Ovce mezi vlky

Ovce mezi vlky

Mat. 10:1 – 6 „   Potom svolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc ( exúsia)  nad nečistými duchy, aby je vymítali a aby uzdravovali každou nemoc a každý neduh.  …………Těchto dvanáct Ježíš vyslal s těmito pokyny: ….. jděte ke ztraceným ovcím z lidu Izraele „

1. Ztracené ovce ještě nejsou ovce zatracené

Izrael se Hospodinu vzdálil a v podstatě se tak trochu ztratil v moři předpisů, které rozvíjejí Mojžíšovský Zákon.  Zejména v poexilní době (po babylónském zajetí) vytvořily celé generace rabínů ( rabín je rádce a/nebo učitel ) svými výroky a výklady Zákona složitý systém příkazů, zákazů a učení

Jednou přišli za Ježíšem farizeové a zákoníci z Jeruzaléma do Galileje a vytýkají mu, že učedníci porušují tradici otců a nemyjí si před jídlem ruce. Rozvíjí se debata ve které Ježíš cituje proroka Izaiáše a říká „  Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl:  `Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;  marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.´" ( Mt.15: 7-9 ) . Učedníci pak za Mistrem přišli a řekli mu, že se „ misionáři z Jeruzaléma“ urazili . A Pán Ježíš jim odpověděl „ Nechte je: slepí vedou slepé. ……." ( Mt. 15: 14 )

Tak takhle vypadají „ ztracené ovce“. Myslí si jak je vše v pořádku, jak mají vše pod kontrolou, ale jejich srdce je přitom daleko od Hospodina. Ve Staré smlouvě je několik pasáží o ovcích a pastýřích, ale tím se teď nebudeme zabývat. Pro vysvětlení toho, kdo jsou „ztracené ovce“ nám tento novozákonní příběh stačí

V desáté kapitole evangelia Matoušova se situace mění. Ježíš pověřuje učedníky, aby dělali to, co doposud dělal jen On.  V předcházejících kapitolách Pán Ježíš učí ( viz. Mt. 5 – 7 )  a vyhlašuje program Království, které uvádí na svět. Ale také pokračuje v uzdravování ( tak jako v Mt. 8 – 9 kap.) . To je obraz Ježíšova dosavadního působení, který se už nebude měnit. V Božím král. oboje činnosti patří nedílně k sobě. Potvrzuje to výčet Jeho činností . cit.

 „   Takto Ježíš obcházel všechna města a vesnice, vyučoval v jejich synagogách, kázal evangelium o Království a uzdravoval každou nemoc a každý neduh.  Když se díval na zástupy, byl pohnut soucitem k nim, protože byli ztrápení a zmatení jako ovce bez pastýře (Mt.9 : 35 – 36)

2. Pastýři ovcí

Jestliže ovce bez pastýře jsou obrazem národa plného zmatených a dezorientovaných lidí pak vyslání učedníků znamená, že se mají stát jejich pastýři . Těmi, kdo jim umožní pochopit, že Boží král. přišlo mezi ně v osobě a díle  Ježíše z Nazaréta. 

Učedníci mají jít a dělat v podstatě to samé co jejich Mistr. V evangeliu Markově, v šesté kapitole, je stejný příběh. Tam je napsáno, cit.

„ Zavolal svých dvanáct, počal je posílat dva a dva a dával jim moc ( exúsia) nad nečistými duchy „ ( Mk. 6: 7 ) . Podíval jsem  se do Bičovy Konkordance, kde je slovo „moc“ přeloženo z řeckého „ exúsia“ a které znamená „pravomoc“ . Jak to dělal nevíme, ale než je poslal do terénu, vyzbrojil je doslova Boží „pravomocí“ nad nečistými duchy. Tou mocí, kterou měl On sám. A pak, cit. „I vyšli a volali k pokání; vymítali mnoho zlých duchů, potírali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je „ ( Mk.6:12 – 13)

U evangelisty Lukáše je stejná situace popsána takto : Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu ( dynamis)  a moc ( exúsia) vyhánět všechny démony a léčit nemoci. Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.  ( Lukáš 9:1 – 2 ) . Stejně jako u Matouše a Marka je zde slovo „moc“ přeloženo z řeckého „exúsia“.

