Na zemi pokoj lidem dobrá vůle

18.12.2011 00:00

Pokoj lidem dobré vůle

Lk 2: 8 – 18 „  V tom kraji byli pastýři, kteří pobývali pod širým nebem a drželi noční hlídky u svého stáda.  Vtom před nimi stanul Hospodinův anděl a ozářila je Hospodinova sláva. Hrozně se vyděsili,  ale anděl jim řekl: "Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost pro všechny lidi. Dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel - váš Mesiáš a Pán. A toto vám bude znamením: najdete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích." A s tím andělem se hned objevilo množství nebeských zástupů takto chválících Boha: "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle." Jakmile od nich andělé odešli do nebe, pastýři si řekli: "Pojďme do Betléma! Podíváme se, jak se stalo, co nám Hospodin oznámil."  Pospíšili si tedy, a když přišli, nalezli Marii, Josefa i děťátko ležící v jeslích. Poté, co ho uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno,
a všichni, kdo to slyšeli, žasli nad tím, co jim pastýři říkali“

Mnohokrát čtený vánoční příběh pastýřů mě letos oslovil nově. Modlil jsem se, ať mi Duch sv. dá nějaký vhled do slov Písem s tím, že mě vánoční tématika nějak unavuje. Všichni všechno už  víme – Josef , Marie, Alžběta, pastýři, mudrcové z Východu, zlý Herodes,útěk do Egypta a návrat do Nazaréta. Mezitím několik dalších postav – kněz Zachariáš, Simeon a prorokyně Anna. Všechno dění směřuje k tomu, že se narodil Spasitel, ale lidé ustrnuli u jesliček. Dál nejdou, vystačí si se zdrobnělinou Ježíšova jména. Na druhou stranu jsou právě o Adventu a o Vánocích více otevření pro Boží slovo .   Alespoň tak, řekl by jeden !

Jako dítě jsem se učil každý rok několik veršů z této pasáže Písem. Před rozdáváním dárků jsem je recitoval . Rodiče tento rituál nějaký rok držel . Byla  to vstupní brána pro získání např. tak velkého dárku, kterým byla vytoužená stavebnice Merkur , haleluja ! Vraťme se k našemu textu

Musela to být velkolepá scéna – anděl zvěstuje pastýřům kolem ohně „radost velikou pro všechny lidi „ a hned se objevuje nebeské seskupení  chváličů, rozuměj andělů sloužících před nebeským trůnem neustálými oslavami a chválami Bohu. Text té chvály nebyl dlouhý , cit. „"Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle. 

1.Chvály patří Bohu

Nikdo z nás tam nebyl; ale myslíte, že to zapěli jednou a dost ! Nebo možná tak třikrát ? Andělé nevedou žabomyší války o tom, jak dlouho se má opakovat jedna věta při chválení. To dělají jen lidé v dnešní Církvi, vedeni svými názory a představami, jak se má Bůh chválit.

Andělé to dělají jinak. Jedou pořád dokola jednu větu. Jeden by řekl : „Do omrzení“ ! Ale je to nepřestává bavit. Ono to není o tom, jestli je to baví nebo ne. Z nich tryská spontánní chvála. Žijí v realitě nebe, vidí víc skutečné Boží slávy a proto si vystačí jednou větou. Je potřeba mít „nebeskou mentalitu“ našich duchovních bratranců, rozuměj andělů, haleluja !

V týdnu mě oslovil videozáznam z letošní cesty Pavla Neústupného a Tomáše Korčáka po Spiši, kde byly hosty Emila Adama, romského pastora, který v Boží síle obrátil Slovensko s jejich romskou otázkou naruby. Je tam záběr z jejich pobožnosti. Začínalo se jednoduchou chválou na jednu větu „ Ježíš, Ježíš, je můj Pán“ a občas se přidalo slovo „Amen“. Tohle „jeli“ několik minut a pak začali další verš „ Svetý, svetý, je moj Pán“, který zpívali zas několik minut. Můžete vidět potetované cikány, jak zvedají ruce k nebi, jak slzí a padají pod Boží mocí…..neskutečný ! *Poslechněte si minutový záznam jejich chval* (celé video je na odkaze   https://vimeo.com/31979239.  ) a pak se podíváme do Bible

