Moudrost shůry

Moudrost shůry

Tématu moudrosti shůry předchází v třetí kapitole epištoly Jakubovi pasáž o tom, že jazyk je malý úd v těle člověka, ale dokáže velké věci . Ať negativní, tak i pozitivní. Záleží na tom, kdo ho ovládá   . Jakub si vybírá negativní obraz a říká , že náš jazyk je  „ podpalován pekelným plamenem“ schopný „ničit celý náš život“ ( EP.JAK.3:6 ) . Poskvrňuje celé tělo a můžeme říci celou osobnost člověka. Připomeňme si nejprve , že 

1. Jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí

Podstata problému je v těchto slovech, cit. „ …………. jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to zlo, které si nedá pokoj, plné smrtonosného jedu „ ( EP.JAK. 3: 7 – 8 )

Právě proto, že lidi neovládají svůj jazyk ( ROZUMĚJ MLUVENÍ )  je důkaz toho, že člověka ovládá ten, komu otevírá svou duši.  Možná to zní až příliš nekompromisně a překvapivě, ale tohle vyplývá z textu 

To co mluvíme vychází z myšlení, tedy  z duše  . Duše není nikdy bez vlivu, který přichází z duchovní oblasti . Buď působí v člověku „vládce tohoto věku“ a tím je Satan a/nebo v nás působí Duch sv. I když to navenek vypadá, že člověk jedná autonomně, je pod duchovním vlivem Boha nebo Satana. Pokud lidské myšlení a chování nevěřících lidí odpovídá představám Satana, pak se navenek zdá, že jednají nezávisle.

U věřících to je jinak . Já nechci být nezávislý na Bohu. Vědomě se podřizuji Jeho vedení . Vím, že to je nejlepší cesta k moudrosti, která je shůry

Nevěřící lidé se pyšní zdánlivou svobodomyslností. Nezávislostí na nikom a na ničem. Neradi se podřizují autoritám ( ROZUMĚJ ZÁKONŮM, SPOLEČENSKÝM PRAVIDLŮM APOD.) a jsou vysmátí. To ale přesně odpovídá představám jejich duchovního vládce, Satana. Často se také převléká za dobré věci, jen aby člověka odvedl od pokání a závislosti na Bohu. A jak víme, Bůh není otrokář, ale uvádí do pravé svobody v Kristu  

Někteří písmáci mohou teď vyrukovat s textem z epištoly Jakubovy , z první kapitoly, cit. „ Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí. Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.
Neklamte sami sebe, milovaní bratří! „ ( EP.JAK.1:14 – 16 )

Řecké slovo přeložené v ČEP jako „žádostivost“ je „ epithymia“ . Tohle slovo nemusí mít jen negativní zabarvení. Podle Lukáše Ježíš říká učedníkům „ velmi jsem toužil s vámi jíst tohoto beránka“ a používá zde stejný řecký výraz, jaký je v našem textu. Jde prostě o naše přání, touhu, jde o to, co chci já. Ale to nemění nic na situaci, že naše touhy a přání vychází z naší duše, která může být i u věřícího podněcována Nepřítelem, pokud mu dáme nějakým způsobem prostor 

I v Novém zákoně můžeme pozorovat kategorii „tělesných lidí“ v Církvi Boží. Lidí věřících, kteří podvolují svou vůli tělu a jeho potřebám. Nepředstavujme si hned nějaké , s prominutím hovado !  Mnozí křesťané vykazují „ovoce Ducha“ ( GAL.5:22-23)  , ale i „ovoce těla“ ( GAL.5:19-21A) . Mezi takové skutky lidské svévole patří např. „ rozbroje, hádky, ……vášeň, podlost, rozpory a rozkoly „ . Tím se projevuje ta „tělesnost“ …. a to Nepříteli stačí k tomu, aby Církev rozkládal zevnitř.

