Novoroční

NOVOROČNÍ

Sešli jsme se v první neděli Nového roku. Mnozí bilancují minulý rok a s nadějí očekávají nové zkušenosti v roce dalším. My, jakožto věřící
lidi, upínáme svoji naději k Bohu -  Otci, Synu a Duchu svatému. Jak víme z epištoly k Židům, cit. "Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky.
( Židům 13:8 ) . Náš život spočívá na Skále věků, na Stvořiteli, Spasiteli a Pánu, Ježíši Kristu. Nebeský Otec nás nese ve své náruči, Pán Ježíš nás chrání,  stojí za námi a Duch svatý nás vede k Bohu. To je naše jistota do Nového roku !

Žalmista David napsal pro nás velmi povzbuzující slova, cit. "" Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: "Ty jsi můj Bůh,  moje
budoucnost je ve tvých rukou...." ( Žalm 31 )

Uvědomuješ si, že Tvoje budoucnost je rukách Božích ? Pak máš před sebou skvělý celý další rok 2015 .    Myslím, že právě dnes je
dobré si připomenout základní duchovní hodnoty, ve kterých jsme rostli v roce minulém a ve kterých budeme pokračovat v novém roce. Nejde o
nic menšího než o prožívání věčného života již zde, na zemi. Je to o poznávání Boha a toho, kterého poslal, Ježíše Krista. Připomenu několik bodů k povzbuzení naší víry a naší životní cesty s Pánem.

1. Jsme vysvobozeni od nepravostí   

Iz.53:6 "Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech" .

Nepravost znamená ne-pravé jednání. Jednání mimo Boží vůli. Tímto výrazem je přeloženo 12 hebrejských pojmů z nichž nejčastějším je výraz "ávón". Označuje "něco zkřiveného" . Jeho význam je v tom, že "člověk sešel ze správné životní cesty z vlastního rozhodnutí
". Jde o skutek, který vyplývá z nesprávného smýšlení stojícího v rozporu s Boží vůlí. 

Každý člověk se dříve či později vydá vlastní cestou. V podstatě jde o následek prvního hříchu, kterému se říká nebiblicky "dědičný
hřích". Nikdo se jako věřící nenarodí. Naše přirozenost nás vede do opozice proti zjevené Boží vůli. A přichází " ne-pravé
" jednání. Jde o vzpouru proti Bohu, kterou je potřeba ukončit pokáním, obrácením a to ve víře, že Ježíš i mým Spasitelem. Mnozí lidé neuvěří a
pokračují v " ne-pravém"  životním postoji dál. Apoštol Jan to říká přesně, cit. " Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život " . ( 1 Jan 5: 12 - 13). Ten, kdo ve víře nepřijal Syna Božího, pokračuje ve vzpouře proti Bohu dál. Važme si spasení a Božího zaopatření, kterého se nám dostalo a dostává skrze víru v Pána Ježíše.

Plný význam výrazu " avon" je ještě víc než smýšlení, postoj a skutek. Je v něm zahrnut i trest nebo zlé důsledky tohoto nepravého jednání.

Když Kain zabil Ábela , tak mu Hospodin řekl : "Budeš nyní proklet ...." . Prokletí bylo spojeno s dalšími tresty. Stal se psancem, štvancem a
byl vyhnán ze země. Když to Kain slyšel říká 1 Moj.4:13 : ""Můj zločin je větší, než je možno odčinit". Slovo "zločin" je přeložený výraz "ávón"! Označuje nejen Kainovu "nepravost", ale také "trest", který na něho v důsledku spáchané nepravosti dolehl a je k neunesení. Dělá mu ze života takové " peklo na zemi "

Četl jsem  ve středečním deníku Právo článek s názvem " Slováci " z ulice " říkají, že mají za sebou rok plný změn " . Už jen ten název stojí za
pozornost. Jsou v něm pozitivní i negativní životní zkušenosti lidí s tím, co prožili v roce 2014. Tak jak je život přinášel. Ani v jednom pozitivním příspěvku nebyla řeč o Bohu a Jeho požehnání. Nechci být jak zprávy komerčních televizních stanic, ale přesto budu citovat jeden negativní :

" Adriana má za sebou špatný rok, na který by chtěla rychle zapomenout. Zničil jí rozvod, ztratila práci, s exmanželem se soudí o výživné na dítě a řeší bydlení. Je těžké, začít znovu s malým dítětem. K rodičům se vrátit nechci, to bych jen demonstrovala životní prohru ".   

