Naše podstata - I.

Naše podstata – I.

Už delší dobu mi zaznívají v mysli známé verše, které se týkají naší podstaty. Ap.Petr v nich mluví v množném čísle, cit. „….Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví…“  . Tady se apoštol obrací ke sborů v Galácii. Nemluví k jednotlivcům, ale k celku. Ke společenství těch, kteří vytváří místní církve . Považuji za dobré připomenout to, co je pro věřící důležité a zásadní z pohledu Církve Boží. Nejsme jenom jednotlivci, kteří rozvíjí svůj osobní vztah s Bohem, ale tvoříme společenství bratří a sester v Kristu. Každý z nás má jistý díl odpovědnosti za stav sboru a jeho růst .   Kázání jsem raději rozdělil na dvě části, protože naráz by to bylo příliš náročné.  Přečtěme si dnešní text nad kterým budeme společně uvažovat . Je z 1 Pt. 2: 6 – 9, cit.

 „  V Písmu přece stojí: "Hle, pokládám na Sionu úhelný kámen vyvolený a vzácný, a kdokoli věří v něj, se jistě nezklame."   Pro vás věřící je tedy vzácný, ale pro nevěřící je to "Kámen staviteli zavržený, jenž se stal kamenem úhelným,"  a také "Kámen úrazu a skála pohoršení." To platí pro ty, kdo se nad Slovem urážejí a odmítají je, což se stalo jejich údělem.  Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla „

Ap.Petr psal svůj první list křesťanům, kteří žili  v  římských provinciích Malé Asie . Nepíše k židovské diaspoře v pohanském světě, ale křesťanům, kteří nepatřili do vyvoleného národa Izraele. Když čteme epištolu, tak se dovídáme, že adresáti listu dříve žili v nevědomosti ( 1:14) , dělali to v čem si libují pohané ( 4:3) a kdysi „vůbec nebyli lid“ ( 2:10) tj. žili mimo smlouvu s Bohem. V úvodním textu vidím několik myšlenek . Dnes uvedu první tři a sice : Kámen odmítnutý staviteli,  vyvolený rod a královské kněžstvo  

1. Kámen staviteli odmítnutý

Ap.Petr cituje Ž 118 : 22 „Kámen, jejž zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným „ Bez dalších průkazů s Písem jasně vyplývá, že jde o Krista. Pán Ježíš je tím základním, nárožním kamenem duchovní stavby , která se jmenuje Církev Boží . Uvedený žalm začíná slovy, cit. „Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné!“ Haleluja !!

I dnešního rána chci připomenout, že vzdáváme chválu našemu Pánu, protože je dobrý a Jeho milosrdenství je věčné ! Bůh ve svém slovu sděluje zcela jasně, že pokládá na Sionu tj. v Jeruzalémě Kámen. Kdokoli v něj věří nebude zklamán ! Všimněme si, že nejde jen o uvěření a spasení,cit z úvodního textu  „ ….kdokoli věří v něj, se jistě nezklame….“

Současně jde o víru, která se projevuje během našeho života. A ta nás nezklame, protože se vztahuje k Bohu, Ježíši Kristu,  který má veškerou pravomoc ( „exúsia“ ) na nebi i na zemi a má i sílu ( „dynamis“) jí vykonávat . Z naší strany jde o to jí ve víře uvolňovat do všech situací našeho života. Mnohem víc má Bůh připraveno pro ty, kdo věří v Jeho moc a ochotu jednat tady a teď.

Žalmista mluví obraznou řečí. Ti „stavitelé“ nejsou nějací stavbyvedoucí. Jde o každého člověka, který rozvíjí a buduje svůj život. Kdo zavrhne tento Kámen – Ježíše a staví svůj život na jiném základu, míjí se cílem smyslu života, který nám do vínku vtiskl Stvořitel. Stavět na jiném základu je prostě špatně, protože to ve finále neslavně skončí

Žalmy 127:1-2  „ ……. Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný  Nadarmo časně vstáváte, dlouho vysedáváte a jíte chléb trápení, zatímco Bůh dopřává svému milému spánek.“ . Tento žalm mluví o stavbě Chrámu v Jeruzalému. Trojím „nadarmo“ se odmítá lidské úsilí, které nepočítá s Hospodinem. Můžeme verše aplikovat na lidský život, který má smysl jedině tehdy, když do něj přizveme Boha. Jeho vůli a Jeho moc ! Jeho slovo a Jeho sílu.

Ap.Petr věděl, že pro sekulární prostředí je Pán Ježíš, cit. "Kámen úrazu a skála pohoršení." To platí pro ty, kdo se nad Slovem urážejí a odmítají je, což se stalo jejich údělem. Sám Ježíš řekl „ A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží" ( Mt.11:6) .

Křesťanství je v této věci zásadně radikální a stojí proti každému lidskému duchu, který podléhá svévolným názorům . 6.4.2013 byl na ČT24 pořad „Civilizace“ s hostem, psychosomatikem, Janem Hnízdilem, který se jako lékař zabývá celostní medicínou. Psychosomatika říká, že některé choroby, tělesné obtíže, změny a poruchy tělesných funkcí jsou podmíněné duševním stavem. Proto se zkoumá vztah mezi „psyché“ = duší a „soma“ = tělem. A jsme u jednoho oboru hnutí New Age.   Jan Hnízdil o společnosti říkal, že je nemocná stejně jako jsou nemocní politici. Proto je potřeba vybudovat novou společnost zespodu evoluční změnou myšlení většiny lidí. O Kristu, jako základnímu kameni této nové společnosti, samozřejmě nebylo ani slovo. Tito „stavitelé“ Krista zavrhují

Snahy najít jiný základ se objevují už v době Staré smlouvy. Podívejme se do proroka Izaiáše . Místo spoléhání se na falešné jistoty, na chlubná slova falešných proroků a nevěrných kněží zaslibuje Hospodin jedinou pravou jistotu pro svůj lid a tím je základní kámen položený na Sionu, Haleluja ! Osvědčený a drahý Bohu, ale i nám 

Iz.28: 15 – 19 „  Proto slyšte slovo Hospodinovo, chvastouni, vládnoucí nad tímto lidem v Jeruzaléme!  Říkáte: ……. Valí se bičující příval? Však se přežene, nás nezasáhne, vždyť jsme si svým útočištěm učinili lež a skryli jsme se v klamu."

Proto praví toto Panovník Hospodin: "Já to jsem, kdo za základ položil na Sijónu kámen, kámen osvědčený, úhelný a drahý, základ nejpevnější; kdo věří, nemusí spěchat.( podle Septuaginty „ nebude zahanben“ ) . Zde je řeč o pochybení vyvoleného národa. Lid se dostal do duchovního úpadku, který začínal v nejvyšších patrech jejich společnosti a to u kněží. Oni měli být avantgardou společnosti patřící Hospodinu a vést soukmenovce k Bohu. Místo toho se opíjeli . Následkem opilství mumlali nesmyslná slova, ze kterých nikdo nic neměl . A prorok Izaiáš jim  říká, že si svým útočištěm udělali lež a klam. No potěš pánbůh !

A do tohoto stavu pospolitosti promlouvá prorok Izaiáš o založení základního kamene na Sionu v přítomném čase. Mluví tak, jakoby tam už byl i když do příchodu Božího Syna na zem v podobě Ježíše z Nazaréta uběhne ještě 700 let. Ale oni ho tam měli. Tím byl Hospodin se svými nároky. Měli respektovat Jeho vůli a dělat to, co po nich vyžadoval a pak mohli očekávat příliv požehnání do svého života a ochranu před přívalem a vším , co život někdy přináší

Když to budu aplikovat na současnou společnost, tak i ona hledá jistoty a úkryt před něčím, co ji může zraňovat . A že toho je dost a dost. Ale místo, aby hledali ochranu a jistotu u Boha, vymysleli evoluci . Místo přijetí jednoduchých norem pro život – desatera – vymýšlí své normy, které Boží zjevenou vůli ignorují.

