Ježíš nebo Belzebul

Ježíš nebo Belzebul

Mt.12: 22 – 34 „ 1)Tehdy k němu přivedli posedlého, který byl slepý a němý; a uzdravil ho, takže ten němý mluvil i viděl.  Zástupy žasly a říkaly: "Není to Syn Davidův?"  Když to slyšeli farizeové, řekli: "On nevyhání démony jinak, než ve jménu Belzebula, knížete démonů."  Protože znal jejich smýšlení, řekl jim: "Každé království vnitřně rozdělené pustne a žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát.  A vyhání-li satan satana, pak je v sobě rozdvojen; jak tedy bude moci obstát jeho království? Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto oni budou vašimi soudci.Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království. 2)Což může někdo vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže dříve toho siláka nespoutá? Pak teprve vyloupí jeho dům. Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje. 3) Proto pravím vám, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno.  I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím.  4) Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci.  Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví“  ^{KLÍČOVÁ SLOVA JSOU V CITACI PŘÍBĚHU OZNAČENA TUČNĚ}

Text jsem rozdělil na čtyři související úseky s těmito podtituly : Ježíš vyhání démony Duchem Božím , loupit se dá v domu siláka jen když jste silnější, rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno a strom se pozná po ovoci 

1. Ježíš vyhání démony Duchem Božím

Nevidomost a hluchoněmost jsou zde důsledkem posedlosti . Je zde užito řecké slovo „ daimonizomai“ = „démonizovaný“ .  Mimo Nový zákon se toto slovo užívá velmi zřídka a proto je nutné ho chápat v mezích textu. Jestliže je zde posedlý démonem (y), pak nezbývá než přijmout fakt, že tato posedlost se projevovala navenek jako nemoc .  Následovaly dvě reakce :

a) Zástupy žasly a začíná se jim v hlavě otevírat nový pohled na Ježíše, cit."Není to Syn Davidův?"

b) Farizeové ( učitelé Zákona) přímo diskreditují Ježíše jako Mesiáše v očích přihlížejících jedovatými slovy, cit.  "On nevyhání démony jinak, než ve jménu Belzebula, knížete démonů." 

Lidi v zástupu vyjadřují , že by takového člověka chtěli za krále. Neznamená to, že znají jeho původ a přisuzují Mu jeho mesiášství, ale připouští, že by se Ježíš mohl stát Davidovým nástupcem.

Podívejme se na farizeje. Postoj je opět nepřátelský . Jejich výrok je pokusem o zničení Ježíšovi pověsti a občanské cti, cit. : "On nevyhání démony jinak, než ve jménu Belzebula, knížete démonů."   Proti možnosti, že je davidovským králem, zatím jaksi inkognito, oni staví opačnou stranu : Spolčil se s ďáblem ! Aby lid obalamutil a dostal ho na svou stranu. Tím by bylo jejich postavení ohroženo včetně vlivu na veřejné mínění 

Ježíš postupně odpovídá nejprve davu a říká , cit. "Každé království vnitřně rozdělené pustne a žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát“ Pokud bude vládnoucí vrstva bojovat mezi sebou, tak to povede k jejímu konci. Naše vláda takové sebedestruktivní chování předvedla již několikrát. To samé se týká rodin a manželství. Rozpadají se proto, protože se ztrácí jednota. To samé se týká Božího Nepřítele – Satana. Obrátí-li se sám proti sobě, sám sebe zlikviduje….což samozřejmě neudělá, protože není padlý na hlavu

Pak se obrací k farizeům a říká jim, cit. „Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto oni budou vašimi soudci“
Doslova říká vaši „synové“ , ale jde o jejich žáky. I židovské prameny mluví o tom, že farizeové měli ve svých řadách charismatické osobnosti, skrze které Bůh někoho zázračně uzdravil . Zdá se, že Ježíš tuto tradici potvrzuje. a dává otázku : Proč u svých vlastních přičítáte uzdravování a zázraky jejich zbožnosti a spravedlnosti a mě, za stejné činy, obviňujete z čarodějnictví a spolčení s ďáblem ?