Když se vrátíme k našemu textu, tak Matouš to pořádně přitvrdil a říká, že  učedníci budou „ uzdravovat nemocné, křísit mrtvé, očišťovat malomocné a vymítat démony „( Mt.10: 7 – 8 )

Záznamy synoptiků potvrzují,  že učedníci dostali od Ježíše Jeho sílu a Jeho pravomoc k tomu, aby volali k pokání, zvěstovali přítomnost Božího král. a pomáhali lidem. Neměli sebou ani vindru tak je to nesvádělo k milodarům, ale dělali to podstatné : uzdravovali a  osvobozovali zajaté . To neudělá žádný druh charitní činnosti, ale jen věřící člověk. Nejlepší kombinací je, když v Charitě pracuje pomazaný Boží služebník, haleluja !

V dnešní době potřebují lidé to samé. Pohané jsou zrovna tak „ztracené ovce“ jako byl a je Izrael. Ježíš řekl, že má ještě „jiné ovce“, které musí přivést do svého „ovčince“ . Tím myslel na pohanské národy, které očekávaly na vykoupení ze zmaru. Izaiáš napsal, že v Hospodinu skládají naději ostrovy a čekají na Jeho paži ( Iz.51:5 )

Dřív tady byli učedníci, později apoštolé a další věřící lidé rodící se Církve a dnes  jsi tady Ty a já . Máme se stát obrazně řečeno „ pastýři ovcí“. Takovými duchovními poradci, kteří umí promluvit o Bohu. Kteří umí vydat svědectví o spasení v Kristu a přidat k tomu účinnou modlitbu za jejich potřeby.Ap.Petr o naší připravenosti ke svědectví píše v 1 Pt.  3:9 – 15, cit.

 „   Neodplácejte zlo zlem ani zlořečení zlořečením, ale naopak žehnejte. …..  ……  Kdo by vám ublížil, když budete horlivě konat dobro?  I kdybyste však měli pro spravedlnost trpět, blaze vám. "Nemějte strach z toho, čím vás straší, nenechte se tím vylekat." Zasvěťte svá srdce Pánu Kristu a buďte připraveni podat odpověď každému, kdo se vás zeptá na důvod vaší naděje „

Běžme do toho víc a víc. Nebojme se promluvit o Kristu . Buďme připraveni konat dobro . Nenechme se zastrašit zlými lidmi. Těmi, kdo šíři zlo. Ap.Petr nás nabádá, abychom zasvětili svá srdce Pánu Kristu a byli připraveni mluvit. vydat svědectví každému, kdo se nás zeptá na důvod naší naděje. Spíše bych řekl : Na důvod naší radosti !

Kristův život má na nás být vidět. Ztrápený  křesťan s protaženou tváří jak housle je antireklamou na Krista, haleluja ! . Já vím, že někdy nám není jak se říká „ do zpěvu“. Nevyhýbají se nám starosti o to či ono a někdy nás to může semlít. Ale na to co mám v srdci to nemůže mít vliv, protože můj život je

„ s Kristem ukryt v Bohu „ ( Kol. 3: 3 )  

Vztahuji se „ k nebeským výšinám, kde Kristus sedí po Boží pravici“  ( Kol. 3:1)

Jsem tím, kdo „v úkrytu Nejvyššího bydlí“ a proto vím, že „ přečkám noc ve stínu Všemohoucího „ ( Ž 91:1) . Přečkám to, co mě sužuje a půjdu zase dál. A pojďme k dalším hodnotám, které máme skrze víru ……

Prohlašuji o Tobě, Bože můj, že jsi „Mé útočiště, má pevná tvrz ….., v nějž doufám"  ( Ž 91:2)

Jsem ospravedlněn z víry v Ježíše, tak „ mám…. pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista „ ( Ř 5:1 )    a navíc …….

 „  A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, …..střeží moje srdce i mysl v Kristu Ježíši „ ( Fil. 4: 7 )    

 K tomu, abychom mohli jít za lidmi, za ztracenými ovcemi, které ještě nedošli do toho „jednoho ovčince“ jímž je Církev Boží, nás Ježíš vybavil stejnou mocí jakou měli jeho učedníci, když je vysílal do akce

„ Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc ( „exúsia“ = „pravomoc“)  stát se Božími dětmi“ ( Jan 1:12 ) . Ta „moc“ není o nic menší než

měli Jeho učedníci vyslaní hlásat Boží království . Nebojme se vstoupit do úkolu a stát se „ pastýři ztracených ovcí „  Vyzbrojení silou Božího slova , které je podporované viditelnými znameními Boží přítomné moci. K tomu je nutný předpoklad – Boží láska. O Ježíši je napsáno, že , cit.

