Modlitba víry
Modlitba víry
Jak.5:11b – 16 „…..Vždyť `Pán je plný soucitu a slitování´. Především nepřísahejte, bratří moji, ani při nebi ani při zemi ani při ničem jiném. Vaše `ano´ ať je vždy `ano´ a `ne´ ať je `ne´, abyste nepropadli soudu. Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu! Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno. Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého. „
1. Nepřísahejte
Tady nejde o zákaz přísahy v platném českém právu. Tohle je Bible a tamto je platná legislativa ( právní systém). V soudním řízení je provedení přísahy možné jen v případech, kdy český soud v rámci právní pomoci vyslýchá účastníky řízení - svědka , znalce nebo cizozemský orgán. Tato přísaha zní :
Přísahám na svou čest, že o všem, nač budu soudem tázán, vypovím úplnou a čistou pravdu a nic nezamlčím
Všechny druhy přísahy jsou na „svou čest“. Pak je vojenská přísaha a tím to končí. Přísahy příslušníků bezpečnostních složek státu ( např. hasičů a celníků ) byli v roce 2003 zrušeny a nahrazeny slibem
Vidíme, že se přísahá „ na svou čest“ . Ta nebývá u lidí valná. Když i navzdory vyslovené přísaze nebude účastník řízení mluvit úplnou a čistou pravdu a dokáže-li se mu nepravda, může být potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. V některých případech na dvě léta až deset let
Vraťme se do našeho textu. Apoštol Jakub připomíná Ježíšova slova v Kázání z Hory
Mt. 5 : 33 – 37 „ Dále jste slyšeli, že řečeno bylo otcům: `Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Hospodinu přísahy své.´ Já však vám praví, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože nebe je trůn Boží; ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále; ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal . Vaše slovo buď `ano, ano - ne, ne´; co je nad to, je ze zlého „
V obou případech, jak ze slov Pána Ježíše, tak i z Jakubova dopisu slyšíme výzvu : Nepřísahejte ! Ani při nebi nebo při zemi , ani při Jeruzalému nebo při své hlavě. Jakub to více zobecňuje a končí „ ….ani při ničem jiném“
Obě místa nelze vykládat jen tím, že jde o výzvy k pravdomluvnosti. O pravdě nepadlo ani slovo. Jde o to, že sama přísaha je problematická.
2 . Přísaha „při zemi“
Vědomě vystavuji v nebezpečí či zlehčení a/nebo vydávám „to něco“ či „ někoho“ do pravomoci zla, pokud přísahu poruším. Proč ? Protože co je nad „Ano, ano“ či „ Ne,ne“ je ze zlého . Podle Českého studijního překladu jsou zde dvě varianty chápání. Zlé jako něco ne-dobré obecně a také od Zlého s velkým „Z“ což označuje osobu. Nemůže tím být nikoli jiný než Satan. On zná lidskou slabost a pokud přísahající selže, pak zlo ( ať už obecné či duchoní mocnost zla ) získává plné právo působit
Nemáme právo dovolávat se něčeho, co nám nepřísluší, co nemáme ve své moci . Nemáme právo podporovat své výroky jinou autoritou, která za tu naší věc nemůže
Jde o náš všední život. Někdo řekne „ přísahám při životě svých dětí“ , aby podpořil sílu své výpovědi a v podstatě i pravdivost toho, co říká nebo o čem vydává svědectví. Pokud nebude mluvit pravdu, pak vydává své děti v nebezpečí nějaké škody. Tady jde o sílu slova. Jazyk je nejmocnější zbraň člověk v záporném, ale i kladném slova smyslu. Jak v obecném významu tak i v duchovním
V obou biblických výrocích jde o to : Vy patříte Bohu ! Nemáte právo někoho vydat do nebezpečí , zatížit ho břemenem přísahy. Zapomeňte na přísahu, která byla běžná ve Staré smlouvě. Teď přichází programové prohlášení pro ty, kdo chtějí vstoupit a žít v Božím království. Je to posunuto o level výš ! Vy máte být proměněni do Božího charakteru a tím budete vždy říkat „Ano, ano“ nebo „ Ne, ne „ ! Buďte čitelní za každé situaci a zachovávejte pravdivost své osobnosti
Satan přichází ničí a boří morálně etický kodex člověka stanovený Stvořitelem . Učí lidi jinak mluvit než myslí a jinak konat než říkají. Jako když slyším co satanáš našeptává do hlavy lidem :
„ Buď svobodný ! Nenech se svazovat nějakou integritou. Dělej to tak, ať máš z toho prospěch ty a na druhé nekoukej. Klidně top podpoř přísahou a pak si říkej co chceš. Jde hlavně o to působit důvěryhodně a pravdivě“
Ale bude to on, kdo pak přijde a bude se domáhat práva škodit skrze nedodržení přísahy. Bude první, kdo sáhne po zdraví dětí na které neuváženě rodič přísahal. Za třetí …..
