Kde pase můj Milý ?

V únoru loňského roku jsem měl kázání s názvem „Černá“. Bylo to na text prvních šesti veršů z Písně písní. Díky tomu jsem pak napsal text naší chvály „Provazy“ ke které Víťa udělal skvělou muziku. Dnes, se více než po roce, vracíme k textu této knihy a budeme se zabývat dalšími dvěma verši první kapitoly ; a sice veršem sedmým a osmým. Kázání jsem nazval otázkou…..

Kde pase můj Milý ?

Pís. 1: 7 – 8 ČEP „  Pověz mi ty, kterého tolik miluji, kde budeš pást, kde necháš odpočívat stáda za poledne! Proč musím být jako zahalená poběhlice při stádech tvých druhů? "Jestliže to sama nevíš, nejkrásnější z žen, vyjdi po šlépějích stád a kůzlátka svá pas u pastýřských kolib"

Jeden z důvodů pro zařazení Písně do kánonu byl její alegorický výklad, který předložil rabi Akiva ben Josef ( žil v letech  50 – 130 po Kr.)  . Tuhle a některé další informace mám z diplomové práce  Ivy Folajtárové ve které se zabývá překladem Písně písní. Jak víme, v jejím textu není zmíněno slovo Bůh.  Přesto je v ní skryto víc; něco co přesahuje text.  Tím je láska, a jestliže láska, pak za ní stojí Bůh . V každém vztahu musí být prvek lásky. Pokud tam není, pak není ani vzájemný vztah

1 J 4:8 „  Kdo nemiluje, nezná Boha - vždyť Bůh je láska“

Rabi Akiva viděl vztah Milé k Milému jako vztah národa Izraele k Hospodinovi. Křesťané posunuli tento výklad Písně na vztah Krista (ženicha) s Církví (nevěstou).

Co znamená alegorický výklad ?  Řecké slovo „alegorie“ ( doslova „ říci jinak“ )  znamená, že jeho doslovný text vypovídá o něčem jiném. Vlastní smysl je skrytý a k porozumí vyžaduje nějaký klíč. Dokonce : Úkolem alegorie je většinou pravý význam skrýt tak, aby jej pochopili jen zasvěcení

Když jsem se v úterý  ráno ( 12.7.2011) textem zabýval, tak jsem si pobrečel . To mě Duch sv. dával znovu prožívat vztah s Pánem Ježíšem a Bohem jako takovým.  Dojímalo mě to.  Dovolte mi , abych tohle vysvětlil. Je velmi důležité vědět

Odkud dojetí, city nebo emoce přichází

Vnější projevy jsou stejné. Vždy se týkají duše, která ovládá tělo a to se projeví navenek třeba pláčem nebo jinou emocí. Mohou vycházet ze dvou zdrojů. Buď z 1) duše nebo z 2) ducha, který je pod přímým a silným vlivem Ducha sv.

V týdnu jsem si poslechl kázání jednoho známého, evangelikálního kazatele s názvem „ Kým je pro nás Duch sv. ? „ . Chtěl jsem zjistit, kam se posouvá poznání osoby a díla Duch sv. ve fundamentálních kruzích. Můžu vám říci, že jsem pak musel ta slova lámat ve jménu Ježíš půl dne ! Jednoduše lze říci : Když s něčím nemám osobní zkušenost, tak o tom nemluvím . Říkal to, co slyšíme na každém rohu : Jedním z „extrémů“ lidí, kteří to s Duchem sv. „přehánějí“, jsou citové projevy. Když opadnou tak se křesťan vrací zpět do vyprahlosti.

K těmto falešným  obavám uvedu jednu zásadní věc. Křesťan může být uchvácen krásou obrazů, dojímá ho hudba nebo slavnostní okamžiky stejně jako člověka nevěřícího.  Projeví se to v emoční oblasti a prožívá silný zážitek. Každý s tím máme určitě zkušenost. Kolikrát brečím u zpráv nebo u nějakého filmu. Prostě mě osloví vnitřně a projeví se to navenek

U křesťana dochází také k tomu, že jeho „duch“ naplněný Duchem sv. působí na duši a ten vnitřní kontakt s Bohem se projeví stejně jako v prvním případě. Prostě v oblasti emocí s následnými citovými projevy. Jenže  to přeci  není žádný extrém ! Nenásleduje žádné „vystřízlivění“, ale buduje se pevný vztah s Bohem. A ke každému vztahu patří emoce. Nemám pravdu ? Nemusíte mi odpovídat : Já vím, že ano ! 

