Čas a příležitost

Čas a příležitost

 Kazatel 9:1 - 11  "  Všechno je u všech stejné: stejný úděl
má spravedlivý i svévolný, dobrý a čistý i nečistý, obětující i neobětující; ......  Na všem, co se pod sluncem děje,je zlé to, že všichni mají stejný úděl a že srdce lidských synů je naplněno zlobou; po celý svůj život mají v srdci samé ztřeštěnosti a pak se odeberou k mrtvým.4  Kdo tedy bude vyvolen? Všichni, kdo žijí, mají naději. Vždyť živý pes je na tom lépe než mrtvý lev.   Živí totiž vědí, že zemřou, mrtví nevědí zhola nic a nečeká je žádná odměna, jejich památka je zapomenuta. Jak jejich láska, tak jejich nenávist i jejich horlení dávno zanikly a nikdy se již nebudou podílet na ničem, co se pod sluncem děje....... Tvé šaty ať jsou v každé době bílé a tvá hlava ať nepostrádá vonný olej...... Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil, neboť není díla ani myšlenky ani poznání ani moudrosti v říši mrtvých, kam odejdeš.  Opět jsem pod sluncem viděl, že běh nezávisí na snaze hbitých ani boj na bohatýrech ani chléb na moudrých ani bohatství na rozumných ani přízeň na těch, kdo mají poznání, ale jak kdy každému z nich přeje čas a příležitost.

Mottem dnešního kázání je " využít čas a příležitost "  . Teď Ti přeje čas a máš příležitost Než se pustíme do několika aplikací krátce vysvětlím o co v tomto textu jde. Pisatelem knihy je moudrý král Šalamoun. Zrovna tak, jak se díváme na některé pasáže z evangelií a epištol; podobně musíme vnímat tento text v souladu s tím  kdo ho psal, v jaké době ho psal a jako poznání Boha měl.

Třeba výraz " v srdci mají samé ztřeštěnosti" můžeme dnes vnímat trochu jinak. Ztřeštěnost je to, že lidi nevěří v Ježíše jako svého Spasitele . Nebo výraz " kdo žijí, mají naději " vychází ze starozákonní představy : Žij podle ustanovení Zákona a Bůh pak rozhodne o tvé spáse.

V novozákonní době je to jiné. Je zde dílo spásy a předložen život s Kristem. K tomuto dílu nebyl nikdo z lidé přizván Naopak, spasení je zadarmo a z milosti, aby se nikdo nechlubil. To neznamená nic menšího než jistotu spasení. Kraličtí překládají 1 Kor.15: 19  takto, cit. "1 " Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí" Kdo v dnešní době milosti má JEN naději v Kristu , že bude ve finále spasen od věčné smrti, tak je na tom ještě bídněji než ten, kdo v Boha nevěří.

Nevěrec alespoň nemusí žít v neustálé obavě, jak to s ním nakonec dopadne, protože se spásou vůbec nepočítá a nevěří Bohu. Ale křesťan, který hlásá nejistotu spasení je v podstatě chudák, který neví jak to s ním dopadne a tak to dotahuje skutky, stejně jako to bylo se spásou v době Staré smlouvy. Pojďme tedy konečně k výkladu a aplikacím pro náš duchovní růst   

1. Stejný úděl, ale ne tak docela  

Kazatel říká, že "všechno je u všech stejné ". V kontextu vidíme, že jde o "stejný úděl" tedy, že člověk umírá ať je dobrý či zlý, černý nebo žlutý,
zbožný nebo bezbožný. Tím se jakoby stírá rozdíl mezi těmi , kdo konají dobro a žijí v bázni před Bohem a těmi, kdo se k Bohu otočili zády a nikdy s ním ve svém životě nepočítali

Když  někdo zemře, zanedlouho se na něj zapomene. Neznamená to, že na zemřelé nevzpomínáme, necitujeme je a neříkáme si zážitky
ze společně strávených chvil. Ale je pravdou, že to jsou spíš takové záblesky, které nepřichází denně. Proto Kazatel říká "   Živí totiž vědí, že zemřou, mrtví nevědí zhola nic a nečeká je žádná odměna, jejich památka je zapomenuta.  Jak jejich láska, tak jejich nenávist i jejich horlení dávno zanikly a nikdy se již nebudou podílet na ničem, co se pod sluncem děje" ( v.5 - 6 ) .  Jejich přítomná láska odešla s nimi. Jejich tehdejší nenávist skončila, už nejsou a nemůžou nic napravit nebo změnit Stává se, že někteří lidi truchlí nad ztrátou nejbližších dlouhá léta. Jenže to už je sužování a nadměrné trápení od kterého nás Ježíš osvobodil a křesťan by měl umět tohle vyřešit a propustit zemřelé věčnosti

 Tato životní zkušenost krále Šalamouna je " zlá "  ,cit. "Na všem, co se pod sluncem děje, je zlé to, že všichni mají stejný úděl" . To zlé spočívá v tom, že se navenek zdá, že všichni nakonec dopadnou stejně.