3. Přísaha „ při nebi“
znamená , že se někdo dovolává autority samého Boha. Tedy , dle Matouše „ přísahá při nebi“. Bůh vyžaduje její plnění . Podívejme se do Božího slova
Sd. 11: 29 - 31 „ Tu spočinul na Jiftáchovi duch Hospodinův a on táhl Gileádem a Manasesem do Mispy gileádské a z Mispy gileádské táhl proti Amónovcům. Jiftách složil Hospodinu slib: "Vydáš-li mi Amónovce opravdu do rukou, ten, kdo mi vyjde naproti z vrat mého domu, až se budu vracet v pokoji od Amónovců, bude patřit Hospodinu a toho obětuji v zápalnou oběť"
Vidíme, že i pouhý slib Hospodinu má své právní následky. Jiftách, i když na něm spočinul Duch Hospodinův, řekl velmi neuváženou věc. Tělesnost je vždycky k dispozici. Přeci nemohl předpokládat, že při návratu z vítězného tažení, mu první vyjdou vstříc králíci a slepice. Byla to jeho dcera , cit. …
Sd. 11: 35 „ Jak ji uviděl, roztrhl své roucho a zvolal: "Ach, má dcero, srazilas mě do prachu, uvrhla jsi mě do zkázy! Zavázal jsem se svými ústy Hospodinu a nemohu to vzít zpět." . Znovu připomenu ono starozákonní, co je principem v přesahu věků a co opakuje Ježíš v Kázání z Hory, cit. „ale splníš Hospodinu přísahy své“ ( Mt 5:33 )
Pamatujme na to, co říkáme. Ať se neuváženě nezaštítíme autoritou Nejvyššího místo toho, abychom dělali co máme : Myslet, mluvit a konat stejně při vědomí, že je nad námi Bůh. Jiftách měl dělat, to co mu ukládal Mojžíšův zákon a nedávat neuvážené sliby, které po něm Hospodin nechtěl
Podobně se zachoval Herodes, cit.
Mk 6: 22 – 24 „ Tu vstoupila dcera té Herodiady, tančila a zalíbila se králi Herodovi i těm, kdo s ním hodovali. Král řekl dívce: "Požádej mě oč chceš, a já ti to dám." Zavázal se jí přísahou: "O cokoli požádáš, dám tobě, až do polovice mého království." Ona vyšla a zeptala se matky: "Oč mám požádat?" Ta odpověděla: "O hlavu Jana Křtitele."
Jak víme, Jan Křtitel byl sťat. Nebudeme hodnotit, zda se ho Herodes vcelku rád tímto způsobem zbavil, ale přísaha byla zneužita intrikánky k dosažení svého cíle
4. Modlit se a zpívat i když se nám nevede dobře
Jakub pokračuje a říká, cit. Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu“
V původním řeckém textu je podle prof. Mrázka výraz, který se dá přeložit jako strádání. Pociťovat nebo prožívat něco zlého s velkým rozsahem – od ztráty svobody až po špatnou náladu. Jakub říká, že i v takových situacích se máme veselit, mít dobrou náladu bez ohledu na okolnosti a odvahu s tím něco udělat. Tohle nikdo nezvládne bez tréninku a bez Boží síly , kterou je Duch svatý
Mnozí křesťané mají tendenci dělat jedno nebo druhé. Když je jim zle, tak se modlí jak o život a chtějí úlevu, vysvobození z tísně , prostě nápravu. Když je jim dobře, tak na modlitbu zapomínají. Nějak podobně jsem to dělal, než jsem se Duchu sv. otevřel naplno.