Dovolím si říci, že skrytý význam Písně písní nepochopí ten, kdo zůstává v rovině litery Písma.Na úrovní tzv. „chladné “ tzn. „neprožívané“ lásky .   To je kniha, která přímo vyžaduje a vyvolává emoce. Ale ne takové, které přijdou, když budete číst verše od Jana Skácela nebo jiného básníka. Tu knihu psal král Šalamoun a vypovídá o jeho hlubokém vztahu s Hospodinem

Nenechme se okrádat Nepřítelem o krásu osobního vztahu s Bohem

Bůh se nám zjevuje prostřednictvím vztahovosti. Vzájemný vztah je realizován na rozhraní mého „ducha“ a „ Božího Ducha“. Na jedné straně Bůh a na druhé moje osobnost .  Proto je mi blízký výklad alegoricko-mystický , jež vykládá Píseň jako můj vztah k Bohu. Slovem „mystický“ rozumím  duchovní zkušenost osobního setkávání s Bohem, které se nedá přímo vyjádřit slovy

Každý křesťan který miluje Boha by se neměl nechat doslova okrást Nepřítelem o krásu osobního vztahu, který v citu a emocích dochází naplnění . Pokud v nás vyvolá emoce Duch sv., nebraňme jejich průchodu !

Jde o lásku,  kterou se vztahuji k Bohu a jeho blízkost nebo přítomnost je mi potěšením, uspokojuje mě a toužím po ní. Musím Ho vidět, musím se s ním stýkat, mluvit a trávit společné chvíle. Milá po tom touží už ve čtvrtém verši kdy říká 

Pís.1: 4 : „ Vtáhni mě do sebe – poběžíme spolu. Král do své komnaty mě vnesl. Plesati a radovati se budeme v tobě ….“ ( překl.Ivy Folajtárové )

Podle Ivy Folajtárové lze přeložit slovní spojení „ mašcheni acharejcha“  jako „ vtáhni mě do sebe " (namísto "táhni mě za sebou" jak uvádí např. ČEP)…….. Slovnímu spojení "plesati a radovati se budeme v tobě" pak můžeme rozumět jako příslibu společné radosti v Milém. Jakoby Milá říkala : Pohlť mě, vezmi si mě, ať můžeme běžet společně jako jeden člověk.

Toto je hluboká pravda o našem vztahu s Bohem. Jsme doslova „ ponořeni do Krista“ ! Cit. Kol.3:3 : „ …… váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu“

Pastýř stád

V dnešním textu je  Milý představen jako Pastýř stád. Z Písem víme, že Ježíš je Pastýřem ovcí. Ovečkami jsou myšleny všichni věřící, kdo uvěřili v Ježíše Krista jako Spasitele. To je Boží milost, která se na každého z nás vztahuje. V dnešním kázání se zabývám vztahem jednotlivých křesťanů  ke svému Pastýři.  Ten není statický, ale má svou dynamiku. Prochází úskalími aby vzápětí začal růst a prohlubovat se.

Přečtěme si znovu  Pís.1:7 , tentokrát v překladu Ivy Folajtárové,  cit. „ Pověz mi TY, jehož má 1)duše miluje, kde budeš 2)pást? Kde budeš odpočívat v polednách? Pláštěm BUDU zahalená ve stádu tvých druhů „

POZN. : 
1)Hebr. slovo „ nefeš“ = „duše“ můžeme přeložit také jako „život (jež je součástí Boha), celistvého člověka."
2)Sloveso „pásti“ (r-a-h) má též význam "přátelit se“

Mnozí Boží muži Starého Zákona byli pastýři např.: Abraham, Jákob, Mojžíš, David. Než se stal David králem, pásl ovce.  Staral se o ně, bránil je a miloval ty, které byly na jeho službě závislé. Teprve potom se stal králem a staral se o celý národ.

Milá hledá Milého, ale neví, kde ho najít, kde se s ním setkat. Chce milovat a být milována tady a teď . Proto Ho hledá. Chce vědět, kde bude moci Milého zastihnout.

S hledáním začne ve stádu Jeho druhů 

V původním hebrejském textu můžeme větu „ …..Pláštěm BUDU zahalená ve stádu tvých druhů „ přeložit jako " Pokojem budu zahalená ve stádu tvých druhů "

POZN.  Sloveso „být“ spojeno se slovem „ šalama“ = „ plášť, pokrývka“. To má stejný slovní kořen jako slovo „ šalom“ = „mír nebo pokoj “ .  Tuto větu bychom mohli též přeložit jako „" mírem budu zahalená"

Já v tom vidím obraz Církve a konkrétně sboru. Milá je ve „stádu“ těch, kteří patří k Milému a je mezi nimi oděna do pokory. Prožívá v něm pokoj, který může dát jen Bůh a který nedává tento svět.