Naše řeč je vnějším projevem toho v jakém stavu je srdce ( DUŠE A DUCH) . Pokud se naplňujeme Duchem sv. tak ON zkrotí náš jazyk . Jedině Bůh dokáže ovládnout tak nebezpečný orgán jakým jazyk věřícího člověka

2. Specialita křesťanů 

„ Jím (jazykem) chválíme Pána a Otce, jím však také proklínáme lidi, kteří byli stvořeni k Boží podobě. Z týchž úst vychází žehnání i proklínání…..“ ( Ep.Jak. 3: 9-10a ) 

Ateistovi se nestane, že by jedněmi ústy žehnal a vzápětí zas proklínal. On žehnat neumí a ani nemůže .  To je problém nás, věřících 

Kolikrát se mi stane, že jedu autem a modlím se. Najednou přijde nějaká situace na silnici, někdo něco vyvede a najednou jdou z mých úst slova za která se ještě teď stydím ! Učím se nápravě a prevenci takových stavů. Když se nad tím zamyslím, tak jde v podstatě o proklínání. Proto se snažím hned věc napravit. Vypadá to lacině, ale je dobře když si člověk uleví, aby vzápětí řekl : „ Bože promiň, lituji toho „ a pak požehnat ve jménu Ježíš tomu, kterého jsem předtím zavalil proudem nehezkých slov

To , co má Jakub na mysli,  je ovšem daleko závažnější. Jsou to pomluvy, nehezká řeč o někom. V podstatě jde o proklínání. Jsou to i taková nevinná slovní spojení : „ Však se jim moc dobře nepovede „ , když tohle či ono udělali, nebo „ jen, aby to nedopadlo špatně“ . 

Prvky proklínání můžeme najít v kritice, které není objektivní a nepřeje dobré věci tomu, koho kritizujeme

Často se objevuje u věřících nesmyslné stýskání a obavy z budoucího vývoje kdy se v podstatě na hlavu někoho jiného přivolává nezdar, neúspěch nebo pochybnosti o jeho víře . Jedněmi ústy se modlíme u Památky nebo chválíme Pána a vzápětí dokážeme promlouvat do životních situací druhých tak, že to hraničí  a/nebo je  proklínání . Je potřeba, aby jeden pramen nevydával z jednoho zdroje jednou sladkou a podruhé hořkou vodu . To prostě nejde ! Tak to nemá být, říká ap.Jakub . Musíme mít na paměti, že slova mají moc a velmi často se naplní v reálu 

V týdnu jsem sledoval dokument o posledních dnech života Martina Luthera Kinga – baptistického kazatele, který byl nejvýznamnějším vůdcem „ „Afroamerického hnutí za lidská práva“  . Jak víme, byl 4.dubna 1968 na balkóně jednoho motelu v Memphisu zastřelen kulkou dum -dum . Jeho poslední kázání zaznělo před několikatisícovým shromážděním. Na něm se stylizoval do role Mojžíše, který vyvádí Afroameričany do zaslíbené země . Řekl , že vystoupal na vrchol hory a že nevejde spolu s bratřími do Zaslíbené země. Že mu jí Pán ukázal duchovním zrakem víry. Měl 39 let a veřejně řekl, že se 40-ti let nedožije ( NEVÍM JESTLI NA TOM SHROMÁŽDĚNÍ NEBO JINDE). Za dvě hodiny byl zastřelen před shromážděnými lidmi u motelu. 

