Cesta je cíl

Cesta je cíl

Dnes budu mluvit o cestě za Ježíšem. O tom, jak začíná a končí hledání duchovní prosperity člověka. Použijeme k tomu obrazné řeči proroka Izaiáše z celé  třicáté páté kapitoly, která má jen deset veršů. Přečtu vždy jen kousek úseku , abychom se neztratili v náročném textu , cit. úvodní slova  

„Poušť i suchopár se rozveselí, …….

Poušť a suchopár představuje duchovní vyprahlost a bídu lidí, kteří žijí svévolně, bez ohledu na to, co si o jejich životě myslí Bůh. Garantem možné změny je sám Hospodin.  Prorok o tom píše kousek předtím , cit. „

 „Vyvýšen je Hospodin, …..Bude věrnou jistotou tvé budoucnosti, klenotnicí spásy, moudrosti a poznání, jejímž pokladem je bázeň před Hospodinem „  ( Iz. 33 :  5 – 6 )

Cit. : „ Vyvýšen je Hospodin,…..“ ! Haleluja !   Je a bude Tvou budoucností. Je pokladem nad poklady. Je „klenotnicí spásy,  moudrosti a poznání „ . Pán Ježíš je věrnou jistotou tvé budoucnosti ! To je zaslíbení, nad kterým se můžeme radovat i dnešní ráno

Duchovní prosperita začíná u rozhodnutí brát Boha vážně ! K tomu je potřeba síly Ducha sv. Právě ON je zárukou , že se budeš chovat moudře a budeš dál poznávat Boha. Je potřeba vysvobození z moci temnoty prožívat duchovní proměnou. Přejít na druhu stranu celou svou osobností, tak jak píše ap.Pavel , cit. 

 „ On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna“ ( Kol. 1:13 )

1. Je možné se vymanit z duchovní prázdnoty

Duševní život mnoha lidí je bohatý, plný zážitků, emocí a adrenalinu. Jde o životní hodnoty pomíjivé, kterými není  uspokojena touha jejich duše po věčnosti . Člověk má v sobě zakódovanou touhu po Stvořiteli. Přijímáme  Boha do svého života se všemi Jeho nároky, ale i zaopatřením, které tento vztah přináší

„Poušť i suchopár se rozveselí, rozjásá se pustina a rozkvete kvítím.  Bujně rozkvete, radostně bude jásat a plesat. Bude jí dána sláva Libanónu, nádhera Karmelu a Šáronu. Ty uzří slávu Hospodinovu, nádheru našeho Boha“

To co bylo chudé, neúrodné, kde nebyl nijak bohatý život najednou rozkvete. Dokonce bujně; a začne to jásat a plesat. Dojde k radikální změně. Díky přijetí Krista jako svého Spasitele, začne člověk nový život jehož hodnota není pomíjivá

2 Kor. 5:17 „ Protož jest-li kdo v Kristu, nové stvoření jest. Staré věci pominuly, aj, nové všecko učiněno jest „  

V textu je řeč o slávě Libanonu, nádheře Karmelu a Šáronu .  Všechno nádherná místa spojená s prosperitou, bohatstvím a nádherou. Takové zemské ráje to napohled.

Té „poušti a suchopáru“ bude dána nádhera těchto míst. Jde o obraznou řeč, která vyjadřuje radikální změnu duševního i fyzického života lidí, kteří uvěří v Krista a následují ho v bázni před Bohem

Ti, kteří žijí úspěšným, ale svévolným životem , budou zírat, jak se z prachu zvedá nový člověk v Kristu. Dříve zdeptaný, dříve nešťastný sám nad sebou a plný závisti teď nachází  svou hodnotu v Kristu …..  a žije bohatším životem než ti, kdo se na něj dosud dívali s pohrdáním

Tady nejde o to, že se vyrovná nevěřící smetánce v příjmech nebo, že s nimi bude soutěžit jak rychleji, kde a bezohledněji zbohatnout. Nejde o to jak se srovná do parametrů života nevěřících lidí . Našel smysl života,  má bohatý duchovní život, našel rodinu Boží, bratry a sestry, našel místo, kde na sebe lidi nemusí být zlí a může šířit vůni poznání Ježíše Krista kolem sebe stejně tak, jak voní růže šáronská!

2. Podporujme se na cestě víry

Text našeho uvažování pokračuje slovy, cit." Dodejte síly ochablým rukám, pevnosti kolenům klesajícím. Řekněte nerozhodným srdcím: "Buďte rozhodní, nebojte se! Hle, váš Bůh přichází s pomstou, Bůh, který odplácí, vás přijde spasit." 

Křesťané z řad etnických Židů to měli v počátcích vzniku Církve velmi těžké. Vyhodili je ze synagog a vyloučili ze svých řad. Přestali pro ně existovat. Nově věřící chodili do sborů, kde byli i věřící z řad pohanů a vytvářela se nová forma zbožnosti. Bylo to úplně jiné. Místo pochopení přišlo pronásledování křesťanů . Obrovská zkouška víry. Mnohým začaly klesat ruce do klína a ochabovat kolena. Jen tak tak, že nezkolabovali ! Nevím jestli jste to zažili, ale když přijde atak těžké chřipky, tak to vlastně můžete prožít i fyzicky.

Útoky jsou tělesného i duchovního původu. Proto přichází výzva „ Buďte rozhodní, nebojte se „ !   

Můžeme si vzít poučení z epištoly k Židům. Mnohým Kristovcům z řad Židů začaly klesat ruce do klína a podlamovat se kolena. Bylo to z tlaku životní situace do které se dostali díky víře v Krista. Budou mít opět klid a nikdo je nebude pronásledovat a nebude jimi pohrdat pro jméno Ježíš. Pisatel listu je nabádá k tomu, aby zůstávali pohromadě a tak získávali sílu překonat tlak okolností

Žid.10:25 „ Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův „

Myslím, že vám teď dochází proč máme chodit do společného shromáždění . Protože se v něm vždycky najde někdo , kdo je momentální duchovně silný, plný Duch sv. a může tomu, kdo prochází nějakou duchovní krizí nebo problémem, pomoci modlitbou a/nebo jenom tím, že jsme spolu před Pánem . Společně Mu děkujeme  za spásu, modlíme se, chválíme Ho a nacházíme posilu i východiska při výkladu nebo kázání Božího slova.  Nejsme na to sami a to je velmi posilující

Aby nám neklesali  ruce do klína a nepodlamovali se kolena, tak první co máme dělat je ¹⁾ budovat osobní vztah s Pánem Ježíšem a ²⁾ zůstávat ve společenství věřících. To bylo charakteristické nejen pro první sbory ve Skutcích apoštolských, ale i po celé dějiny Církve Boží. Základem růstu sboru je, jak se říká, : Táhnout za jeden provaz .

Nechodíme do sboru jen, když potřebujeme posílit to co slábne ( „ochablé údy“).  Je to místo, kde přebývá Bůh, kde je chválen a veleben a kde jsme mocně naplňování Duchem sv. Když je potřeba dodat síly ochablým rukám a pevnosti klesajícím kolenům, pak na to sami nestačíme. Potřebujeme jeden druhého . V  ep.Židům , dvanácté kapitole , ve verších dvanáct až čtrnáct čteme toto :

 „ Posilněte proto své zemdlené ruce i klesající kolena´  a `vykročte jistým krokem´, aby to, co je chromé, docela nezchromlo, ale naopak se uzdravilo. Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána"

Nejhorší je , když někoho ve sboru můžu a někoho nemusím. Kdy nemám pokoj se všemi. V té chvíli začnu negativně ovlivňovat druhé bratry a sestry. Nemusí to být vůbec zjevné a na první pohled nápadné. Jsou zde dvě výzvy : usilovat o pokoj a o svatost !  Jak vidíme, tyto hodnoty nepřichází sami, ale musíme o ně usilovat , cituji ještě jednou :   „Usilujte o pokoj se všemi“ . Ne jen s některými, ale se všemi

Máme také usilovat o svatost . To není nic jiného, než se naplňovat Duchem sv., který nás posvěcuje a uvádí do svatosti . Bez ní neuvidíme Pána jednat v Jeho moci a síle, protože Bůh je svatý ve své podstatě.  Je potřeba mít bázeň před Bohem a včas jednat a vnímat Boží vůli. Vraťme se opět do našeho úvodního textu z proroka Izaiáše   

3. Osobní příklad pro druhé

Cituji z proroka Izaiáše, třicáté páté kapitoly druhou část čtvrtého verše : „Hle, váš Bůh přichází s pomstou, Bůh, který odplácí, vás přijde spasit“

Když se podíváme do kontextu, tak vzniká otázka : Jak se Bůh pomstí a komu ! , cit. „ Bůh přichází s pomstou“

Není to hladomor, nevyléčitelná choroba, nevěra jeden druhému nebo světové války jak mnohé křesťany hned napadne ! Bůh se nikomu nemstí za to, že Ho nepřijímá. Jeho pomsta spočívá v tom, že „ sláva Libanonu, Karmelu a Šáronu“ „ bude také tam, kde dříve byla jen „poušť a suchopár“ !

Pro nevěřící přijde šok. Najednou uvidí, že ještě víc mají ti, kdo  předtím byli na pokraji sil , kteří byli na té „poušti a v suchopáru“. Víra v Boha jim převrátila hodnoty a změnila život !

Bohatí a slavní mají, jak se říká všechno, ale nemají nárok na zdraví, štěstí, pokoj a lásku . To jim zhusta uniká a jsou mnohdy nešťastní. Ten, kdo má Krista jen kvete a raduje se ze života, protože má pokoj s Bohem a pokoj Boží, který převyšuje všeliký rozum lidský ve svém srdci. A to je k nezaplacení !

Lidi okolo najednou koukají na zaopatřené vykoupené jak „ juro diví“  . Najednou jejich život má smysl, protože nastoupili na silnici a cestu, která je vede do nebeského domova. Konečného místa pro poutníky víry. Cesta má svůj cíl  

4. Vysvobození od Vládce tohoto věku

Přečtu další dva verše z naší třicáté páté kapitoly proroka Izaiáše : „ A obrátí se místo vyprahlé v jezero, a žíznivé v prameny vod; v doupatech draků, v pelešech jejich tráva, třtí a sítí. Bude také tam silnice a cesta, kteráž cestou svatou slouti bude. Nepůjde po ní nečistý, ale bude samých těchto; tou cestou jdoucí i nejhloupější nezbloudí „ ( Iz.35:7-9)

To co dřív nestálo za nic, co bylo vyschlé a bez užitku se stane samo pramenem vod. Tam, kde dříve vládli démoni, poroste tráva na které se bude pást dobytek. . Co je důležité : Bude tam silnice a cesta !  Ta cesta je svatá. Po ní může jít jen zástup spasených a pokud po ní půjde, nikdy nemůže zabloudit !

Ježíš jasně řekl ,: Já jsem ta cesta, pravda i život „ ! . Když půjdeme za Ním a budeme přijímat Jeho slovo , tak nikdy nezbloudíme , haleluja ! Nevymýšlej si svoje cesty ! Je zde jen jedna Cesta, která je pravdou i životem a tou je Kristus, můj Pán ! 

Po té silnici a cestě nečistý nepůjde. Ano, jsme očištěni krví Kristovou a Bůh očekává, že tuto slavnou skutečnost v Kristu naplníme i ve svém praktickém životě a budeme pěstovat svatost resp. necháme se „přeladit“ Duchem sv. k obrazu Božímu

5. Zaopatření na cestě za Pánem

"Nebude tam lev, dravá zvěř na ni nevstoupí, vůbec se tam nevyskytne, nýbrž půjdou tudy vykoupení. Ti, za něž Hospodin zaplatil, se vrátí. Přijdou na Sijón s plesáním a věčná radost bude na jejich hlavách. Dojdou veselí a radosti, na útěk se dají starosti a nářek „

Z milosti Boží jdeme po chráněné komunikaci. Jsme chráněni a vedeni Nejvyšším. Ďábel sice obchází, řve a hledá koho by sežral, ale proti těm, kdo jsou v Kristu nic nezmůže. Došli jsme veselí a radosti a na útěk se daly starosti a nářek, haleluja !

Mnozí křesťané si zvykli na výraz „ být v Kristu“ nebo , že „ jsme v Kristu“ jako na nějakou formuli, která se týká události znovuzrození. Kdo uvěřil a byl pokřtěn Duchem sv. do Těla Kristova ; …..je tedy za vodou a ďábel se ho nemůže dotknout . Z hlediska spásy ano,ale z pohledu praktického života ne. I když jsem v Kristu, přesto se mohu začít chovat svévolně. A na tohle čeká ten řvoucí obejda. Pokud se mu to hodí, může zaútočit na nechráněné místo. Jde o aktuální útoky, které nemají nic společného s naším spasením. Jeho útoky z velké části souvisí s naším posvěcením nebo neposvěcením v praktickém životě tady a teď.

Pokud půjdeš po té silnici a té cestě po které jdou vykoupení, pak se tě lev ani divá zvěř nedotkne. Prorok Jeremiáš napsal nadčasové  varování

„ Z houštiny vystoupil lev. Ničitel pronárodů vyrazil vpřed, vyšel ze svého místa, aby z tvé země učinil spoušť. Tvá města budou vylidněna, budou bez obyvatel „ ( Jer. 4:7 )

Ano, on ničil a ničí pronárody. Izrael je vyvoleným národem Božím a spočívá nad ním Boží ochrana. Už dost pil z koflíku Božího hněvu a teď přichází doba, kdy se k nim Hospodin opět přiznává a přiznávat bude . Když se podíváme na všechny národy světa, tak vidíme pořád stejný obraz – sobectví, zloba, nenávist a neschopnost zvládat organizování společnosti. Z houštiny vystoupil „pako“ a za sebou nechává jen spoušť. Když ne fyzickou, tak duchovní a obráceně ! Výsledkem jsou stamilióny oloupených o věčný život, o Boží zaopatření, o zdraví a pokoj s Bohem

Dokonce ani nejhloupější ( rozuměj nejprostší) člověk , pokud půjde pěkně po té cestě a nesejde s ní, nezbloudí a na žádného ďábla prostě nenarazí ! To se může stát , když z ní svévolně sejde a nebude se mu na ní chtít vrátit . Opustit cestu slávy našeho Boha a návrat zpátky do duchovního prostoru  „ moci tmy“ se nevyplácí ( Kol.1:13) . Není tam už co dobrého k nalezení, jen samý hřích a duchovní bída. Už tam nepatříš, tak tam, nechoď , protože z „ houštiny vystoupil lev ničitel“ !   Jdeš po dobré cestě !Cituji Izaiáše ještě jednou :

„Nebude tam lev, dravá zvěř na ni nevstoupí, vůbec se tam nevyskytne, nýbrž půjdou tudy vykoupení“

6. Návrat k Bohu zaplatil Bůh

Je potřeba přiznat, že bez Krista by náš návrat k Bohu nebyl možný. Pořád bychom byli tou „pouští a suchopárem“, kdyby se o nás nepostaral sám Bůh.  Poslední verš naší kapitoly nám připomíná , že , cit.  „Ti, za něž Hospodin zaplatil, se vrátí“

Návratem je prorokem Izaiášem myšlen konečný cíl :  Sión ! Jeruzalém v podstatě leží na hoře Sijón. Jak víme, Sijón je obrazem na Krista, našeho Spasitele neboť ze Sijónu přijde spása . Pro nás zbloudilé je to návrat k Bohu . Ale, aby to mohlo nastat, musel Ježíš zaplatit svou krví na Golgotě !  

Představa silnice nebo cesty zkresluje krásu současného prožívání a užívání si spásy, kterou nám Ježíš daroval . Ta cesta je široká přesně podle toho, nakolik se ponoříš do Krista. Jinými slovy : Je neomezeně široká. Nemusíme se bát, že by nám nestačila svou kapacitou . Už teď si užíváme spásy, která má své vyústění v nebi. Ale na té cestě je život a to hojný, je na ní radost a pokoj a všechno to, co nám Ježíš vydobil na Golgotě

Ta cesta do věčné slávy bude nudná , když si ji nudnou uděláš. Mnoho křesťanů se po té cestě plouží do nebe a říkají si : „ No , tak jdu. Zase jdu do sboru. Pak zase jdu domů a nějak se životem proklepu. Hlavně, že jsem spasen a to ostatní nějak tady odsloužím ke spokojenosti svých duchovních  pastýřů „

Oldřich Janota, český písničkář , kytarista a zpěvák  napsal pro hudební skupinu  Mňágu a Žďorb text skladby „ I cesta může být cíl „ . Tento slogan se v refrénu mnohokrát opakuje . Ta silnice a cesta, o které jsem mluvil, je sama o sobě cílem. Jakmile na ní vstoupíš, začneš prožívat věčný život tady a teď. Tím je o poznávání Boha a toho, kterého poslal nebeský Otec , Ježíše Krista . Je to jedna velká radost a velké dobrodružství naplněného života .  Drž se na té cestě, která má cíl ještě dřív než do něho dojdeš . Ještě než po ní dojdeš do nebe tak si toho mnoho užiješ s Duchem svatým, který nás vede k poznání Boha v Jeho rozmanitosti a kráse. Je potřeba vyměnit text. Místo „ i cesta může být cíl“ říkám, že „ ta cesta, je můj cíl“

Na závěr bych zopakoval to, co bychom si měli zapamatovat :

1. Pán Ježíš je věrnou jistotou Tvé budoucnosti . Nemusíme mít obavu, že by jeho síla a moc nestačila na jakoukoli životní situaci do které se dostaneme. Spíše to je tak, že se do mnohých problému nedostaneme díky víře v Krista

2. Máme bohatý duchovní a tím i tělesný život . Vytváříme biblické společenství které se dá přirovnat k duchovní rodině

3. Pro zdravý růst místní církve musíme být spolu . Pokud se stane, že nám ochabnou ruce a začnou poklesávat kolena, pak se ve sboru vždy najde někdo duchovně silný, který nám pomůže překonat krizi. Potřebujeme jeden druhého. Ve společenství je Pán chválen a veleben, spolu rosteme a prožíváme duchovní zápasy

4. Buďme osobním příkladem obnovy života inspirací pro druhé, aby i oni vstoupili na tu silnici a cestu, kterou je sám Pán Ježíš

5. Jdeme po chráněné komunikaci. Jsme chráněni a vedeni Nejvyšším. Ďábel sice obchází, řve a hledá koho by sežral, ale proti těm, kdo jsou v Kristu nic nezmůže

6. Buďme Bohu vděčni i tím, že budeme respektovat Jeho slovo. ON za nás zaplatil a otevřel nám cestu k Bohu jako Otci

Amen