Jestliže vidíme Ježíše jako Pastýře, který se stará o své stádo, o svou Církev, o  každé společenství věřících lidí, pak je to výborná výchozí pozice pro každého z nás kde vstoupit do hlubšího a osobního vztahu s Milým.  Tam začíná hledání hlubšího vztahu s Bohem. Nezapomeňme, že tento vztah se buduje na dvou pilířích. Jedním je 1)známost a uznání Božího slova a druhý je 2)prožívání osobního vztahu. Jeden bez druhého je jako tělo, které má jednu nohu 

Cit. Izajáš 40:11  „ Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede" . Zde vedl svůj vyvolený národ, dnes vede svou Církev . Máme dobrého Pastýře, který nás dnes a denně vede a nasycuje

Nejdřív poznej sama sebe a pak se vydej za Ním

V následujícím verši se děj mění : Pís. 1: 8 cit. „Jestliže 1)nepoznáš sama 2)sebe, krásko mezi ženami . Vydej se po stopách ovcí a pas svá kůzlata při příbytcích pastevců „

        POZN.
1) Též lze přeložit „ nezakusíš“
2) Podobně překládá Septuaginta a Origenes odkazuje na řecké „gnóthi sesutin“ =  "poznej sama sebe"

Podle původního textu lze říci toto : Jestliže neznáš sama sebe, tak se poznej !

Rozeznej jaký máš vztah k Milému a pak se vydáš za Ním po stopách, které tam před tebou zanechali jiní. Kteří také byli v příbytcích pastevců, druhů Milého. 

Můžeme stokrát znát Písmo nahoru dolů, ale pokud nám Duch sv. neotevře „oči“, tak nepoznáme sami sebe a nerozpoznáme, kde se náš Milý nachází. Znovu připomenu  Jana 16: 13, cit.

„ Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít“

Nejen, že v nás udělá „audit“, ale řekne, jaká opatření udělat. Poznávat sama sebe jinou metodou je špatně. Psycholog nám v tom nepomůže. Tady je potřeba zlomit svou pýchu a říci :

„ Duchu sv. otevírám Ti dokořán své srdce, všechny třinácté komnaty a dělej ve mně svou práci. Spal svou silou a mocí všechno to, co mi brání najít Milého tam, kde je a poznat Ho, jaký opravdu je „

Podle textu se zdá, že ve verši osmém odpovídá Milý. Ale ten je ještě někde mimo, daleko. Milá ho teprve hledá. Je zde ještě druhý výkladový směr a sice, že ten, kdo ve verši osmém mluví k Milé jsou „ jeruzalémské dcery „ resp. ostatní ženy. Vyplývá to z jiných textů Písně . Obrat „ Krásko mezi ženami „ se objevuje také v Pís.5:9 a  Pís.6:1 , cit. „Kam odešel tvůj milý, ty nejkrásnější z žen? Kam se obrátil tvůj milý? Budeme ho s tebou hledat“

Ženy, které mluví k milé ví, že ona je „nejkrásnější z žen“. To je smysl toho verše. To, že hledá Milého se táhne celou knihou, ale to, že ostatní ženy dobrovolně uznávají, že je „nejkrásnější „ z nich, tak to je podstatné.  Proč ? Protože …..

Touha po Milém a ten vztah k Milému na nás musí být vidět

Teď odhlédněme od tělesné krásy a podívejme se na „duchovní krásu“, která je podstatná. Oba pohledy jsou možné a oslovující :

• Milý jí říká : „Máš ještě rezervy, hledej mne dál, až najdeš hloubku a naplnění našeho vztahu“

• Jeruzalémské dcery ji říkají : „Jsi nejkrásnější z žen a ty nevíš, kde je tvůj Milý ? „ 

Musíme si přiznat, že náš pohled na Pastýře může být zastřen !  Tu důrazem na tradici, …. ohledem na druhé věřící, potřetí proto, že city a emoce k víře nepatří a počtvrté nevím pro co ještě jiného. Já vím jedno a teď mluvím za sebe :

Celý život  jsem slyšel a sám jsem tvrdil, že mám osobní vztah s Bohem. Ale já ho prostě neměl. Tím „osobním vztahem“ bylo myšleno, že se sám za sebe vztahuji k Bohu, který je osobní. Bez prostředníků a nějaké církevní hierarchie.

Jak jsem již řekl, náš vztah s Bohem se odehrává na rozhraní „duch“ – „Duch sv.“ ! Ke známosti Písem je potřeba přidat vztah v osobní rovině. Pak Duch sv. ovládne skrze našeho ducha naší duši a vztah se projeví v emoční, citové rovině.