Citováním z článku novin chci jen dokreslit, že vidíme dopady špatné vlády Satana nad tímto světem, kam se podíváme. Je to, jako když člověk zabloudí v hlubokém lese a hledá cestu zpět. Domů, do svého pohodlí a zázemí. Nepřítel Boží a lidský vede jejich neklidnou duši, pod zástěrkou svobody do zajetí hříchu. Vede je do nepravosti! Satan chce být uctíván jako Nejvyšší, ale zajistit dobro lidem neumí. 

Na druhé straně stojí golgotský Vítěz. Byly to naše nepravosti, naše životní prohra, kterou Ježíš nesl a unesl. Spravedlivý Bůh soudil naše hříchy na svém Synu. ON za ně zemřel a tím nás uvedl do svobody Božích dětí. Ježíš Židům na jednom místě evangelia Janova říká , cit.

" Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni " ( Jan 8:36 )

To první, co bych chtěl na prahu nového roku 2015 připomenout je, že jsme vysvobozeni od nepravostí . Ježíš zemřel za naše hříchy, očistil nás a postavil do svobody . Nejen od hříchu, ale i od otroctví všeho, co není k našemu dobru. Od nás se očekává, že se budeme naplňovat Duchem svatým. Je to spojeno se zaslíbením, cit. "  "Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost"

(Gal.5:16) . A jsme u tématu :

2. Chvály a uctívání jsou mocným nástrojem v duchovní oblasti

Snad každý evangelikál řekne, že žije z moci Ducha svatého. Je jím přeci zapečetěn a pokřtěn do Těla Kristova. Chodí do sboru, dělá to, co se líbí  Bohu. Modlí se, poslouchá kázání a snaží se z nich brát užitek. Jenže žít z moci Ducha svatého znamená mít s Ním osobní vztah. Oslovit
Ho stejně jako jsme zvyklí oslovit v modlitbě Otce a Syna. Jak jednou řekl Vládík, je potřeba  s Ním k o m u n i k o v a t .

Život " v moci Božího Ducha " je o tom, že se Duchu svatému podřídím a nechám Ho působit v mém srdci. Že budu otevřený pro Jeho dary, pro Jeho působení v mém duchu, duši i těle. Že se naučím Boha chválit a uctívat.

To druhé, co bych chtěl na prahu nového roku 2015 připomenout je, že chvály a uctívání jsou mocným nástrojem pro plnění se Duchem svatým. Jsem rád, že jsme se to naučili a že v tom budeme růst i v novém roce.  Teď budu mluvit spíše k internetovým posluchačům než do vlastních řad. Pro nás to může být takové vyučování co říci kritikům chval a uctívání. 

Nedávno jsem se zúčastnil internetové diskuze na jednom křesťanském serveru na téma chvály a uctívání. Jistý účastník se opřel do charismatiků a kritizoval slovy, cit. jeho příspěvek  

"Upřímné
křesťanské city vždy vyvěrají z poznané pravdy. Já mám obavu, že v mnoha
případech to může být manipulace, davová psychóza a citové orgie, chemismus
mozku, který vyvolávají i psychotropní látky. Je známo, že něco podobného se
děje i u pohanů a primitivních kultů. Pokud to děláme jen za tím účelem,
abychom si sami přivodili nějaké příjemné pocity, které z nás za pár minut vyprchají,
a musíme je sami obnovovat dalšími dávkami, stávají se z nás
"závisláci", pak je to určitě špatně. Člověk se má chovat tak, aby
jeho duševní rovnováha byla vyvážená mezi citem, rozumem a duchovností a když
to ujede na některou stranu je to špatně"

Nadalo mi to a odpověděl jsem mu zhruba toto :

Otázkou je , co jsou " zdravé citové projevy " při chválách a uctívání. Pořád mám dojem, že mnozí zjevně neví, o co jde. Zapomeňte na videoukázky z Ameriky, na články z apologeta.cz , na podobné projevy u " pohanů a primitivních kultů " . Snad všechno, co zde účastníci na toto téma píší, jsem někde četl nebo slyšel. Sám jsem to říkal, než jsem se otevřel pro Ducha svatého a začal mluvit v cizím jazyku.

Vyjadřuješ určitou obavu, že " v mnohých případech to může být manipulace, davová psychóza " . To jako plácnutí do vody ! Jakási neurčitá kritika. Tak máš napsat v kterých případech a kde to tak bylo.  Když už, tak otázkou vždy zůstane, zda to vyhodnotíš správně. Zda rozlišíš, kdy to je už "davová psychóza a působení psychotropních látek v mozku" a kdy to je o osobním vztahu s Bohem . Kdo chce chválit Boha, tak Ho chválí tak, jak umí. Někdo u toho zvedá ruce, druhý klečí, třetí sedí a další třeba zpívají do toho v jazyku. Když jdu chválit Boha, tak se nekoukám, co kdo dělá nebo nedělá.

Kdo je zvyklý na tradiční chválení Boha zpěvem křesťanských písni a sedí přitom způsobně v lavici, tak takhle chválit Boha neumí. Neumí to ani hudební skupiny, které hrají třeba krásné chvály a křesťanské písně, ale nepůsobí skrze ně Duch svatý. Jde jen o duševní, krásně prožívaný a
procítěný zážitek, ale bez Boží moci.

Takových hudebních skupin je dost a dost. Pak přijde jeden člověk z kytarou a poznáš, že z jeho chval jde Boží síla, která proměňuje účastníky do Božího charakteru. Proto by bylo dobře se zdržet nekvalifikované kritiky těch, kdo dělají něco jinak než si představuji já.

Nemám nic proti klasickému zpěvu ke chvále Bohu, ale mrzí mě, že ti kdo neumí chválit Boha tu jinakost klasifikují jako že je málem od ďábla. Ještě dvě poznámky. První se týká, jak píšeš , citových projevů 

3. Emoční projevy u chval a uctívání

Cit je umístěn do duše člověka. Základní charakteristikou duše je rozum, cit a vůle. Pak je duch člověka pod vlivem a vládou Ducha sv. Když chválím a uctívám Pána, Duch sv. mě naplňuje. Chvála a uctívání je jedním z mocných nástrojů naplňování se Duchem svatým. Pak můžou nebo nemusí přijít citové projevy. Správnější je říci emoční projevy. Ty nejsou prvoplánové a ani na nich nejsem závislý. Nemusím nic obnovovat dalšími dávkami emocí a nestal jsem se žádný " závislák". Kdo má vztah s Bohem, postavený na pevných základech, se nikdy nestane závislý na
vnějších projevech. Ty nejsou z něj, ale jsou od Boha a Duch svatý je dává nebo nedává. To neřeším. Já jdu chválit Boha a co bude se mnou dělat, je na Něm.  

Takže emoční projevy při chválách jsou z Ducha sv., který působí na ducha člověka a duch člověka (pod vlivem Ducha sv.) působí na duši a pak na tělo. To se navenek může projevit pláčem, smíchem, padáním apod. Z vlastní zkušenosti vím, že emoce  přichází sami, bez mého přičinění a chtění. Někdy přijdou, jindy ne. Ale nestavím na tom svůj vztah s Bohem a nevede mě to od Boha a od Písma nýbrž naopak, vede mě to blíž k Bohu a Jeho slovu. Druhá poznámka se týká projevů pohanů a primitivních kultů

4. Emoční projevy u pohanů a primitivních kultů

Emoční projevy znají i pohané. Kdysi jsem v televizi viděl mluvit stoupence pohanského germánského společenství " Bratrstva
vlků " hatmatilkou. Vypadalo to úplně stejně jako když se modlí v cizím jazyku křesťan. Mnozí kritici modlitby v jazyku pak řeknou :
" Vidíte to ? Pohané mluví taky jazyky, tak to my raději ne. Kdoví z jakého to je ducha "

To zásadní a důležitě je otázka : Z jakého duchovního zdroje jsou tyto projevy ? Odpovím za Tebe :  Je jím ďábel . U pohanů a primitivních národů nejde o chválení a uctívání Boha Stvořitele, Spasitele a Pána, ale jde o uctívání bohů. Pohanských božstev.  Satan je velký opičák a to, co dělá Duch svatý, napodobuje taky. Má někdo problém s tím, kdo od koho " opisoval "? Pak si zodpovězte otázku : Byl dřív Bůh nebo Satan !

Takže, vždy se dívejme, kdo je na jakém shromáždění uctíván. Jak si někdo může dovolit říci, že na shromáždění, kde se chválí a uctívá Bůh, kde jsou znovuzrození lidé,  působí emoce zlý duch ? Doslova démoni !  Mnohokrát jsem to slyšel a všichni, kdo to kdy vypustili z úst, by z toho měli činit pokání.

Je to nepochopení stavu věcí a nábožensko - duševní kritika. Mnozí říkají a jako když to slyším : " Není to podle mých představ. Tohle přeci už nemůže dělat Bůh ......"  tak řeknu, že to je od Satana. Na závěr bych chtěl poprosit ty, kdo zasvěceně mluví o těchto věcech a sami neumí Boha
chválit a uctívat, ať nekritizují. Kdo nemá jasno v " otázce chval a uctívání " tak ho rozumování dostane do slepé uličky . K odmítavému postoji vůči chválám a uctívání skrze které působí Duch svatý   

Je zajímavé a je dobře, že z druhé strany přišel smířlivý tón a nikdo další se k diskuzi nepřidal. Kritika nepokračovala. Bylo to proto, že už nebylo o čem diskutovat. Věřím, že i v roce 2015 půjdeme do chval naplno a budeme se přidávat k nebeským chváličům, andělům, kteří ve dne v noci Boha chválí, velebí a uctívají. Važme si chval a uctívání které tady máme. Je to důležitý prvek naší zbožnosti, který souvisí s dalším oborem a tím jsou

5. Modlitby za uzdravení

To třetí, co chci na začátku Nového roku připomenout jsou modlitby za uzdravení. To je další velká oblast služby jeden druhému, ale i našim bližním.  Ž 103 : 1 - 5 "Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu!  Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na
žádné jeho dobrodiní! On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí
tě svým milosrdenstvím a slitováním, po celý tvůj věk tě sytí dobrem, ......."

Tady se prolíná milost Boží v duchovní i tělesné rovině. Bůh odpouští hříchy i důsledky hříchů, uzdravuje tělo i duši a dává duševní i duchovní svěžest navzdory stárnutí. To všechno jsou důsledky Kristovi oběti na kříži. To nám bylo v Kristu darováno.

Znovu musím připomenout svého tátu. V srpnu loňského roku byla zjištěna diagnóza  : rakovina kosti v místě pod pravým kolenem. Je téměř imobilní a ještě k tomu tohle nadělení.  Podstoupil deset radioterapií v nemocnici ve Znojmě. Vím, že se za něj modlila celá rodina
a další lidi z jeho okolí. 

Teď budu mluvit za sebe a musím říci toto : Modlil jsem se za uzdravení od rakoviny, přikazoval jsem rakovině ať odejde z jeho těla v mocném jménu Ježíš. Říkal jsem Bohu, ať si vzpomene na jeho práci na Boží roli, ve sboru i v rodině. Říkal jsem Bohu, že nám Satan tátu z tohodle světa na tuto nemoc neukradne. Říkal jsem , že byl na Golgotě poražen a táta stojí na straně Vítěze.  

A jak již víte, na kontrole 4.12. 2014 lékař konstatoval zmenšení nádoru na polovinu.  Další kontrola bude letos
v dubnu. Stojíme dál v duchovním zápase za jeho uzdravení. Věřím, že bude plně uzdraven ke zjevení slávy Boha.  

Nedávno jsem si telefonoval s mámou a postěžovala si na to, že jí bolí pod pravou lopatkou a že tam má načervenalý otok. Trochu jsem se jí snažil uklidnit řečmi o tom, že ty svaly má namožené od manipulace s tátou atp. Teď zas budu mluvit za sebe : Modlil jsem se , přikazoval ve jménu Ježíš, aby otok i bolest zmizely. Za týden jsem se dozvěděl, že bolest i otok je pryč. Prostě musím říci, že Ježíš Kristus je silnější než rakovina. Je silnější než bolest pod lopatkou mý mámy!  Kristus je silnější, protože porazil ďábla na Golgotě a s ním i všechno zlé, které souvisí
s jeho vstupem na scénu světa.

Možná si některý z posluchačů řekne, že nějak moc machruju. Že se modlí další lidi a proto je ode mě pyšné, že takhle mluvím. Říkají si s pocitem křivdy : " Copak jsme se taky nemodlili ? To nemáme podíl na vyslyšení modliteb za tu věc ? "  . Určitě ano. Každá modlitba je jako jeden kamének do mozaika nádherného výsledku. Já nevím, jak se modlí druzí. Můžu ručit a mluvit jen za sebe. Proto to není pyšné a není to ani pýcha ! Mluvím o vlastní zkušenosti s vyslyšenými modlitbami za nemocné.  