Bůh nás ujišťuje, že není jiného útočiště než je On sám ve svém Synu, Ježíši Kristu . Haleluja !  Ti,  kdo se na něm uráží a pohoršují poznají, že jejich útočiště není pravé a proto neobstojí , cit. „ Lživé útočiště smete krupobití a skrýši zaplaví vody……… Kdykoli se přižene, sebere vás…..“. Jde o

Milí bratři a sestry, položili jsme svůj život na pevný, základ . Stojíme na Skále věků, která se nepohne, která je dokonalou skrýší před přívaly všech nepříznivých okolností v každé chvíli našeho života. 

Jak píše ap.Petr, odmítání a urážení se nad Ježíšem a Jeho slovy, nad zvěstí Písem, se stává lidem jejich údělem. Jak vidíme jejich život je provázen často zbytečně neskutečnými problémy ve všech oblastech. Je to proto, že jsou „ staviteli, kteří zavrhli  osvědčený a Bohem položený základní kámen stavby, která se jmenuje můj život „ .

Základní Kámen nesl a nese Boží lid po všechny věky

Teď se budeme zabývat čtyřmi základními prvky, které tvoří podstatu Božího lidu . Znovu připomenu jeden verš z našeho úvodního čtení, cit. „Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla „

Tady přichází změna údělu. Věřící člověk se stává údem Těla Kristova, Církve Boží jehož Hlavou je Kristus . Podívejme se blíže na ty čtyři podstaty naší identity s tímto duchovním Tělem, Církví . Tohle je obraz na Církev Boží. Je položena na základním nárožním kameni – Kristu

2. Vyvolený rod

V kontextu vidíme, že nejde o otázku predestinace ( tedy předurčení ke spáse ) jak učí kalvínisti, dnes reformovaní. Tady jde o to, jak být připojen do Církve, která tvoří jednotu v různosti jednotlivých orgánu řízených jedinou Hlavou

Výraz „rod  vyvolený“ koresponduje s „vyvoleným národem“ Izraelem. Kdo se narodil jako Žid, byl automaticky součástí vyvoleného národa a vztahovala se na něj všechna požehnání daná Židům. Židovský původ potomka určuje původ matky, ne otce ! Bůh si vyvolil ten nejnepatrnější národ, aby se mu stal jediným Bohem. Měli být výkladní skříní Boží vlády. Izrael byl  národem, který měl žít a svým způsobem i žil jinak než pohanské, tedy nevyvolené národy. Pohané žijí svévolně bez respektu a přijetí Stvořitele do svého způsobu života a svého uvažování. Židé , naopak, měli naplňovat Boží vůli a pak na ně spočívalo Boží požehnání. 

Kdo uvěří, je vyvolený duchovním zrozením k tomu, aby byl připojen do Těla Kristova a jako solitér, tady a teď žil jinak než žijí jeho spoluobčané, kteří se neznovuzrodili . Jsme vyvoleni ke zvěstování Spasitele a Pána na všechny způsoby.

3. Královské kněžstvo

Tady se musíme vrátit hodně dozadu, do doby praotce Abrahama. Král sodomský spolu s dalšími třemi králi vytáhl proti jiným pěti králům. Ti zvítězili a vzali do zajetí Lota s celou čeledí. Abraham se to dozvěděl a postupně přemáhal nepřítele až osvobodil i synovce Lota. Při návratu mu vyšel vstříc šálemský král Melkísedek ( 1 Moj.14:18), který mu přinesl chléb a víno. To proto, že to byl kněz Boha Nejvyššího. Rabíni mluví o tom, že Šálem je staré jméno sídla, které je později známe jako město Jeruzalém – město pokoje.