Oni vás usvědčují ! Jste schopni rozeznat Boží obdarování, ale u mě ho uznat nechcete. Cítili se ohroženi ve svém postavení. Tato okolnost je nakonec vedla k tomu, že vydali Ježíše římské vrchnosti k ukřižování. Pán Ježíš pokračuje a říká , cit. : Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.

Tady je důležité připomenout, že Ježíš byl člověkem, který měl moc Božího Syna ( TADY NA ZEMI) skrze Ducha sv. Proto je zde uvedeno, že vyhání démony „ Duchem Božím“ . Vyháněl je autoritou toho, kdo má plnost božství v sobě skrze Ducha sv. Písmo je přesné i ve věci Boží trojjedinosti

Ježíš nakonec ďábla porazil na Golgotě a nám předal svou autoritu, kterou má nad démony. Jestliže jsme „spoludědicové Kristovi“ , pak i v této oblasti, kterou si současná Církev zhusta zapovídá jako nepatřičnou. Jako něco , co patří jen některým tzv. „vyvoleným“ křesťanům. Tento názor neodpovídá Božím zaslíbením v Písmu ( MK 16: 17-18) .  Učedníci, později apoštolé, ale současně i všichni další věřící, dostali moc nad démony a sice „ v Jeho jménu a v moci Jeho krve „ ! Z našeho příběhu vyplývá, že toto není nějaké zaklínadlo, nejde o nějaké zaříkávání a bezduché zaštítění se Ježíšovým jménem. V tomto duchovním boji je důležitá okolnost : „ být naplněn Duchem svatým !

Křesťan, který je plný sám sebe, svých problémů, neřeší hříchy ve svém životě a/nebo jen polovičatě, pak mu ( JEN) slova o Ježíšově jménu a moci Jeho krve nestačí ! Když plně nechápe roli Ducha sv. v plánu spásy a zapoví si k Němu osobní vztah, pak ani nemá odvahu se postavit proti těmto duchovním silám.

Nikdy nezapomeň, že Ježíš vymítal démony Duchem Božím ! Naplnění Duchem žijí posvěceným životem a vrůstají do Boží svatosti. Na „svaté v Kristově krvi“ nesmí Satan sáhnout.Nemá na ně nic zásadního, nemá nic, čím by argumentoval proti nim . Tací jsou pod Boží spravedlivou ochranou . Takové „svaté“ Nepřítel dobře zná a kam přijdou, tam se musí nečistí duchové pakovat a vypadnout ! Tam nemají co dělat, protože přišli ti, kdo zvítězili skrze krev Beránka. Dám příklad ze Skutků apoštolských . Démoni znali apoštola Pavla, ale neznali syny židovského velekněze, cit.

Sk.19:13 – 16 „  Také někteří židovští zaříkávači, kteří cestovali od města k městu, pokusili se užívat ke svému zaklínání jména Pána Ježíše. Nad těmi, kteří byli posedlí zlými duchy, říkali: "Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel."  Tak to dělalo sedm synů Skévy, prý židovského velekněze. Ale zlý duch jim řekl: "Ježíše znám a o Pavlovi vím. Ale kdo jste vy?" Tu člověk, v kterém byl ten zlý duch, se na ně vrhl, všechny je přemohl a tak je zřídil, že z toho domu utekli nazí a plní ran „

Tady vidíme ten rozdíl. Žádné zaříkávání a rituály nejsou k vymítání démonů zapotřebí. Pán Ježíš přikazoval, plný Ducha svatého. Tuto autoritu nám předal. My jsme jí doslova „spolu zdědili“ . Vstoupit do této služby může každý křesťan, ale úspěšný bude ten, kdo si uvědomuje svou pravomoc Božího dítěte a kdo jí ve víře používá