Andělské bytosti ve Zjevení Janově, přiznávám , trochu netradičního vzhledu  , chválí Boha, cit. „    Bez přestání, dnem i nocí, říkaly: "Svatý, svatý, svatý je Pán Bůh Všemohoucí, který byl, který je a který přichází ". To není všechno, občas to proloží vzdáváním slávy a cti „ Živému na věky věků“ . Když to udělají, tak těch 24 starců, představujících Církev Kristovu, padne před obličejem Pána, „…. klanějí se Živému na věky věků a hází své koruny před trůn se slovy, cit.: "Hoden jsi, Pane a Bože náš, přijmout slávu a čest i moc, neboť jsi stvořil všechny věci, z tvé vůle byly stvořeny a trvají." ( Zj.Jana 4:10-11)

To jsou chvály ! Takhle to vypadá, když jsou andělé v Boží přítomnosti. Když je Církev u trůnu svého Pána . K tomu trůnu se lze dostat skrze chvály vzdávané Bohu, Spasiteli a Pánu.  Žalmista David říká, cit. „Ty sám jsi svatý, trůníš uprostřed izraelských chval „ ( Ž 22:4 )

Představuji si, jak Pán Ježíš přichází a ze země je do nebe vyzvedáván Jeho trůn chval. Jak ? Tím, že církev začne Boha chválit podobně, jak se to děje neustále v nebi. Pán Pánů na něj usedne a s radostí poslouchá slova, která velebí Jeho důstojnost, slávu, čest a moc. Pak vstane z trůnu a začne se lidí dotýkat skrze svého Ducha. Dějí se různé věci – tu je někdo uzdraven, tam zas došlo k vyřešení vztahového problému, z někoho něco pěknýho vyjde a už se to nevrací. Prostě, Boží přítomnost se dá, takříkaje, „krájet“, haleluja ! 

Když se vrátím k tomu videu ze Spiše, tak už slyším : Je to jiná mentalita, potřebují svoji dávku emocí. Cituji z internetové diskuze, která se pořád vrací k akci CfaN „Konference Božího ohně“ v Brně : „Stavět na prožitcích je hodně ošidné, spíše než bohoslužby a uctívání Boha, mi ty akce připomínají hudebně kulturní šou své doby - Možná přijde i kouzelník:-). Nic jinak proti nim nemám, akorát si je neumím jako křesťany představit v době pronásledování křesťanství.


To je úplně mimo mísu. Nejde o ty emoční projevy, ale o Boží přítomnou moc, která se skrze ně projevuje. Ty nemá každý a nejsou vždycky. Emil Adam na tom videozáznamu říká :  „ Lidé volají po Boží přítomnosti a moci a když přijde, tak se jí leknou ! „ Takže tahle forma zbožnosti nestaví na prožitcích, ale na osobním vztahu s Bohem, který se projevuje tak, jak chce ON a ne jak to nastavíme my, lidé, haleluja ! To je jeden velký omyl a/nebo jedna velká špatná zkušenost lidí s neotevřeným srdcem  pro Ducha sv.

Nebesa jsou na akční chvály zvyklé. Na zemi to děláme po svém – chladně, důstojně. Naštěstí tohle u nás v Kunvaldu tak není, ale v mnohých sborech trůn chval uprostřed shromáždění nezvedají . Mají Ducha sv., ale nenechají Ho jednat tak, jak by chtěl On ! Vnáší do všeho své mantinely a tím se sami ochuzují o Boží přítomnost. Nejde jen o formy zpěvu. Ty jsou mnohde dobré s pěkným texty. Ale je popírána svoboda mít s Duchem sv.  osobní vztah. Pak je to všechno „ na půl plynu“. Tam, kde chybí spontánní chvály z Ducha, je místní církev „poloviční“. Ke škodě Bohu i lidem, kteří se tam shromažďují

V našem příběhu se nebe přiblížilo k zemi tak jako nikdy předtím ! Při narození Ježíše byly v nebi mohutné chvály, které zněly na zemi. Každá dobrá událost je na nebi provázena chválami vzdávanými tomu, cit. „ …. Sedícímu na trůnu, Živému na věky věků“ (Zj.Janovo, 4: 9)  . K tomu, aby chvály šly ze srdce, musíme udržovat osobní vztah s Bohem. Ne jen s Bohem – Pánem Ježíšem a Bohem Otcem, ale i s Bohem Duchem sv.

2.Pokoj lidem dobré vůle

Druhá myšlenka se týká verše, cit.  „„"Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle.  Tento verš je často citován a přitom není dostatečně pochopen a vykládán

Co je to vůle ?  V  našem textu  jde o pojem týkající se lidské duše. Vyjadřuje úmysl, chtění nebo nějaký záměr, který je pak vykonán. Mít „dobrou vůli“ také znamená žít s někým v dobrých vztazích. Bez konfliktů, bez hádek apod.