 „   V judské zemi je znám Bůh, má velké jméno v Izraeli. V Šálemu je jeho stánek, jeho obydlí je na Sijónu „ ( Ž 76: 2 – 3 )

V ep.Žid. se tajemství rozkrývá naplno . Židé, kteří přijali Pána Ježíše se najednou ocitli bez synagogy, bez chrámu a bez kněžské služby na kterou byli po generace zvyklí . Žádný kněz Staré smlouvy nepocházel z jiného pokolení než z Lévi. Nebudu to rozvádět do podrobností, protože toto téma je na samostatné kázání. Zkrátka a dobře, v ep.Židům její pisatel odhaluje toto

„Jméno Melchisedech se vykládá jako král spravedlnosti, král Sálemu pak znamená král pokoje“ ( Žd.7:2) . Melkísedek byl také králem pokoje. Když spojíme obě místa Božího slova, tak nám vyvstane obrázek, kdo je vlastně Melchisedech a jakou má v Písmech roli  : Je  knězem Boha Nejvyššího ( 1 Moj.14:18) , králem spravedlnosti ( Žd 7:2) , králem pokoje ( Žd 7:2) a je obrazem Božího Syna ( Žd.7:3), cit. 

 „  Je bez otce, bez matky, bez předků, jeho dny nemají počátek a jeho život je bez konce. A tak podoben Synu Božímu zůstává knězem navždy“ ( Žd.7:3) . A tady nám zaznívá Janovský hymnus Božství Syna člověka, který říká „ Na počátku bylo Slovo …..“ Nikdo jiný, než ten, který je od počátku nám z toho nemůže vyjít. Jedině u Ježíše můžeme mluvit o tom, že Jeho dny nemají počátek a jeho život je bez konce

Tedy Pán Ježíš nese všechny znaky, které Písmo přisuzuje Melchisedechovi . Tím můžeme prohlásit, že Melkísedek ve Staré smlouvě je jednou z epifánii ( zjevení) Božího Syna a jeho poslání se naplnilo v Kristu

Služba levitských kněží nevedla k dokonalosti a proto bylo potřeba ustanovit kněze podle řádu Melchisedecha jehož služba vede k dokonalému spasení . Pisatel listu ztotožňuje Pána Ježíše, který pocházel z pokolení Juda s postavou Melkísedecha, který se objevuje již v příběhu o vítězné bitvě praotce Abrahama o které jsem před chvílí mluvil. Říká o Ježíši doslova , cit.

„To je ten velekněz, jakého jsme potřebovali: svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad nebesa,  který nemusí jako dřívější velekněží denně přinášet oběti napřed za vlastní hříchy a pak teprve za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když obětoval sebe sama“

Ježíš má roli Krále a velekněze. Je Králem králů a je také králem spravedlnosti a pokoje. ON přináší do našich srdcí a životů pokoj. Jednou provždy vstoupil do duchovné svatyně svatých se svou vlastní krví a tím navždy uspokojil spravedlivé Boží požadavky na smírčí oběť, skrze kterou nám může spravedlivý a svatý Bůh odpustit náš hřích a naše hříchy.

Vírou v Něho jsme získali pokoj s Bohem a pokoj Boží. Ten pokoj, který nezná tento svět . Ve víře v Něj žijeme před  Boží tváří spravedlivě, tedy tak, jak nám zjevuje svou vůli v Písmech.

ON je první a poslední ( Alfa i Omega) velekněz podle nového řádu a my jsme kněžími tohoto nového kněžského řádu.

Mezi pravomoci kněží ve Staré smlouvě patřilo žehnání lidu . Proto i my jsme , „ královské kněžstvo“ . Knězem v Kristu je  každý kdo uvěřil v Ježíše a věří v Jeho jméno. Proto můžeme sloužit k šíření Božího pokoje kolem sebe a v Jeho jménu lidem žehnat vším dobrým, co Bůh dává a čím nás může zahrnout

Každý den pamatujme na to, že jsme vyvoleným rodem a královským kněžstvem. Cílem všeho je zvěstování ctností Pána Ježíše. O tom, že jsme také národ svatý a lid  získaný do vlastnictví Krista si řekneme příště

Amen