Sám na sebe uvedl prokletí, protože se nechal příliš vtáhnout do politických cílů, do role oběti pro druhé. Místo toho, aby vyhlašoval, že dojde spolu s nimi do cíle a že se dožije konce segregace v USA. Věřící mají prohlašovat dobré věci do svého života i života druhých a nemají vyživovat své srdce pochybnostmi, skepsí a trávit čas doslova drbáním co kde se komu stalo a co koho kde postihlo. Je mi to z duše protivné a není to důstojné Božích dětí, které mají stát  v pravomoci, kterou nám vydobil Kristus na Golgotě 

3. Pozemská moudrost

Přečtu tento verš v překl.prof. Jiřího Mrázka „ Jestliže však máte 2)zahořklou 1) horlivost a 3) rivalitu v srdcích, tak se tím nechlubte a nelžete proti pravdě „ 

Zahořklá horlivost a rivalita mezi jednotlivými údy Těla Kristova je špatně. Pokud mají věřící pozemskou moudrost, tak by měli raději mlčet než jí uplatňovat v Církvi 

Pravda je totiž jiná . Věřící pod mocí Ducha sv. nevykazuje prvky hořkosti, závisti a rivality. Pokud u něj jsou, pak není dostatečně proměňován  do Božího charakteru. Něco mu brání. Nebo spíše, někdo mu brání. Ap.Jakub to odkrývá v dalším verši , cit. v překladu prof.Mrázka  „ To není moudrost sestupující shůry, nýbrž pozemská, živočišná, démonizovaná“

Pokud jsme něco přijali od Boha , pak je to „shůry“ . Není to pozemské. Ap.Pavel nás vyzývá, cit.  „   ……… hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem „ ( EP. KOL. 3:1 – 2 )

Když nám není dáno „shůry“, rozuměj od Boha, zůstane nám vždy jen to pozemské, tělesné. Máme prostě přízemní moudrost . Pak je tam řecké slovo „  „daimoniódés“ související nějak s démonským vlivem . Ponechme stranou věroučné dohady jestli může démon působit na věřícího. Já vím, že démonský vliv se nevyhýbá ani věřícím lidem

Např.  Petr slyšel přímo od Ježíše , cit. „"Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!" ( Mt.16:23) . To uslyšel z Mistrových úst,  když vnášel lidskou moudrost do Božích plánů.

Mnozí křesťané si neuvědomují , že jejich nemoudrý postoj má démonský původ. Protože nejsou naplněni v dostatečné míře Duchem sv., pak v nich působí démonský duch. Ten působí na duši člověka a jazyk pak vynáší slova o kterých se dá říci, že mají zdroj v duchovní oblasti moci zla . Cílem je rozvrat v Boží církvi a nespolupráce mezi jednotlivými údy . Vznikají škody na jednotlivcích uvnitř sboru , mezi sbory a mezi církvemi. Výsledkem je nespolupráce, pýcha a rozklad Těla Kristova. Není svázané ve svých kloubech Duchem sv.

Musíme svou duši otevřít pro Ducha sv. v oblasti vůle. Víme co máme dělat, slyšíme to pořád dokola, neustále se naplňujeme Duchem sv. , ale pokud k tomu všemu nepřidáme svou vůli, nedojde k proměně do Božího charakteru. Nedávno jsem o tom mluvil, že dnes Satan, více než kdy jindy, podlamuje vůli lidí. Ví, že je to nedílná součást růstu do Krista.

4. Moudrost shůry

„ Moudrost, která je shůry, je zaprvé svatá, a potom také mírumilovná, zdvořilá, otevřená, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a nepokrytecká „ ( EP.JAK. 3: 17, PŘEKL.PROF.MRÁZEK )

Život v moudrost znamená zkoumat, co se líbí mému Pánu. Ap.Pavel nás vyzývá těmito slovy, cit.  „  Žijte proto jako děti světla - ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda;   zkoumejte, co se líbí Pánu „ (EF. 5 : 9 – 10)

4.1. Svatí buďte neboť já svatý jsem

Moudrost shůry nebo-li moudrost od Boha je „ zaprvé svatá“ . K tomu přečtu verš z z první epištoly Petrovi , první kapitoly, cit. „ Jakož napsáno jest: Svatí buďte, nebo já Svatý jsem „  ( 1 PT.1:16 ) . Další výzva se pro mě stala celoživotní vzpruhou v úsilí o svatost, bez které se nikdo nebude líbit Pánu „ …. kdo je svatý, ať setrvá ve svatosti“  ( ZJ.JANA 22:11 ) .  Moudrost shůry je zaprvé svatá !