Pokoj je slibován v NBK 21 „lidem dobré vůle“. U Kral.překl. je uvedeno „ lidem dobrá vůle“ . Pak je druhá linie překladů, který nejlépe vystihuje překlad Sacra Pagina, cit. „ a na zemi pokoj lidem, v kterých má Bůh zalíbení“ . Oba překladové směry jsou možné . Já jsem si dnes vybral překlad klasický, protože chci mluvit o lidské vůli

Podle Kralických, v právě narozeném Ježíši,  přichází na zem možnost žít v pokoji mezi národy, ale i mezi jednotlivci. Bez konfliktů a válek, sporů a závisti.  Současně s Ním přichází na svět dar pro lidi a tou je „dobrá vůle“. Ta správná, kterou dává Bůh skrze Ducha sv. Je to podpora z nebe pro to, aby se člověk mohl rozhodnout přijmout Spasitele do svého srdce a pak mu dává sílu následovat Ježíše svým životem. Takhle jsem to slýchával desítky let o svých duchovních otců. A není to špatně

Letos mě Duch sv. oslovil a přivedl k tomuto verši znovu. Zaměřil jsem se na NBK 21 , kde je toto „na zemi pokoj lidem dobré vůle“ . Nějak mě přišla myšlenka připomenout roli lidské vůle v životě křesťana

Tady se vůbec nemluví o víře nebo lásce. Na vůli se díváme víc jako na něco, co zavání fanatismem. Pamatuji br.Karla Kořínka, výborného pedagoga, který mnoho let pracoval v nedůstojném povolání asanátora kostí kvůli komunistické persekuci. Ten vysvětloval fanatismus jako převahu vůle nad rozumem a citem. Že si něco člověk vezme do hlavy i když je to v podstatě nerozumné a necitlivé vůči druhým a pak to udělá.  Jde o dobré a jednoduché vysvětlení pro laiky. Jenže ve mně to vyvolalo dojem, že vůle je něco druhořadého. Hlavně abych měl víru, lásku a naději ! Vůle je tak trochu škodlivá, protože u fanatiků převládá. Tak se o ní z kazatelen raději vůbec nemluví

Andělé přejí lidem dobré vůle na zemi pokoj. Tohle slovo se týká jak nevěřících tak i věřících

Člověk, který nevěří v Boha, bude mít pokoj, když svou vůlí přemůže nechuť podívat se do Betléma. Pastýři řekli vzácnou větu, která by naším přátelům měla znít v uších celý další rok, cit.  „  ….pastýři si řekli: "Pojďme do Betléma! Podíváme se, jak se stalo, co nám Hospodin oznámil " ( Lk 2:15 )

Oni šli a přesvědčili se o tom, co jim Hospodin oznámil skrze andělské chváliče. Tohle by měl udělat každý nevěřící člověk a Vánoce by ho měli k tomu pořádně „nakopnout“.

Pro nás jsou Vánoce výzvou k tomu, abychom víc zapojili svou vůli do práce na Boží roli, pro život v Božím království obecně. Nepodceňujme tuto složku lidské osobnosti, která má sídlo v duši. Položme si otázku : Mám vůli následovat svého Pána ? 

Když už jsme u toho nakopnutí , tak se podíváme na fotbalový zápas. Představte si …..jde o všechno. Poslední minuta a začíná nastavení. Je to 0 : 0 ! Co s tím ? Hráči potřebují bodovat nebo jinak nebude titul mistra soutěže. I když už toho mají plný zuby, musí se všichni vzchopit a vyždímat ze sebe poslední zbytky sil. To není jen o víře, že nakonec gól dají. Je to možná ještě víc o vůli dát gól navzdory tomu, že se jim to nepodařilo během 90-ti minut.

Diváci jen zírají, co se to najednou děje. Mnohokrát se stane, že nakonec zápas rozhodne větší vůle po vítězství a to doslova. Víra jde stranou a nastupuje vůle a vědomí, že pro to musíme něco udělat. A tak se stane, že brankář stojí na půli, všechno se žene do útoku včetně obránců. Chovají se naprosto nerozumně, protože stačí jedno vypíchnutí balónu a před soupeřem už stojí jen osamocený brankář

Jenže právě tím nasazením, tou touhou po vítězství, se častěji stává to, že to tam nakonec spadne a vítězí ten, kdo má větší vůli po vítězství. A jak tým zvyšuje svou kvalitu, postupuje v řebříčku. Pak se dostane do první ligy a/nebo i na mezinárodní úroveň