Ve chvíli, kdy mám bolest a strádám, kdy se mi do hlavy cpou všelijaké hlouposti , tak se mám modlit a očekávat vysvobození. Když se daří a jsem veselý, mám dělat to samé a chválit zpěvem Pána. Naplňovat se Duchem svatým pro situace, kdy budu potřebovat Boží sílu k překonání problémů
Je pravdou, že když jsem fyzicky unavený, bolí záda nebo jsem jako mátoha, tak modlení ve stoje a nahlas moc dlouho vydržet nejde. Tak si lehnu, ale už to není ono, nemá to tu dynamiku a sílu. Když jsem v horečkách, tak jsem na tom ještě hůř. Ne, že bych se nechtěl modlit nebo byl nazlobený, že jsem nemocný a nemůžu dělat obvyklý způsob modlitby. Prostě to nejde, mysl přebíjí fyzický problém. Věřící se může vlivem slabosti nebo přetrvávající nemoci dostat do problému neschopnosti se modlit v Boží moci. Pak přichází na řadu …..
5. Pomoc druhých v naší slabosti nebo nemoci
„ Je někdo z vás nemocen? ( nebo „slabý“) Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně (Jak 5:14)
Když někdo z nás trpí nemocí nebo je oslaben v duchovní oblasti, tak se to týká celého sboru . Nechme stranou „pomazání nemocných “ jako svátost pomazání v ŘKC. V podstatě je to podobné tomu, o čem budu mluvit. Rozdíl je v tom, kdo to může u katolíků nebo protestantů vykonat a v jaké autoritě. Jakub nepoužívá slovo „svátost“ tj. „ mystérion “ . Apoštol říká, že nás tato situace nemůže nechat klidnými a máme něco udělat. V našich sborech to bylo dlouho zapovězené téma i když se čas od času takový úkon provedl. Odkazovali jsme se na to, že to není „svátost“ a že nejsme katolíci, tak to dělat nemusíme. Nikdo mě k tomu nevychovával, tak bych to asi řekl.
Mazání olejem vypadá jako obřad. Obřady jsme si taky svého času v Křesťanských sborech zakázali, protože máme přeci Pána Ježíše. To máme, ale jisté úkony, které jsou definovány v Písmu, jsou vždycky, jak já říkám, důležité „signály do nebe“ . Je zde někdo, kdo ve víře vykonává nějaký úkon a očekává naplnění Božího zaslíbení
Mnoho křesťanů z evangelikálních kruhů nepochopilo plně svou autoritu v Kristu. Znovu to připomenu . Jde o známé místo Jan 1: 12 , cit. „ Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi „ . Ježíš nám vydobil a daroval „pravomoc“ ( „exúsia“ ) mluvit a jednat v Jeho autoritě, která vychází z víry „ v Jeho jméno“. Tím jménem nade všechna jména je jméno „Ježíš“. V něm je a za ním stojí Boží síla ( „dynamis“ ) , která působí skrze ty, kteří mají od svého Pána „pravomoc“ se jí dovolávat a vědět, že bude působit .
Představte si úředníka, který vydává rozhodnutí ve věci. Sám o sobě neznamená nic. Ale je zaměstnancem úřadu státní správy. Jestliže on vydá rozhodnutí, tak za ním stojí síla a moc státu Česká republika. Úředník dostal pravomoc disponovat státní mocí, která usměrní nebo donutí k požadovanému jednání strany řízení. Jestliže vydá rozhodnutí ve věci, tak to má sílu, za kterou stojí autorita státní moci
Když jsme uvěřili, tak jsme dostali pravomoc Božích dětí a za námi stojí autorita a moc samého Stvořitele, Spasitele a Pána ! Samozřejmě, že ta autorita a síla se týká jen toho, za čím stojí Boží vůle. Určitě nemáme pravomoc vyhlašovat, že skvěle vykrademe banku a Pán nám v tom pomůže a dá nám sílu to bezchybně provést ! Tak to určitě nikoho ani nenapadne.