 „ Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře“  ( Mt. 9:36)

Tenhle verš mě vždycky dost bere. Jednou mi Duch sv. při modlení dal myšlenku, která v hlavě zasvítila jak meteor  : „  Václave, je to tak, že nejprve musíš mít ¹⁾ Boží lásku k lidem. Pak bude skrze Tebe působit ²⁾ Boží moc a povedete ke ³⁾ zjevení mé slávy „ 

Náš úvodní text z Matouše desáté kapitoly pokračuje.  Při této činnosti mají učedníci počítat s protivenstvím. Ježíš říká svým, cit.

3. Ovce mezi vlky

„Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice „  ( Mt. 10:16 )

Učedníci jsou posláni k lidem jako „pastýři ztracených ovcí“, ale současně jako „ovce mezi vlky“ !  Každý kdo má rozum, tak si myslí, že to nemůže dopadnout dobře. Představte si smečku vlků jak jim přímo před tlamy napochoduje stádo ovcí ! Nejprve byli pastýři zmatených ovcí a teď se stávají ovcemi, které se pomátli na rozumu ……   řek by jeden, a jdou mezi vlky.

To první co měli dělat hned bylo, aby šli k zahynulým ovcím z domu Izraelského. To se stalo a učedníci poprvé zažili co to je, když mohou používat  Boží pravomoc

Pak je razantní předěl, který začíná v Mt.10:16 . Tím posláním ovcí mezi vlky předjímá Ježíš daleko dříve situaci, která nastane po Jeho ukřižování. Za doby Ježíšova působení se učedníkům nestalo, že by nějak zvlášť trpěli proto, že jsou s Ježíšem, že s Ním putují skoro tři roky po Palestině a prosazují Boží království na zemi

Než byl Ježíš zatčen, tak svým říká : „…… "V tuto noc ode mě všichni odpadnete. Je přece psáno: `Budu bít pastýře a stádo ovcí se rozprchne.´  Až ale vstanu z mrtvých, předejdu vás do Galileje „  ( Mt. 26: 31-32)

Učedníci se ocitli mezi „vlky“ velice rychle. Šlo to ráz naráz a nakonec Petr musí poznat hořkost porážky svého JÁ. Druhý učedník se vysmekl patrole, nechal jim svůj šat a prchá raději nahý než aby se nechal chytit. Pod křížem stojí akorát Ježíšova matka,  Jan a statečné ženy. Ostatní stojí a dívají se z daleka. Po ukřižování jsou schováni před Židy v místnosti . Pak se objevuje Zmrtvýchvstalý a udržuje je v naději, že dostanou moc shůry a budou svědčit o Něm jako o Spasiteli. Budou dělat věci, které potvrdí jejich pomazání ke službě ztraceným lidem

Ježíš se s učedníky setkal vícekrát než byl vzat do nebeské slávy. Na jednu schůzku si museli udělat výlet až do Galileje. Tohle setkání bylo třikrát avizováno z toho dvakrát samotným Ježíšem . Muselo jít o něco důležitého co jim chtěl Ježíš sdělit. Chtěl jim to říci jinde než na místě, které měli spojené se strachem a ztrátou iluzí .  Co jim řekl Ježíš na hoře v Galileji ? , cit.

 „ Jedenáct učedníků pak odešlo do Galileje na horu, kterou jim Ježíš určil.  …..  Ježíš k nim přistoupil a řekl: "Je mi dána veškerá moc ( exúsia“ = „pravomoc) na nebi i na zemi. Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa." ( Mt. 28 : 16 – 20 )   

Sdělil jim, že oni stojí na straně Vítěze, kterému byla dána „pravomoc“ ( opět je zde to řecké slovo „ exúsia“ = „pravomoc“ ) .  Už mu nemůže Satan vyčíst, že si to spolu nerozdali v podmínkách jaké jsou nastaveny pro lidi . Už k zápasu došlo, tady na zemi ! Ježíš v lidském těle, ale v moci Duch sv. dokázal něco s čím Satan nepočítal. Nezhřešil v žádném okamžiku svého života a proto zemřel za mě i za tebe. Porazil ďábla a slavil nad ním triumfální vítězství. Jeho následovníci po všechny pozdější generace mohou používat Jeho „moc“ resp. „ pravomoc“ a pokračovat v šíření Božího král. dál a dál …..do srdcí jednotlivých lidí . Proto jděte ! Já s vámi jsem a neopustím vás. Ovce mohou jít mezi vlky ! Pastýři byla dána veškerá moc !