Teď si představte tým věřících fotbalistů v této situaci o které jsem mluvil. Nějak by jim to na hřišti nešlo. Moc netrénovali, váleli se někde u vody. Máme přeci svého Pána ! Pak by to v šatně řešili modlitební chvíli. Věřili by, že jim nějak vítězství Bůh dá. Nakonec by prohráli, protože neukázali resp. neměli vůli po vítězství. Bůh by jim to vítězství nedal, protože by to flinkali nebo nehráli jako tým. Část by vůli po vítězství měla a část ne

V týdnu jsem otevřel internet a na stránce seznam.cz čtu o Viktorii Plzeň, která postoupila do Evropské ligy. Tomu musí odpovídat intenzita a objem fyzické přípravy. Cit. z toho článku : „  Ještě než se budou hlásit do společné přípravy, spolykají desítky kilometrů v rámci individuálních plánů, aby nedorazili k prvnímu tréninku v zanedbaném stavu. Obránce František Rajtoral řekl „Dostali jsme sporttestery a plány. Jako tradičně nás čekají individuální výběhy už při dovolené od poloviny prosince“

To jsou takové hodinky na zápěstí, které zaznamenávají trasu, převýšení, rychlost běhu, počet a frekvenci kroků, délku případné zastávky, tep, intenzitu dýchání, orientační spotřebu kalorií a kdo ví co ještě. Pak přijdou na první trénink, asistent trenéra píchne tester do počítače a hned ví, jaké kdo nasazení měl a zda splnil zadané dávky

Naštěstí; tohle s námi Pán Ježíš nedělá, ale vyplývá z toho několik praktických otázek pro náš duchovní život, které bychom neměli podceňovat :

• Jak vypadá naše individuální příprava a jaký je můj přínos pro  kolektivní hru
• Čím vyšší ambice, tím větší nároky na všechno co se týká života hráčů . Mnoho věcí nesmí, protože by jejich kondice šla dolů. Křesťan toužící po Boží slávě a moci není neomezený. Naopak, ví co může a co nesmí. Nediktuje mu to člověk, ale sám Bůh 
• Čím vyšší se hraje soutěž, tím větší odměna pro aktéry ( trenéry a hráče) . Chceme-li, aby s našem společenství Bůh víc jednal, pak musíme jít jako tým nahoru a postupovat jednotlivými úrovněmi tříd co nejvýše. Tam se dočkáme větších odměn
• Nejvyšší touhou, i velmi dobře placených hráčů, není dosažení lukrativní smlouvy, ale vlastní hra. Chtějí být co nejvíc na hřišti, to je uspokojuje víc, než smluvní jistota. I když sedí na lavičce náhradníků  berou poměrně vysokou část odměny vyplývající ze smlouvy . Nespokojme se s tím, že jsme dobře spasení a vykoupení od budoucího Božího soudu. Smyslem křesťanství je být u toho, když skrze nás nebo kolem nás půjde Boží moc ke zjevení Boží slávy a šíření pokoje Božího na zemi  

3.Závěr

Mnozí věřící mají slabou vůli k následování Krista jako svého Pána. Nejsou schopni mít v sobě Boží pokoj, protože si nedokáží něco odříct. Nedají prostor pro Boží věci ve svém životě, protože se tam tlačí mnoho jiných aktivit a lidské svévole

Víra je věcí osobní, ale současné je to i týmová záležitost. Bůh nikdy nepreferoval izolaci jednotlivých křesťanů od místní církve, sboru. Stejně jako to vyžadoval u Izraelců.   Buďme lidmi „dobré vůle“ k následování Krista skrze osobní, ale i sborový život. Oba mají nedílnou důležitost k našemu duchovnímu růstu

Pán Ježíš a jeho Nebeský Otec !  To je tým hodný následování. Když se podíváme na jejich vzájemný vztah ve věci spásy, tak to je jedna neskutečná vůle po vítězství. Celá Boží osoba byla zapojena do zápasu o záchranu lidské duše – Otec, Syn i Duch sv. v nádherné týmové souhře !

Buďme podobní svému Pánu v osobní rovině, ale i v rovině sboru. Přál bych si, abychom Ducha sv. pustili do oblasti naší vůle. Abychom jí měli a nespoléhali tolik na „smlouvu“, která nám zaručuje teplé místečko v nebi a na zemi si to budeme prožívat po svém. Letošní Vánoce mě oslovili tím, že máme Pána chválit dál ze svobodných srdcí, které ovládne Duch sv. a ne naše představy o tom, jak by bylo dobré Pána chválit. Uvolňuje se při tom do našich řad Boží moc ! A to druhé je, abychom měli dobrou vůli k následování Pána ve svém životě a k práci na šíření Božího království   
Amen
 

Diskusní téma: Na zemi pokoj lidem dobrá vůle

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek