Neklamte se
Neklamte se II.
Na úvod přečtu ep.Jakubovu, první kapitolu od verše devatenáctého do verše dvacátého druhého, cit, „ Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu; vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš. A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše. Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe! „
Jde o volné pokračování v tématu sebeklamu. Dnes se podíváme na přijímání Božího slova, rychlost v naslouchání a pomalost k mluvení a ke hněvu. Na závěr si řekneme co s tím, když v tom mám problém
1. Přijmout Boží slovo
Cit. Jak.1:22 „ A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše“
Tady můžeme vidět paralelu s podobenstvím o rozsévači, které vypráví Pán Ježíš v Matoušově evangeliu 13 kap. Tam je přirovnáno Boží slovo k semenu a lidské srdce k určitému typu půdy. Podle typů půdy můžeme mluvit o čtyřech stavech srdce i u věřícího člověka :
1) Srdce tvrdé - nerozumí Božímu slovu, nepřijímá je a nepřináší ovoce
2) Srdce mělké ( povrchní) - nepřipustí , aby Boží slovo zakořenilo a tak nepřináší ovoce . Jedním uchem tam a druhým ven
3) Srdce zaplevelené – nezná pokání a dovoluje, aby hřích vytlačil Boží slovo ven. Podívejte se někdy na zaplevelenou zahrádku ! Není to pěkný pohled . Mít zaplevelené srdce vším možným není zrovna tak nic pěkného
4) Srdce, které nese ovoce – přijímá Boží slovo a dovolí, aby v něm zůstalo, zakořenilo se pak přinášelo ovoce. Je to srdce plodné pro věci Božího království
Proměňovaný život do obrazu Božího, úcta k Bohu a růst ve víře v Boží moc způsobí, že náš život bude plodný. Duchovní život se promítne do života tělesného. Nejde jen o ovoce Ducha dle epištoly Galatským, ale i o ……
1.1. Posvěcený život
Podívejme se na verš, Ř 6: 22 „ Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími, máte z toho užitek, totiž posvěcení, a čeká vás život věčný „ Dalším důležitým prvkem, který stojí za plodným životem křesťana jsou ….
1.2. Chvály a chválení Boha
Život zralého křesťana je plný chválení Boha . Ž 22:4 „ Ty ( Bože) jsi ten Svatý, jenž trůní obklopen chválami Izraele“ . V ep. Žid. je výzva, že máme neustále přinášet Bohu oběť chvály , cit. „ Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno“ (Žd. 13:15)
Nedávno tady citoval Vládík epištolu Kolosenským, první kapitolu. Když bude naše srdce otevřené pro Boží slovo a bude v nás zůstávat a růst, tak budeme „ …..svým životem dělat Pánu čest a stále se mu líbit, ve všem poneseme ovoce dobrých skutků, budeme růst v poznání Boha“ ( autor pozměnil osobu množného čísla pro kontext komentáře). Další aspekt přijímání Božího slova spočívá v tom, dávat si pozor co slyšíme respektive ….
1.3. Co posloucháme
Mk 4: 24 – 25 „ Řekl jim také: "Dávejte pozor na to, co slyšíte! Jakou mírou měříte, takovou vám bude naměřeno, a ještě přidáno. Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to co má "
Při dnešní informační explozi je velmi snadné narazit na „pravdě podobnou řeč“. Tisíce videí, zvukových záznamů a textů , které předkládají své komentáře, vhledy a výklady. Často od lidí nezávislých, zraněných. Často od těch, kdo nenesou břemeno kazatelské rozuměj prorocké služby a/nebo nemají odpovědnost ve vyučování Písem v konkrétním sboru . Srdce takového křesťana je tvrdé nebo mělké . Proč ? Protože nepřijímá slyšené slovo ve svém sboru a otevírá svůj sluch i srdce pro slovo, které lahodí jeho momentálnímu duchovnímu stavu nebo dokonce tělesnosti. Pak se může dostat do sebeklamu. A jsme u posledního podbodu na kterém stojí plodný život křesťana a tím je
1.4. Jak slyšíme
A jsme u dalšího varování Pána Ježíše ohledně sluchu a naslouchání. Cituji z evangelia Lukášova 8 : 18 „ Dávejte tedy pozor, jak slyšíte: Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co myslí, že má" . Věřící člověk se může dostat do stavu, kdy , cit. „……slyšíce neslyší a nechápou „ ( Mt.13:13 ) . V Matouši Ježíš učedníkům vysvětluje, že musí mluvit k lidem v podobenstvích, jak se říká „ polopatě“ , protože chce, aby se nemohli vymlouvat na to, že jeho slova nechápou . Nestává se to i nám, že někdy slyšíme , ale přitom nechceme slyšet ? Je to tím, že to co slyšíme, nepřijímáme !
Mnozí pravidelně navštěvují shromáždění, slyší nedělní kázání, vyučování na biblických hodinách, ale nerostou . Je to chyba kazatelů, učitelů nebo těch, kdo slovo přináší ? Není to spíše sebeklam posluchačů ? V tom, že nechtějí rozumět ? Že Boží slovo v podstatě nepřijímají ? Jestliže se nám začne duchovní život rozpadat, pak ani nejsme ochotni slyšet Boží slovo a naplňovat je ve svém životě. Teď nemám na mysli rozličné prorokování kde koho a kde komu jako charismatu rozuměj daru Ducha svatého. Mluvím o čtení Bible a jejím výkladu. O porozumění toho, co je napsáno v Božím slově
Pomalu se zapomíná na to, že charisma proroctví se týká rovněž výkladu Písma a jeho komentářů. Kazatelé a učitelé jsou navíc současně Kristovým darem Církvi podle ep.Efezkým
Mají dvojí roli : 1)prorokování ve smyslu vhledu do Božího slova a umění ukázat jaký postoj máme mít k tomu, co nám říká Bůh v Bibli . Co si z Jeho slova vzít za své a jak s tím naložit. Jejich druhou rolí je 2)zodpovědnost za to, jak a kam vedou své bratry a sestry tím, co káží nebo vyučují. Tato zodpovědnost nekončí tady na zemi, ale bude hodnocena samým Pánem v nebi.
Pisatel listu Židům, říká věřícím soukmenovcům, že nechtějí jít dál v poznání Boha , protože nejsou ochotni slyšet Jeho slovo , cit.
„ Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel, tak dosáhl dokonalosti a všem, kteří ho poslouchají, stal se původcem věčné spásy, když ho Bůh prohlásil veleknězem podle řádu Melchisedechova. O tom by bylo mnoho co mluvit, ale je těžké vám to vyložit, protože nejste ochotni slyšet „ ( Žd.5:8-11 )
Tady je krásně vidět , jak je důležité charisma proroctví ve věci pochopení biblického textu . Jak je důležité, aby Duch svatý vedl kazatele a on dokázal rozklíčovat , co se skrývá za výrazem „ velekněz podle řádu Melchisedecha“ tak, aby to bylo v souladu s celou Biblí, s celým Písmem. A pak, když o tom mluví, aby si uvědomil svou odpovědnost za to, co předkládá ke slyšení svým spoluvěřícím. A na nich pak je, zda jsou ochotni slyšet nejen ušima, ale i srdcem a to slovo přijmout. Mnohá místa Písem nepotřebují duchovní vhled a dají se přijmout nebo i nepřijmout tak, jak jsou.
Je dobré přijmout radu apoštola Jakuba. Jestli chceme, aby do nás bylo Boží slovo zaseto a přinášelo v nás užitek, pak se musíme řídit jeho první radou ,cit. „přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše“ . Nejde jen o spásu od Adamovského hříchu, ale i od situací, kterými denně procházíme. Když jsem ochotný slyšet a přijímat Boží slovo, pak nemusím s každým bebíčkem běžet za člověkem, který má chrisma prorokování. Pozoruji jeden nepříznivý trend v Církvi Boží. Zlehčuje se význam slyšení a přijímání Božího slova do svého srdce a vzniklý deficit se nahrazuje charismatickou službou prorokování. A pak se to nabaluje. Každé prorokování se má rozsuzovat v místní církvi. To jasně vyplývá z Božího slova a nejde to obejít. Když však ve sboru chybí odpovědné kázání a vyučování, chybí ochota naslouchat, co nám Bůh říká ve svém slově, pak se může dojít k mylným závěrům a chybám, často s neblahými důsledky do osobního života těchto lidí. Ukončím tuhle dlouhou poznámku parafrází uvedeného verše „přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše“.
„ Když přijmeš zaseté Boží slovo , pak ti dá sílu překonat překážky a dá ti i moudrost co udělat nebo neudělat v konkrétní situaci“. Budeš si jistý sám sebou, protože vrůstáš do charakteru Krista i když to sám na sobě nějak nepozoruješ. Budeš veden Duchem svatým par excelence ( tzn. především, hlavně, naprosto, v pravém smyslu slova, vynikající ) . Vše pro co se rozhodneš a co uděláš bude správné, podle Boží vůle“
Možná si říkáte, že přeháním, ale já to tak prožívám. Každý z nás něco někdy nezvládne nebo udělá chybu. Nejsme dokonalí, ale k dokonalosti směřujme tím, že přijmeme zaseté Boží slovo do našeho srdce
2. Rychlý k naslouchání
Pán Ježíš řekl „Kdo má uši, slyš !"( Mt.13:9 ) . A jsme u stejného příběhu jako v předcházejícím bodu, kdy jsme se zabývali přijetím Božího slova. Jak víme, lidé ze zástupu nechtěli rozumět tomu co slyšeli. Tohle je narážka na jejich problém. Ježíš v podstatě říká : Máte uši ? Máte ! Tak tedy poslouchejte a podle slova pak jednejte .