4.2. Mějte pokoj Boží

Moudrost od Boha je pokojná nebo mírumilovná ne ve smyslu být se všemi zadobře a protože miluji mír, tak každýmu na všechno kývnu. Zde je myšleno, že člověk, který má moudrost shůry má pokoj v sobě. Ten pokoj Boží, který převyšuje všeliký rozum lidský .  A to je další prvek, který vyřadí moudrost lidskou, která je démonizovaná vládcem tohoto věku. Tento pokoj hlídá naši mysl, aby nepodlehla pozemské moudrosti , cit.

A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.   (FILIPSKÝM 4:7)  

4.3. Máme jeden druhého za důstojnějšího než sebe

Dále je moudrost Boží zdvořilá . Mající úctu k ostatním. Podle ep. Fil.2: 3 – 4 má jednat takto, cit.

„ v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe;  každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu „

4.4. Otevření se pro druhé

Moudrost shůry je dále otevřená. Věřící se neuzavře do sebe, ale žije ve společenství s dalšími věřícími . Na celém světě jsou skupiny lidí, které tvoří Boží Církev. Otevřenost pro druhého znamená vydat „svou duši“  ve prospěch druhých. Myslet na to, co je dobré pro druhé. Pracovat na tom, abych měl co dobrého druhým dát . Tady budu citovat z Kralického překladu  

„ Tak nakloněni k vám byvše, hotovi jsme byli s velikou chutí, vydati vám netoliko evangelium Boží, ale také i duše naše, protože jste nám byli velmi milí. „   (1 TESS. 2: 8 )

4.5. Nemít předsudky 

Z vlastní zkušenosti vím, že to je jedna z nejhorších věcí, která může křesťana potkat. Protože chybí dialog a já vím vždy všechno jak má být, tak se uzavřu proti poznání toho, co mě může posunout blíž k Bohu nebo nějak obohatit .

4.6. Nebýt pokrytecký

Moudrost shůry je bez pokrytectví. Nepřikrývá pravdu navenek něčím, co tou pravdou o něm není. Pokud jedná a mluví účelově, pak vykazuje pozemskou moudrost a ne tu shůry

Milí bratří a sestry , usilujme o moudrost shůry. Tu moudrost pozemskou nechme těm, kdo nemají Boha ve svém srdci . Otevřeme se Duchu sv. a ON nás bude proměňovat bez nějaké naší námahy nebo úsilí. Najednou se nám změní myšlení ve prospěch Božího lidu a šíření slávy Boží

Na závěr kázání vás chci upozornit na poslední verš naší třetí kapitoly epištoly Jakubovy

5. Zvláštní setba na závěr

Zase budu cit. překlad podle prof. Mrázka „ Ovoce spravedlnosti je rozséváno v pokoji těm, kdo pokoj působí“ ( EP. JAK .3: 18 )

Pouhým vnímáním textu zjistíme, že se kupodivu zasévá ovoce !   U Jakuba se mluvilo o tom, že spravedlnost má ovoce jako nějaká jabloň. Pokoj se zasévá a přináší užitek . Teď přichází sladká tečka na závěr. Ovoce spravedlnosti je zaséváno Bohem do nás ! Do těch , kdo vykazují moudrost shůry, ne tu živočišnou, démonizovanou. Takže to ovoce neneseme my, ale ovoce je do nás zaséváno Bohem . A to je skvělá zpráva pro ty, kdo jsou v osobním vztahu s Bohem skrze Ducha sv. a mají moudrost shůry.

Moudrost začíná bázní před Bohem. Jak jednoduché, ale zároveň pro mnohé křesťany těžké . Oklikou jsme se dostali zpět ke známému citátu z knihy Přísloví

„Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost „ (PŘÍSLOVÍ  9:10) 

Amen