Odpověď k tématu víra nebo skutky jednomu účastníku křesťanské diskuse na internetu
Účastník jedné diskuse napsal :
Clovek zmenil Bozie slovo. Je jedno, ci je Bozie slovo pisane v Biblii, alebo ci je Bozie slovo hovorene a podavane dalej apostolmi a a ich nastupcami biskupmi v katolickej Tradicii. V oboch pripadoch je Bozie slovo pravdive.A preto, kedze Boh je nekonecna pravda, nepotrebuje Bozie slovo napr. v Biblii ziadne upravy, ziadne zmeny , ani ziadne doplnky, lebo je dokonale a nekonecne mudrejsie ako clovek. Medzi protestantske tvrdenia, ktore sa odvolavaju na Bibliu, patri aj sola fide,co je tvrdenie, ze sme spaseni len skrze vieru.¨
Aby Martin Luther odovodnil svoje tvrdenia, ze clovek je ospravedlneny len vierou, umyselne pridal slovo „len“ do svojho nemeckeho prekladu Listu Rim. 3,28. V skutocnosti slovo „len“ sa vyskytuje pri slove „viera“ iba v greckom texte v Jak2,24, kde sa hovori, ze nie sme „spaseni len vierou“.
Martin Luther branil svoj novy dodatok slovami:“Hovorite mi, ze papezenci robia velky poplach, pretoze slovo „len“ nie je v Pavlovom texte.Ak vasi papezenci robia taky zbytocny rozruch okolo slova „len“, povedzte im:“Dr. Martin Luther to bude mat takto“, a povedzte:“Papezenci a somari su jedno a to iste.“Budem to mat takto a postaram sa,aby to tak bolo.Moja vola je dostatocnym dovodom.Velmi dobre viem, ze slovo „len“ nie je v latinskom alebo greckom texte.Je zbytocne.aby ma to papezenci ucili.Je pravda, ze tieto pismena tam nie su.Na tieto pismena hlupaci pozeraju ako tela na nove vrata.Ostane to v mojom Novom zakone a aj keby vsetci papezski somari zosaleli, neodstrania to.“
******************
Posílám Ti komentář k výkladu Jak. 2:24 . Prosím, prostuduj si to a nezavrhni hned po několika přečtených odstavcích ......Spasení z milosti vírou v Pána Ježíše a Jeho smírčí oběť, kterou přinesl na Golgotě nestojí na jednom verši z ep.Římanům. Nakonec ani ta "změna" v dnešní ekumenické Bibli není.
*****************
Text mého příspěvku do diskuze je níže
Stejně jako ap.Petr adresuje Jakub epištolu Židův v diaspoře ( „rozptýlení“ ) , kteří žili mimo území Palestiny, většinou v helénistickém prostředí „ Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře „ ( Jak. 1:1 ) .
ap. Jakub říká :
„K čemu je to dobré, bratři moji, jestliže někdo říká, že má víru, ale nemá skutky? Ta víra ho nemůže spasit“ ( Jak. 2:14 )
ap. Pavel říká :
Ef.2 : 8 – 10 „ Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil „
Zdá se, že spasení je jednorázovým úkonem. Ve víře jsme přitakali Bohu na evangelium, ale tím nic nekončí. Naopak – začíná cesta víry, začíná prožívání spasení resp. jeho dynamika v čase už tady na zemi . Nejde jen o to, přečkat to tady v tom „ zlém světě“ a těšit se na nebeský klid. V souvislosti se skutky bychom neměli zapomínat na to, co píše ap.Jakub
„….víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá“ (Ep.Jak.2: 17)
Tohle je téměř v rozporu s tím, co učí Pavel , cit. „ Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona „ (Ř 3:28)
Jakubův dopis je spíše kázáním na různá témata. Nepředkládá nějakou jinou linii učení o tom, jak může být člověk znovuzrozen.
Znovuzrození, jakožto Boží dílo, nepotřebuje své potvrzení v mých skutcích, protože je dokonalé. Dokonalé je proto, že ho zajistil dokonalý Bůh.
Jakub ve druhé kapitole listu polemizuje resp. napomíná některé věřící, kteří se dostali pod vliv gnosticismu a začali se chovat k potřebným jinak, než bylo správné. Jak víme, v Jeruzalémském sboru dělali velkou sociální práci. Měli společnou pokladnu a společný majetek. Jáhnové se starali o živobytí vdov a sirotků, podobně jak se měli starat Židé v době Staré smlouvy.
5 Moj. 27:19 "Buď proklet, kdo převrací právo bezdomovce, sirotka a vdovy." A všechen lid řekne: "Amen."
Ž 146:9 „ Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova, ujímá se sirotka i vdovy, ………. „
Nebudeme se teď zabývat systémem péče židovské obce o bezdomovce, sirotky a vdovy. Tím, že se do rané Církve vloudilo učení gnostiků, tak věřící kladli jiné důrazy a tato péče upadala . Když si přečteme celý úsek ep.Jakuba 2 kap. verše 14 až 26, tak nám to pod tímhle úhlem pohledu bude jasné……, že nejde o polemiku s ap.Pavlem ohledně spasení z milosti, bez skutků Zákona, ale že jde o napomenutí některých křesťanů. Ti sice mluvili velkohubě o víře, o spasení z milosti, ale vůbec se nestarali o hladové a neoděné bratry a sestry ve svých sborech.