Z desáté kapitole epištoly Římanům cituji verš sedmnáctý „ Víra je ze slyšení a slyšení skrze slovo Boží“ . V kontextu čtení od začátku kapitoly se zde mluví o víře ve Spasitele , která vede k jeho přijetí a znovuzrození . Tento verš můžeme směle aplikovat i na vnímání toho, co mi chce Bůh povědět na všechny možné způsoby – čtení a rozvažování Písem, modlitby, kázání, vyučování atp. Slyšení Božího slova rodí víru v mém srdci. Víru na to, že mi Bůh dal sílu a moc Ducha svatého dělat věci, které bez víry dělat prostě nelze
Podívejme se na krále Davida. Skrýval se před Pelištejci se svou družinou . Nepřítel se opevnil před Jeruzalémem u Betléma. Víceméně jen pro sebe si David povzdechl, že by se rád napil studené vody ze studny v Betlémě ke které jako kluk rád chodil . Teď to nejde – je tam nepřítel. Přesto vyřkl přání , cit. „"Kdo mi dá napít vody z betlémské studny, která je u brány?". Tři jeho bohatýři šli a přinesli mu tu vodu. Šli ve víře ve správnou věc, ve víře, že Bůh je s nimi a ochrání je. Taková , z lidského podhledu nesmyslná a nerozumná akce, neměla šanci na úspěch. Dnes bychom řekli : Jdou si pro jistou smrt. A oni se s vodou vrátili, protože tam šli ve víře v Boží moc
2 Sam. 23 : 14 – 17 „ David byl tehdy ve skalní skrýši, postavení Pelištejců bylo tenkrát u Betléma. Tu David zatoužil: "Kdo mi dá napít vody z betlémské studny, která je u brány?" Ti tři bohatýři vtrhli do pelištejského tábora, načerpali vodu z betlémské studny, která je u brány, a přinesli ji Davidovi. On však nechtěl pít, nýbrž vykonal jí úlitbu Hospodinu. Řekl: "Hospodine, nechť jsem dalek toho, abych udělal něco takového. Což to není krev mužů, kteří šli s nasazením života?" Proto se jí nechtěl napít. To vykonali ti tři bohatýři“
David nikoho o tu vodu nepožádal. Jeho bojovníci s nasazením vlastního života mu jí přinesli. Byli „ rychlí ke slyšení“. Jakoby ztratili rozum resp. oni ho doslova „ztratili“ pro svou víru v Boží pomoc . Všimněme si, že, cit. „Ti tři bohatýři vtrhli do pelištejského tábora, načerpali vodu z betlémské studny……“ Žádná taktika, žádné utajení, zafungoval moment překvapení a Boží ochrana
Dalším příkladem je Marie, Ježíšova matka. Představte si : zasnoubená mladá žena ke které přistoupí anděl a řekne jí, že počne zaslíbeného potomka krále Davida. Marie na takou událost měla správný původ. Byla z pokolení Juda, ale chtěla vědět, jak se to stane. Anděl jí řekl , že počne z Ducha svatého, bez přispění muže se kterým zatím nežije. A pak jí řekl , cit. „ Neboť `u Boha není nic nemožného´." Maria řekla: "Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova." Anděl pak od ní odešel „ ( Lk 1: 37 – 38 ) Marie byla „ rychlá ke slyšení“ a bez váhání úkol na sebe bere i když věděla, že to může mít dopad do jejího vztahu s Josefem. A taky, že to mělo. Josef jí chtěl tajně uvolnit ze zasnoubení, aby nebyla ostuda . A tu zasahuje Bůh a posílá anděla za Josefem, aby mu to vysvětlil . Marie měla víru v Boží moc
3. Pomalý k mluvení
Někdy se stane, že se s Božím slovem dohadujeme. Nemusí to být nahlas, stačí, když je to v srdci. V takové chvíli je lepší být „pomalý k mluvení“ . V knize Přísloví je rada, cit. „ Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý „ ( Př.10:19 ) . Tohle se učím celý život. Někdy rychleji mluvím než myslím a řeknu něco, čeho pak lituji. Bylo to často navíc, zbytečné a ke škodě. Pak se vymaže co bylo řečeno dobře
Jeden ze servisních techniků prodejce aut přišel za majitelem a chtěl zvýšit plat. Zdůvodňoval to vším možným. Když skončil , tak se ho majitel zeptal, jestli je to už všechno. Řeč to byla dobrá a majitele zviklala. Tu technik řekl osudovou větu „ Kdyby jste mi plat nezvýšil, tak dám výpověď“. Majitel se na něj podíval a řekl : „ Tak si jí podejte, já vám ji podepíši dohodou od zítřka“. Technik tam stál jak opařený. Nebyl pomalý k mluvení a zůstala mu na krku nezajištěná rodina
4. Pomalý ke hněvu
David nebyl pomalý ke hněvu , když mu prorok Nátan řekl příběh o „ ukradené ovečce“. Boháč měl hodně skotu a ovcí. Vedle něj žil chudý člověk, který měl jedinou ovci. Když přišla návštěva k boháčovi, tak mu bylo líto zabít své zvíře. Tak ukradl tu jedinou ovci chudého člověka a připravil z ní hostinu pro svou návštěvu. Dost hustý příběh. David si to vyslechl a rozlobil se na nesprávného člověka . Nátan mu musel do očí říci : „ Ty jsi ten muž „ ! Byl to obraz na jeho jednání s Uriášem Hetejským kterého vědomě poslal na smrt v bitvě, kterou jeho vojsko vedlo, aby si mohl vzít pak vdovu, Bat – šebu, za manželku. Až potom David přiznává , že zhřešil
Petr v getsemanské zahradě byl pomalý ke slyšení, rychlý k mluvení a rychlý ke hněvu . Všechny tři znaky neproměněné osobnosti najednou . To už je síla. Však taky mále zabil Malchose, služebníka chrámové stráže. Tuto „smrtící“ trojkombinaci v jedné osobě odneslo jedno ucho
Tady sedí to slovo z Jakubovi epištoly, cit. „ vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš. (Jak.1:20 – 21)
5. Připravené srdce
Jakub lidské srdce vidí jako zahradu. Když je ponechána sama sobě, velmi brzy je zaplevelena vším možným. Plevele dusí rostliny, které pak nepřináší očekávanou úrodu. Znovu připomenu úvodní verš dnešního uvažování , cit,
A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše „
Jakub užívá slovo „ přemíru špatností“ . Je to stav srdce, kdy už nám to přerostlo hlavu. Může se to stát; i se to zhusta stává. Nedali jsme si pozor a nežili posvěceným životem, Boha nechválili a náš modlitební život začal skomírat. Nedali jsme si pozor co posloucháme a čemu nasloucháme a začali si vybírat na co budeme slyšet z Božího slova a na co už ne. Co s tím ? Jak to řešit ?
Na závěr si tedy položme otázku : : Jak připravit půdu svého srdce ? Jak vyčistit všechen ten plevel a umožnit tak růst toho, co je správné , toho co je z Boha ?
1) Vyznat Bohu hřích sebeklamu. To, že jsem klamal sám sebe. Nebral jsem Boží slovo a potažmo Boha vážně. Vyznat, že si beru jen něco. To , co mi vyhovuje a co je v podstatě příjemné. Jde o to rozhodnout se . Měl bych přijmout i to pro mě 1) nepříjemné nebo v mých očích 2) nemožné. Měl bych 3) opustit malou víru v Boží moc změnit můj život. Bůh je milostivý, odpustí pro Kristovu krev a naplní Duchem, který to vezme za nás. A pak to půjde ráz na ráz . Druhou věci , co bychom měli udělat je ….
2) Poprosit Duch sv., aby naše srdce změnil. Udělat takové pokání ze svévoel. Hospodin nás slovy proroka Jeremiáše vyzývá : …"Zorejte si úhor, nesejte do trní! “ ( Jer.4:3 )
3) Ztišit se před Bohem . Nejde o hlasitost řeči, nejde o nějaké shrbené hřbety a zasmušilé tváře. Pravé ztišení spočívá v tom, že přijímáme Boží slovo, nepřeme se s ním a bereme je jako slovo od Boha. Nezaměňujeme Boží slovo za rozličná prorocká slova na všechny způsoby. Nestavíme Boží slovo na roveň charismatu prorokování, protože každé takové proroctví je potřeba zvažovat ve světle Písem a teprve potom ho můžeme přijímat. Nesmíme se nechat svázat
Když zasévané Boží slovo nepřijímáme , tak klameme sami sebe. Naše duše se bude zmítat v kdejakém větru různých pohledů a názorů lidí, kteří nenesou žádnou odpovědnost za sbor. Dnes je tolik možností jak se neztišit před Hospodinem, že se o tom mé generaci za mého mládí ani nesnilo . O to víc, je potřeba se semknout a přijímat duchovní stravu od těch, kdo za mě nesou duchovní odpovědnost. Je důležité mít duchovní domov a vážit si ho
Při službě Bohu pamatujme na to, že máme přijímat Boží slovo, být rychlý k naslouchání , pomalý k mluvení a pomalý ke hněvu
Amen