Na závěr si dáme několik otázek . Odpovědi na ně by pro nás měly být  povzbuzením do dalších dnů 

Ty nevíš, kde pasu ? Ty nevíš kde jsem ?

Vždyť jsem blízko tebe, jsem v tobě ! Cit.  Jan 14:23 „Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek“ .

Až mě začneš milovat Boží láskou, kterou do tvého srdce vloží Duch sv. , tak začneš zachovávat mé slovo. Ten kdo miluje Boha nemusí poslouchat každý den : Nepokradeš, Nezcizoložíš, nebudeš míti jiných bohů před mnou atd. Staneš se poslušným vůči Boží autoritě na základě hlubokého, osobního vztahu a budeš se účastnit na Jeho práci pastýře.

Jsem pastýř tvé duše ?

1 Pt.2:25 „   Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale již nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší vašich“

Ptám se;….. kde paseš ? Je to u stád Jeho druhů nebo uspokojuješ svou duši blouděním na místech, odkud jsi již dávno měl odejít ? Má Milá, říká milující Pastýř,  já si nárokuji tvou duši pro sebe.

Nehledáš mě u pastýřů , kteří pasou sami sebe ?

Ezechiel 34:2  " Toto praví Panovník Hospodin: Běda pastýřům Izraele, kteří pasou sami sebe. ………….? ( v.2)

V mnohých sborech není o  „ovečky“  správně pečováno. Z církví se stávají víc a víc místa pro uspokojování duševních potřeb zahalených do formy zbožnosti . Věřící jsou necháváni napospas všem útokům ďábla, pokušením tělesnosti a nemocem.  Ezechiel  to v našem textu uvádí v dalším verši : ( v.4) „  Neduživé jste neposílili, nemocné jste neléčili, polámanou jste neovázali, zaběhlou jste nepřivedli nazpět, po ztracené jste nepátrali, panovali jste nad nimi násilně a surově“

V této chvíli si uvědomuji, že budu volán k odpovědnosti za to, jak jsem pomáhal pást svěřené „ovečky“ . Ty, které přišly k mému příbytku, k mé kolibě, pást svá kůzlátka v touze najít svého Milého .  Dokonce jsem jim byl Pastýřem doporučen a teď nesu odpovědnost za to, zda je to místo,…. kde se bude jejich touha a žízeň po Bohu stupňovat. Možná si někteří oddechnete a řeknete si :

„ No, ten Vašek toho tedy má na hrbě dost. Ještě, že já jsem jen ta „ovečka“. Co mi předloží, to spasu a bude mi dobře . Co nepředloží, jeho vina, mě to i tak stačí a je mi dobře „ 

Hned vás vyvedu z omylu : Ten obrat „pas svá kůzlata  u mých druhů“ si musí každý vztáhnout na sebe ! Ve sborech jsou před Pánem všichni rovni ( POZN. i když někteří nesou větší odpovědnost než jiní ).

Každý z nás je nebo má být „druhem“, „přítelem“ svého Pána. V hledání a uspokojování své touhy po Milém pomáháme jeden druhému a současně vrůstáme do zodpovědnosti za to, jaký ten sbor je teď a jaký bude v dalších generacích ! 

Ne vždy jsme až tak rozjuchaní, abychom nepotřebovali pomoc toho druhého. Krásné na tom je, že nikdo není předem vyloučen z toho stát se oním „druhem“ ke kterému může každý přijít a „pást svá kůzlata u jeho příbytku“ do chvíle, než bude posílen a povzbuzen k další touze po Milém.

Na závěr vás chci povzbudit. Je skvělé, že tou Milou je každý z nás. Je výborné, když se stanu pro bratry a sestry druhem u jehož příbytku mohou pást svá kůzlata tak dlouho, jak budou potřebovat . A je nádherné, když hledám Milého tak jak umím a jak mě vede  Duch sv.

Vstupme do svobody Božích synů, kterým nestačí vztah chladné, profesorské lásky a bez emocí . Nevím jak vy, ale já toužím po vřelém osobním vztahu  , který mě proměňuje do Božího obrazu a k životu pro zjevení Jeho slávy. Je řešením pro všechny možné krize ve vztazích : v manželství, v rodině, ve sboru, ale i ve vztahu k lidem, kteří zatím Pastýře neznají 

Amen !

Zdroje :

• Internet Wikipedie, otevřená encyklopedie 
• Diplomová práce Ivy Folajtárové, kterou vedl doktor Jiří  Beneš z katedry biblických studií UK Praha, husitské teologické fakulty z roku 2007. Autorka se v ní zabývá překladem a interpretací Písně písní