2. Loupež v domu siláka

Pán Ježíš je tím silnějším, který vstupuje do domu silného, aby ho oloupil o jeho kořit. Tou kořistí byl a je každý člověk, který se  do této reálie narodí. Narodíme se do světa, který je poznamenán oním Adamovským hříchem z Ráje.  Znovuzrozením jsme byli doslova vytrženi z „moci temnoty“, cit. :

Kol.1 : 13 – 14 „  On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna. V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů „
To je první, všeobecný pohled na loupež v domu siláka.

Když se vrátíme do našeho textu, tak vidíme, že Ježíš právě loupil a plenil v domě Satanově tím, že vymítnutím postiženého zase jednoho člověka vytrhl z jeho nečisté moci. Osvobozením došlo k uzdravení. Zase jeden uloupený pro život ve svobodě. Skutek ďábla byl zmařen Silnějším !

Věřící v dnešní době mají tendenci říkat :  „ To bylo tenkrát ! Věda nebyla, ale dnes máme moderní přístroje a umíme diagnostikovat choroby neskonale lépe než v době 1 stol. „

Ale Satana věda vůbec nezajímá ! I když je na Golgotě poražen má pořád stejnou moc jako měl v 1 stol. Démonizací může úplně stejně , jako tenkrát, vypůsobit nemoci, které se projevují různými postiženými. K rozpoznání je potřeba charisma rozlišování duchů. Ne všechna postižení a nemoci jsou přímo vypůsobené démony.  Nebojme se výsady, kterou jsme „spoluzdědili“ s Kristem a vstupujme i do těchto oblastí. Tuto výsadu nám vybojoval Ježíš Kristus. Pokračujme v šíření Božího království, které ON uvedl na svět. Vymítání démonů je  jedním z projevů přítomného Božího král. na zemi, které je šířeno věřícími po celém světě    

3. Rouhání proti Duchu svatému

1)V kontextu našeho čtení vidíme, že vše ostatní, kromě jedné věci, je odpustitelné. Nikdo není tak ztracený, aby mu nemohlo být odpuštěno až na rouhání se proti Duchu svatému. Tento výrok je součástí toho, co Ježíš vyčítá farizeům v tomto příběhu. Proto se na něj podívejme z tohoto úhlu pohledu. Řecký text si, podle Jiřího Mrázka ( DOC.JIŘÍ MRÁZEK,PH.D, UK PRAHA ) , dává záležet na tom, že varování se jednoznačně vztahuje na to, čeho se právě dopustila hrstka farizeů . Vydávali dílo Boží za dílo ďábelské ! . Ježíš je pro spoustu lidí v davu jedinou nadějí na uzdravení jejich nemocí a osvobození z moci  temnosti. Farizeové vědomě a účelově hodnotí situaci a říkají , že Ježíš je ve službách pekel

2) Jinak, při obecném komentáři tohoto výroku, se v podstatě přikláním ke Sv.Augustovi, který učil, že hřích proti Duchu sv. spáchá ten, kdo vytrvale , až do posledního okamžiku fyzické smrti, nekajícně vzdoruje a nepřijme ho. My říkáme, že se tohoto hříchu dopustí ten, kdo nepřijal Ježíše jako svého Spasitele a neznovuzrodil se. Bůh dal jasná pravidla jak může člověk dojít ke spáse. Kdo na puzení Ducha sv. k pokání a obrácení se ke Kristu nereaguje, nemůže být spasen resp. nemůže mu být odpuštěn hřích

4. Strom se pozná po ovoci 

Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci.  Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví“

Podle Jiřího Mrázka je v řeckém originále doslova napsáno „ udělejte strom“ . Když budeme pokračoval v doslovné linii textu, tak můžeme parafrázovat :

Tak jak je kdo veden, vychován a vyučen, když se toto dílo zasadí jako strom, tak vydává takové ovoce, jaké v něm bylo vytvořeno tím, kdo ho formoval. To je ale plně v souladu s myšlenkou, kterou tady prezentuje Pán Ježíš. Říká farizeům, že produktem jejich učení, jejich spravedlnosti a domnělé svatosti je to, že označí dílo Boží a dílo ďábla. Vědí o co jde, ale pro svou sebestřednost a pýchu ( NA SVÉ UČENÍ )  to nepřiznají, protože tím je ohroženo  jejich postavení a image. Jejich ovoce je v tomto směru špatné

Když je někdo celoživotně vychováván a veden ve sboru v tom, že divy a zázraky vypůsobené Boží mocí patří minulosti, že démoni nemůžou napadnout i věřícího člověka, že důsledkem posedlosti může být navenek i nemoc, pak v tomto směru vydávají špatné ovoce. Ovoce nevíry, ovoce, které duchovně, ale i společensky, diskredituje ty, kdo do toho jdou a ve víře projevy Boží moci očekávají a touží po nich

V rámci obhajoby svého učení neváhají označit ty, kdo žijí v Božím král. ( KTERÉ SE VYZNAČUJE MOCÍ SLOVA A VIDITELNÝCH ZNAMENÍ BOŽÍ MOCI)  slovy : „ Kdo ví z jakého ducha to je „ přičemž nepřímo říkají, že do není z dobrého duchovního zdroje .  Někdo „stromy“, rozuměj ty konkrétní věřící osoby, „udělal“ špatně a když je takový strom zasazen do půdy, přinese v tomto směru špatné ovoce.

Já už takový nechci být. Dost dlouhou jsem v tomto smyslu „dělal špatné stromy“ . Chci, abychom byli stromy s dobrým ovocem, se správným postavením před Bohem i lidmi, ale také před padlými anděly a celým duchovním světem, který nás sleduje

Ježíš tady označuje farizeje za „plemeno zmijí“. Říká jim, ať se nad sebou zamyslí, protože kolem sebe vypouští jed nedůvěry v Boží moc, v Boží jednání a vysvobozování. Tenkrát to bylo kvůli postavení a podílu na moci, dnes to mnozí dělají z toho, že jsou přesvědčení o čistotě svého učení. Vykládají Písmo, ale některé věci napsané v Bibli přehlíží, protože si s nimi nevědí rady.

Učení, které nevede do praktického prosazování Božího království má závažný nedostatek, který je potřeba napravit . Takové vyučování neslouží  k pokračování činnosti, kterou zahájil Pán Ježíš tím, že zachraňoval zajaté, osvobozoval spoutané a uzdravoval sužované nemocemi

Díky Bohu jsme se z tohoto sevření vymanili a učíme se sloužit i modlitbami za uzdravení, za osvobození z ďáblových pout a všech možných spoutaností.

Myslím, že tato služba ještě dojde svého oprávnění i u křesťanů, protože jí budou potřebovat čím dál tím více. Mnoho věřících je sevřených, ujařmených, mnoho z nich si neví se svým stavem rady. Rafinovanost a tlak Nepřítele na vyvolené Boží narůstá. 

Nesmíme pohrdat dny malých počátků. Ovoce klíčí, dozrává a uzraje v pravý čas. Jen se nesmíme nechat znejistit a jít v této oblasti pořád dál . Pán si nás bude čím dál více používat ke službě bližním. Pak poznají, že se k nim přiblížilo Boží království 
Nikoho nesoudím a ani to nechci dělat. Starejme se o to, aby náš strom vydával dobré ovoce a abychom kolem sebe šířili víru v Boží moc.

Následujme příkladu našeho Pána a dělejme mu čest. Žijme ke zjevení Jeho slávy a On nás v pravý čas povýší . Dá nám větší pomazání k této službě , haleluja !

Amen 

Zde můžete psát...