Vydávám svědectví o tom, co jsem dělal a co prožívám s Boží mocí.  Zjišťuji, že roste moje víra na zázraky konané Boží mocí. Moje víra je posilována tím, že Bůh vyslýchá moje prosby. Jestliže David napsal v Žalmu sto čtvrtém, cit. "  Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej
na žádné jeho dobrodiní! On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje " pak dobrořečím a nezapomínám na Boží
dobrodiní. 

Budeme se modlit za uzdravení lidí i nadále a věřím, že v tom budeme růst. Že  budeme mít čím dál tím více zkušeností s vyslyšenými modlitbami. Nebojme se jít do víry naplno. Do té víry v Boží moc a pomoc tady a teď. Nezapomínejme na Boží dobré konání v našich
životech a buďme vděčni.

Záleží nejen na naší  modlitbě víry. Z druhé strany musí přijít Boží smilování. Apoštol Pavel to připomíná ve svém listu do Říma, cit.

" Mojžíšovi řekl: `Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.´Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na
Bohu, který se smilovává "  ( Ř 9:15 - 16 )

Tento text je často připomínán jako výtka těm, kdo mluví o uzdravování na základě víry v Boží moc. Jde o takovou ťafku pro ty, kdo vyhlašují
v pravomoci Božích dětí uzdravení, tak jak jsem o tom mluvil. Pro ty, kdo se příliš povyšují svým podílem na zjevení Boží slávy.

To se přeci vůbec nevylučuje !  Je to tak : Bůh se smilovává nad kým chce ! Ale má rád lidi víry. Doslova po nich prahne, aby mohl ukázat svou dobrotu. Aby zasahoval do našich životů a zjevoval svou lásku, která přichází na pomoc těm, kdo ji potřebují. Dělám to tak, že vyjádřím
svou víru v Boží smilování v té či oné věci. Doslova řeknu něco takového: " Pane Ježíši, věřím, že se  nad tátou smiluješ a zjevíš svou slávu. Ty jsi dobrý Bůh a Tvoje úmysly při nás jsou o pokoji a ne o zlu . V podstatě k tomu cituji proroka Jeremiáše :

" Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti "  ( Jeremjáš 29:11  )

6. Bůh je naší budoucností

To poslední, co bych chtěl na prahu Nového roku připomenout je, že Bůh je naše naděje do budoucnosti. Je to v tom verši, cit. " ....chci vám dát naději do budoucnosti". Naší jedinou nadějí je Kristus, náš život!  "Ale až se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě"  ( Kol. 3:4)   Kristus, náš život. Je potřeba se dál zaměřovat na Krista. Cílit svůj život k Němu a k nebeskému Otci  v síle Ducha svatého.  Král David napsal velmi povzbuzující slova, která vycházela z jeho života a z jeho zkušeností s Hospodinem, cit.

" Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: "Ty jsi můj Bůh,  moje budoucnost je ve tvých rukou." Vysvoboď mě z rukou nepřátel a těch, kdo pronásledují mě.  Rozjasni tvář nad svým služebníkem, ve svém milosrdenství mě zachraň". ( Žalm 31 : 15 - 17 )

Šlo něco proti tobě ?  Něco Tě trápí a sužuje dál ? Hledej vysvobození z každé sevřenosti a tísně u svého Pána. Jestliže je Bůh tvou budoucností, pak Ti patří i vysvobození ze všeho, co nebylo vyřešeno v minulém roce . V novém roce to může skončit, když budeš ve svém srdci toužit po změně a řekneš : Pane, vysvoboď mě z toho ! Něco nebo někdo mě pronásleduje a staví se proti mně nepřátelsky . Ty jsi moje naděje do budoucnosti. Vím, že mě miluješ.

Tvoje budoucnost i nový rok jsou v rukou Božích. Bůh je dobrý . Přemýšlí při tobě o pokoji a ne o trápení. Moc Ducha svatého působí v Tobě a bude působit i skrze Tebe. K zjevení slávy našeho Boha.  Pane, byl jsi s námi v minulém roce a jsi naší budoucností i v roce
2015. Haleluja !

Amen