V našem verši nejde jen o fyzickou nemoc, ale o celkovou slabost na všechny způsoby. Např. i skleslý nebo slabý ve víře. Někdo , kdo je nemocný nebo v jiné osobní krizi, ten kdo nemůže dál . Ten, kdo prožívá takové nelehké období, by měl požádat další lidi ve sboru o modlitbu víry. Konkrétně jde o starší bratry nebo lidi ze širšího okruhu. V některých církvích jde o volené staršovstvo. U našich sborů jde i o lidi, kteří přebírají úkoly a nesou odpovědnost za chod sboru
Podstatné je, že nemocný nebo jinak slabý věřící ví, že má za kým přijít. Že v tom není sám. Další podstatnou věcí je to, že za ním starší nepřijdou jako Jobovi přátelé. Nezačnou mu vyčítat jeho skutečné či domnělé hříchy. Nejdou nemocnému vysvětlovat často nevysvětlitelné. Přijdou, aby byli s ním ! Nemají přijít a vyčítat, co kdy a kde udělal špatně . Na druhou stranu; pokud nemocný nebo slabý má potřebu se svěřit s něčím, co může mít vliv na jeho situaci, je povinností starších ho vyslechnout a pomoci mu to řešit
Jen jednou jsem zažil parodii na tohle zaopatření.
Přišel za mnou starší sboru ať s ním jdu domů k jednomu bratrovi v Kristu. Ten byl psychicky nemocný, prostě slabý u víře. Místo projevu ohleduplnosti a Boží lásky ze strany onoho staršího se kterým jsme za nemocným přišli se nemocný dočkal vyčítání asi v tomto znění : „ Bratře Jaroslave, proč nezavoláš starší sboru, aby se za Tebe modlili. Jak je to možné, že nemáš zájem o obecenství s dalšími věřícími“ . Pro mě to byl šok. Navíc šlo o mého tchána. Následná modlitba byla zjevně k ničemu. V podstatě šlo o modlitbu z pýchy, nelásky a nevíry, protože končila rádoby pokorným „ ať se stane Tvá vůle“. Tato modlitba se odrazila od stropu místnosti a spadla do postele jako zátěžový koberec , která tchánovi ještě přisolila bolestí. Na mazání olejem nedošlo a ani to nebylo v záměru. Díky Bohu, že jsem z takového způsobu jednání a modlení venku. Že se dokážeme modlit jeden za druhého a tak pomáháme nést břemena jedni druhým
Modlitba víry nepotřebuje vysvětlení a pomazání olejem není svátost. Tzn., že sám úkon mazání olejem nemá tu sílu a moc. Tu má …..