Pak přišly Letnice a narodila se Boží Církev. Ježíšovi stoupenci dostali sílu Ducha sv. a děly se věci. Ovce dostali sílu jít mezi vlky. Vemte si misijní cesty ap.Pavla a co se na nich událo. Co se dělo nejen skrze apoštoly, ale i skrze věřící lidi . Vzpomeňme Filipa v Samaří. Petr jde do pohanského domu svědčit o Kristu a zopakuje si letniční událost.

Síla a odvaha ovcí je daná silou a mocí Ducha sv., kterého nám poslal náš Pán, abychom mohli plnit své poslání. K tomu abychom obstáli mezi vlky nás Pán Ježíš vybavil svou silou a mocí . Naše síla je daná sílou Krista. mentalita ovcí vítězí nad těmi, které ovládá Satan. Ovečka je chytrá a drží se Pastýře ! Uvědomuje si, že …… nepatří světu 

4. Nepatříme světu

Jan 15: 17 – 21 „ Toto vám přikazuji: Milujte jedni druhé." "Když vás bude svět nenávidět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. Kdybyste patřili světu, svět by miloval, co je jeho. Vy však světu nepatříte, neboť jsem vás ze světa vyvolil, a proto vás svět nenávidí. Pamatujte na má slova: Služebník není větší než jeho pán. Jestliže pronásledovali mě, budou pronásledovat i vás; jestliže zachovali mé slovo, zachovají i vaše. To všechno vám ale udělají kvůli mému jménu, neboť neznají Toho, který mě poslal“

Ježíš nám dává příkaz  : Milujte jedni druhé, protože si ve světě užijete dost nenávisti. Ne proto, že bychom byli nějak vadní nebo hendikepovaní, ale proto, že už nepatříme světu !

Zde je myšleno slovo svět jako morálně – společenský systém dnešní postmoderní, humanistické společnosti.  Svět nemiloval Ježíše v tehdejší společnosti a nemiluje Ho ani dnes. Kvalita světa se v této otázce nemění. Žádný pokrok . Proč ?  Protože v pozadí stojí ten, kdo pracuje v duších lidí, kteří se vzpírají Bohu jako své autoritě. Je to Satan. Protože andělé žijí věčně, proto i v této oblasti nebude nikdy žádný posun.

V některých částech světa jsou křesťané tvrdě pronásledovanou skupinou lidí. Celý muslimský svět nenávidí živé křesťany a spatřuje v nich konkurenci před kterou neobstojí . Ovce jsou mezi vlky.

Když budeme dělat pastýře ovcí stane se nám, že budeme ovcemi poslanými mezi vlky . Ovce mohou být mezi vlky jen pod Boží ochranou.  Nebojme se vstoupit do našeho poslání – hlásat evangelium a postavit se do pravomoci, kterou nám Ježíš vydobil na Golgotě. Máme pravomoc používat Boží moc. To lze zásadně jen ve jménu Ježíš a v moci Jeho krve

Na závěr vás chci znovu povzbudit. Ovce se mezi vlky neztratí. Žije v nás Kristus 

Gal. 2: 20  „ Jsem ukřižován s Kristem. Nežiji už já - Kristus žije ve mně! Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe „

Vírou jsme byli, obrazně řečeno, ukřižování s Kristem. Vzdali jsme se svého JÁ v duchovní oblasti a svého ducha jsme otevřeli pro Ducha Kristova ( Ducha sv.)  . ON pak působí na našeho ducha, který ovládá duši a člověk se ve věcech Božích rozhoduje pro dobré věci ve svém životě. Rozhoduje se být pokorný, ale současně akční. Rozhoduje se dodržovat Boží přikázání a ustanovení. Nemusíme s tělem bojovat silou duše .Duch sv. ovládne našeho ducha, ten ovládne naší duši a najednou jdou věci sami  a bez dřiny nebo drilu. Čím více jsem ponořen do Krista, tím více jsem jím uchvácen mocí Ducha sv.

Jsme ovečkami o které pečuje sám Hospodin,  náš Pán. Jsme pořád pod Jeho ochranou pokud se z ní nevysmekneme a nejdeme si svou cestou

Ž 95: 6 – 7   „ Pojďte a klaňme se, před ním padněme, Hospodin je náš Tvůrce, před ním klekněme!  On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, o které on sám pečuje „Jan 14:27  „ Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí! "                                                                  

Amen