepšího . Text ze Žalmu osmdesátého čtvrtého, který vystihuje vše, co jsem doposud řekl. Nechme na závěr zaznít Boží slovo, které je nevyčerpatelnou studnicí moudrosti

 „    Jak je tvůj příbytek milý, Hospodine zástupů! Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé tělo plesají vstříc živému Bohu!  Vždyť i vrabec přístřeší si najde, vlaštovka si staví hnízdo u tvých oltářů, aby svá mláďata zde uložila, Hospodine zástupů, můj Králi a můj Bože!  Blaze těm, kdo bydlí ve tvém domě, mohou tě zde vždycky chválit.  Blaze člověku, jenž sílu hledá v tobě, těm, kteří se vydávají na pouť.   Když Dolinou balzámovníků se ubírají, učiní ji prameništěm, včasný déšť ji halí požehnáním.  Pokračují stále s novou silou, objeví se před svým Bohem na Sijónu. Hospodine, Bože zástupů, slyš modlitbu mou, naslouchej, Jákobův Bože!  Ty jsi štít náš, Bože, pohleď, na tvář svého pomazaného rač shlédnout.  Den v tvých nádvořích je lepší než tisíce jinde; raději chci stát před prahem domu svého Boha, než prodlévat v stanech svévolnosti,  vždyť Hospodin Bůh je štít a slunce, Hospodin je dárce milosti a slávy, žádné dobro neodepře těm, kdo žijí bezúhonně.  Hospodine zástupů, blaze člověku, jenž doufá v tebe!“  ( Žalm 84:2 – 13 )   

Když už si vlaštovky dělají domov u oltáře v chrámu , v Božím domě, tam , kde je trvalá Boží přítomnost, tak proč bychom si tam neudělali domov i my

Pán Vám žehnej. Ať je oslaveno Jeho svaté jméno skrze nás na věky věků !

Amen