6. Modlitba víry
„ Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno“ (Jak. 5: 15)
Modlitba víry má zaslíbení na vyslyšení. Je potřeba mít víru na to, že Bůh vyslyší a zasáhne svou mocí. Je potřeba se postavit na tom, že Ježíš již tuto nemoc nebo slabost nesl a trpěl na Golgatě. Že nás zaopatřil , spasil, jak pro věčnost , tak i pro časnost. Je potřeba vyjádřit přesvědčení, že i ten úkon mazání olejem je signál do nebe, kdy věřící očekávají naplnění zaslíbení. Že prostě Bůh zasahuje právě v té chvíli svou mocí a je nemocnému „ lékařství způsobeno“ ( Iz.53:4-5 Kral.př. )
Pán Ježíš má rád ty, kdo věří na zázraky a má taky rád „bojovníky víry“. Tak se toho zaslíbení u Pána domáhejme. V překladu prof. Mrázka zní takto : „ Modlitba víry zachrání skleslého a vzkřísí ho Pán. I kdyby spáchal hříchy, bude mu odpuštěno“ . Tady je velká škála možností. Buď bude uzdraven fyzicky hned nebo později. Nebo nemoc trvá z nějakých důvodů dál , ale bude pozvednuta jeho mysl a vztah k Bohu navzdory nepříznivým okolnostem. Nemocný ví, že starší a věřící lidi ze sboru to nesou s ním. Že na něj nezapomněli a přišli se modlit ve víře v zásah Boží moci. A kdyby nakonec i zemřel, tak ho vzkřísí Pán z mrtvých a bude s Ním v nebi, kde žádná bolest ani trápení už nebude
7. Vyznávání hříchů jeden druhému
Nejen modlitba všech přítomných za jednoho nemocného, ale součástí jsou modlitby jeden za druhého . Modlit se, a Jakub říká „vroucně“ , se můžu až když máme urovnané vztahy. Tzn. sama přítomnost u lůžka nemocného nás má povzbudit k tomu, aby si věřící navzájem vyznávali hříchy jeden vůči druhému. V kontextu našeho dnešního úseku Božího slova jde o tzv. „vztahové hříchy“ vycházející z neproměněného EGA do obrazu Krista. Zajímavé je, že v epištolách nejsou zmíněny hříchy jako krádež, cizoložství atp. až na sbor v Korintu. V drtivé většině apoštolé ve svých dopisech řeší „vztahové hříchy“ jako je závist, nenávist, sváry, rozbroje, rozkoly a stranictví. Tyto hříchy vychází z pýchy. Pýcha u křesťanů se dá definovat jako nepokora vůči Bohu a neláska vůči spoluvěřícím.
Pýcha je původcem celé škály konkrétních vztahových hříchů. Mluví se o „ kapitálním hříchu“ , tedy o hříchu, který vychází z hlavy. Z naší neobnovené mysli Božím slovem. Jde o latinské slovo „ caput“ což v překladu znamená „ hlava“ . Druhý výraz, který jste někdy možná slyšeli, je „ kardinální hřích“ . Latinsky „ cardo „ je „ pant“. Znamená stavy mysli, okolo kterého se „otáčí“ celá přirozenost a hříšnost člověka. Jde tedy o hříchy a lidské slabosti, ze kterých vychází další hříšné činy, které narušují vztahy a tím i jednotu ve sborech
Jak.5:16 „ Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého „
8. Modlitba spravedlivého
Jak.5 : 16b „ Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého „
Otázkou je, kdo je ten „ spravedlivý“. Jakub zřejmě nemá na mysli jen prostě znovuzrozeného člověka, spravedlivého ve víře v moc Ježíšovi krve. V souvislosti celé pasáže nám vyplývá, že jde o toho, kdo se modlí ve víře v Boží moc ! Že je spravedlivé, aby byl vyslyšen. Že jde o „modlitbu vroucí“, tedy zbavenou nánosu vztahových hříchů mezi těmi, kdo se za nemocného modlí. Apoštol Jakub nám jasně napovídá příkladem Elijáše. Pro Jakuba je spravedlivý ten, kdo věří. Abraham věřil a bylo mu to počteno za spravedlnost ( 1 Moj.15 ) .
Závěr
Pamatujme na prevenci. Vyhlašujme zdraví do svého života . To není nějaký extrém nebo projev nepokory či strachu . Obnovujme mysl Božím slovem a to verši, které povzbuzují víru a vztah s Bohem
Pamatujme na zaslíbení, že modlitba víry zachrání nemocného nebo jinak skleslého. Pracujme na tom, aby v nás nebujela pýcha. Odmítejme pýchu na všechny způsoby a oblékejme pokoru životem v Boží přítomnosti
Vyznávejme hříchy jeden druhému. Zejména ty vztahové, protože vychází z neproměněné mysli do obrazu Krista . Je dobré, že se umíme pomodlit jeden za druhého „ modlitbou víry“. Dnes jí potřebuji já od Tebe. Příště ji bude potřebovat zase někdo jiný ode mě. Pán nás ochraňuje a vede od začátku až do konce, haleluja ! Je spravedlivé se ve víře v Boží moc dovolávat uzdravení fyzického i pozvednutí skleslého Amen