Tenkrát nebyla žádná „sociální síť“, žádné podpory ani důchodové systémy. Proto bylo běžné, že sbory zajišťovaly spolu s duchovní složkou i materiální potřeby těch, kdo zůstali z nějakých důvodů bez prostředků. Buď se jim snažili najít práci nebo je podporovali přímo
Skutky, které měl Jakub na mysli, nebyli skutky obřadního Zákona nebo plnění Desatera. Šlo o normální pomoc potřebným sourozencům ve víře.
Nepochopením Jakubova úmyslu se dospělo k učení o tom, že spasení nezáleží jen na víře, ale i na dobrých skutcích
Ještě komentář Jiřího Mrázka ( přednáší Nový zákon na Evangelické teologické fakultě UK v Praze ) , cit. „ Jakub neříká, že ty skutky máme dělat my, nýbrž říká, že se takhle hodlá předvést víra. Řecké slovo „ERGA“ = „skutky“ má mnohem širší význam. Znamená také „akce“ a „aktivity“ jako takové. Jakub říká v podstatě toto : Na co ti je víra, pokud jí nepoužíváš k věření . Jde o to základní : Víra musí dostat šanci . Musí být puštěna do reálu. Do skutečného života„
Tolik k výkladu. Teď se podívejme na aplikaci, kterou lze v našich verších vidět
1. Skutky víry trochu jinak
Skutky víry ukazují na to, že víra je živá a že má moc měnit skutečnosti. Potvrdit víru, která se chce předvést v běžném životě, potřebuji já . Spasení utváří étos mého života ( způsob života, životní styl) . A další kontroverzní verš z Jakubovi epištoly , cit.
„ Vidíte, že člověk je ospravedlňován na základě činů a nejen na základě víry“ (Jak.2:24 , Př. Pavlík). Tzn., že skutky vycházející z naší víry, nás ospravedlňují před Bohem zrovna tak, jako naše víra v Krista. Je spravedlivé žádat na Bohu, aby se projevil svou mocí . To je zásadní „čin“ vycházející z naší víry v Boha přítomného a jednajícího tady a teď !
Uvedu dvě roviny skutků víry. První je můj étos a druhou rovinou jsou Boží zázraky a viditelná znamení Jeho moci v 1)mém životě nebo 2)skrze můj život
1.1. Skutky jako životní styl
Nezáleží na nich mé spasení. To je pravda ! Ap.Jakub nepopírá ap. Pavla ! Ale potvrzují v Božích očích a v očích lidí mé spasení (, že oběť Pán Ježíše nebyla při mně nadarmo ve smyslu proměny myšlení a životního stylu )
Když jdeme ve víře životem a děláme skutky, které nám Bůh předem připravuje, pak vstupujeme do Jeho vůle. Naše vůle je vlastně vůlí Boží a to je to nejlepší, co nás může potkat.
Proto máme vyhledávat a dělat to, co se líbí našemu Pánu Ef.5:10 „ Zkoumejte, co se líbí Pánu“….v.15 – 17 „1)Dávejte si dobrý pozor jak žijete . ..2).nepromarněte tento čas … 3)nebuďte nerozumní… 4) hleďte pochopit, co je vůle Pána“
Skutky v naší křesťanské praxi oživují víru a přivádí jí k dokonalosti Jak.2:22 „ Nevidíš, …. že ve skutcích došla víra dokonalosti?“. Nebo můžeme parafrázovat : Skrze skutky našla víra cíl .
V Písmech nevidím jiný cíl než, aby byla zjevena Boží láska, Jeho moc a to k Boží slávě
Jakub před výrokem Jak.2:24 mluví o Abrahamovi. Je potřeba číst tento verš v kontextu a nevytrhnout ho z celku, z toho jak je to myšleno a nezneužít k potvrzení učení o spasení nejen vírou !
Abraham naplnil svou víru v Boží zaslíbení neskutečným rozměrem – byl ochoten obětovat vytouženého, jednorozeného syna. Byl rozhodnut potvrdit svou víru skutkem. Kdyby neměl víru a šel obětovat Izáka, tak pak bychom museli říci, že se Abraham pomátl na rozumu
Ne, nepomátl se ! Haleluja ! Šel udělat skutek víry . A jak víme, i když mu bylo v dokonání záměru na poslední chvíli zabráněno, tak Bůh na jeho čin hleděl jako, že se stal !
Žd. 11: 17 – 19 „ Vírou Abraham ve své zkoušce obětoval Izáka. Ten, který přijal zaslíbení, obětoval svého jediného syna, o němž bylo řečeno: "Tvé símě bude povoláno v Izákovi." Počítal totiž s tím, že Bůh je schopen i křísit z mrtvých; a odtud ho také (obrazně řečeno) přijal „
Velká víra působí mocné skutky ! Nejen v životě „Otce všech věřících“, ale i našem. Haleluja ! Když už jsme u Abrahama, tak v příběhu o obětování Izáka můžeme vidět druhou rovinu skutků , ospravedlnění skrze víru v zázraky a viditelná znamení Boží moci
1.2. Skutky víry na zázraky
Jak jsem již řekl : Abraham nejen připravil oltář a už zvedl obětní nůž, aby obětoval vlastního syna, ale on také věřil, že Bůh má moc Izáka vzkřísit z mrtvých, protože ….. Hospodin nelže a Jeho zaslíbení jsou věčná a pravá, cit.."….. Počítal totiž s tím, že Bůh je schopen i křísit z mrtvých; (Žd 11:19)
Církev se odnaučila věřit. Dílem 1) vlivu duchovních sil moci zla , 2) dílem spoléhání se jen na to, co je viditelné a konec konců i přijetím myšlenky, že 3) divy a zázraky patří jen do apoštolské doby a rané církve
Od dob Sv.Augustina a Jana Zlatoústého se přestalo věřit na Boží zázraky a z Církve se stala v podstatě stala mocenská organizace.
Přitom, to co nejvíc Pánu Ježíši vadí, je naše nevíra v Jeho moc !
A protože se Bůh nemění, je spravedlivé věřit tomu, že Bůh vyslyší naše modlitby a to ospravedlnění pak bude znamenat, že se budou skrze naši víru dít divy a zázraky . Že se to prostě stane.
Teď si znovu připomeneme verš z ep.Jakubovi, cit. „ „ Vidíte, že člověk je ospravedlňován na základě činů a nejen na základě víry“ (Jak.2:24)
Na ty „činy“ nebo „skutky“ se můžeme podívat ze dvou rovin
První je pohled z Boží strany
ad.a) Činy koná Bůh a ony přichází z Boží přítomné moci jako ospravedlnění našeho spravedlivého postoje rozuměj „správného“ postoje před Pánem
ab.b) Druhý pohled je tento
, že mám správný nebo-li spravedlivý postoj před Bohem. Ten „čin“ víry je v podstatě také to, že se seberu a půjdu se za někoho pomodlit . Je to také to, že se zvednu ze židle a vložím na někoho ruce. Tento čin víry doprovodím modlitbou plnou víry v Boží moc. Tím udělám spravedlivou věc a Bůh se k tomu může přiznat a ospravedlní můj postoj víry tím , že to také stane
Možná to někomu připadá přitažené za vlasy, ale kdo se vymanil z pozice skepticismu a malé víry, tak ví o čem mluvím. Bůh hledá muže a ženy víry !
Když přišel Ježíš do Nazarétu, tak tam mnoho divů a zázraků neudělal, cit. „ A nemohl tam učinit žádný mocný čin, jen na několik málo nemocných vložil ruce a uzdravil je. A podivil se jejich nevěře. Obcházel pak okolní vesnice a učil“ ( Mk 6: 5 – 6 ) .
Tam kde převládá rozum a neblahá zkušenost s neúčinnou modlitbou, tak tam mnoho divů a zázraků Bůh prostě udělat nemůže ! Co mě poprvé v životě zarazilo je poznámka o tom, že „ obcházel pak okolní vesnice a učil“
Učení, vyučování, zpytování Písem a rozličná známost Božího slova jde „ nevěřící Církvi“ náramně k duhu. Smutný obraz nevíry. Když chybí víra na zázraky, pak nastoupí učení ! Nic proti němu, ale nesmí se stát smyslem života křesťana. Ustrnulo se u přijetí spasení z milosti, ale o tom, že milost má moc měnit skutečnosti i v rovině divů a zázraků se již neuvažuje.
Teprve teď se učím věřit ! A to jsem 42 let znovuzrozen
Učím se věřit na Boží spravedlnost a na ospravedlnění mé víry v Boží moc. Je potřeba být zralým křesťanem, poznávat Písmo, znát ho, správně rozdělovat slovo pravdy – to zcela určitě. Je to obrana proti zmítání se ve větru všelijakého učení, které nemá dobrý a i věcně správný teologický základ.
Současně je potřeba se stát malým dítětem, protože jinak, cit. „ …. kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí“ ( Mk 10: 13-16 ).
Nejde o žádnou duchovní schizofrenii ! To v žádném případě a já jsem toho důkazem. Naučil jsem se oddělit 1) učení, 2) výklady a 3) zkušenosti od postoje malého dítěte, které věří v absolutní moc svého Boha. Nechci tady říkat nějaká silná slova, ale vím, že jsem překročil onu pomyslnou hranici a které mluvím.
Teď v tom budu růst. Teď v tom budeme růst ! Teď v tom budeme pokračovat, haleluja !
Není to zadarmo, nepřijde to samo, ale Duch sv. v tom každému pomůže. Proto mě už tak bytostně nevadí, že ti učí tohle a tamti zase tamto , …. nebo to !
Důležitý je stav srdce a nechat do sebe proudit Boží moc. Věřit jako magor ! Věřit jako malé dítě, ale současně nebýt dětinský. Správně rozdělovat slovo pravdy i v tom, co se týká učení a co se týká víry na zázraky