Jak víme, pokud nepřijde Pán Ježíš pro svou Církev a nebudou žijící znovuzrození lidé vtrženi do oblaku ,vstříc svému Pánu , všichni lidé nakonec zemřou. A tím, že se postupně na zemřelé zapomíná , tak se zdá, že ve finále je to nakonec stejné. Tato uniformita údělu je "zlá"
v tom, že vede lidi k lehkovážnému přístupu k životu a vede k lhostejnosti.  Tady je pro nás velký prostor otevřít novozákonní téma 
věčného života v nebi a prožívání spasení z milosti ve svém životě, už zde na zemi. Proto je zde motto : " využít čas a příležitost "  ! Nemůžeme skončit u tohoto textu, Bible je komplexní knihovnou, které burcuje lidi k tomu, aby nebyli lhostejní ke svému údělu a naučili se doslova " vykupovat " čas . 

Ef. 5: 15 - 16 " Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří;  nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé"  " Zlé dny " přichází do mého života, když s časem zacházím nemoudře. Prostě, z Božího pohledu, špatně. Jako kdyby mi chtěl apoštol Pavel říct " Hele Václave, dej si moc dobrý pozor, jak žiješ. Čemu věnuješ čas, co děláš ve volném čase a koukej ho nepromarnit".
Dosaďte si každý své jméno a řekněte si to znovu pro sebe ! Je mnoho možností jak využít nebo doslova promarnit svůj čas z pohledu věčnosti. Nejsme tady zas tak dlouho, abychom mohli plýtvat časem.

2. Stav srdce člověka

Kazatel říká ve třetím verši, že, cit. " srdce lidských synů je naplněno zlobou; po celý svůj život mají v srdci samé ztřeštěnosti a pak se odeberou k mrtvým "  Poměrně dlouho se zabývám Božím slovem a často jsem pátral v biblické antropologii, jak definovat pojem srdce. Nemám na mysli fyzický orgán, který máme v těle, ale mluvím o srdci člověka ve smyslu duchovním, tedy nehmotném. 

Hospodin poslal Samuele do domu Jíšaje Betlémského, aby pomazal jednoho z jeho synů za krále. Samuel šel na jisto. Líbil se mu Eliab. Jenže, cit. "  Hospodin však Samuelovi řekl: "Nehleď na jeho vzhled ani na jeho vysokou postavu, neboť já jsem ho zamítl. Nejde o to, nač se dívá člověk. Člověk se dívá na to, co má před očima, Hospodin však hledí na srdce."

Bůh má jiná kritéria výběru než člověk. ON se nedívá na ten facelit, na to pozlátko na povrchu, ale dívá se na jeho nitro. Co má a nosí ve svém srdci. Dlouho jsem ztotožňoval pojem srdce s myšlením . Jenže to nebyla konečná verze. 

Pojem "srdce" souvisí s podstatou člověka, který je tvořen tělem , duchem a duší. Druhou, vylepšenou i když  jednoduše řečenou verzí výkladu pojmu srdce, je spojení " ducha a duše " člověka dohromady. Lidský duch se musí nejprve v člověku znovu narodit, protože pádem do hříchu našich prarodičů došlo k duchovní smrti a každý kdo se narodí z tělesného spojení muže a ženy je ve své podstatě zasažen oním (tak zvaným ) " dědičným hříchem" a jeho duch je nefunkční, mrtvý.

Ten se zrodí ve chvíli, kdy člověk uvěří v Ježíše Krista jako svého Spasitele. Tím se obnoví schopnost člověk mít společenství s Bohem a pod vlivem a působením Ducha sv. začne náš znovuzrozený duch měnit duši i těla k obrazu Božímu. Je v tom zahrnut i způsob myšlení, naše postoje a otevření se Bohu .  Můj , již třetí vývojový stupeň chápání pojmu " srdce " je ukryt v jednom verši, který mě už dlouho leží
v hlavě a sice 1 Pt.3:3 - 4 , cit. " Vaše ozdoba ať není  vnější : spletené vlasy , navlékání zlatých šperků, oblékání šatů, nýbrž skrytý člověk srdce
v nepomíjitelnosti tichého a pokojného ducha, který je před Bohem vzácný " ( ČSP ) . A vracíme se k tomu , co říkal Hospodin Samuelovi : " Nehleď na vnější vzhled ...... Člověk se dívá na to, co má před očima, Hospodin však hledí na srdce
"

Apoštol Petr neříká, že máme chodit jako šupáci a dbát na to, abychom na sobě neměli nějakou tu ozdobu a pěkné oblečení. Říká v podstatě to samé co slyšel Samuel. Takže , srdce člověka, je širší pojem, který zahrnuje nejen myšlení člověka, spojení ducha a duše pod vládou Ducha sv., ale jde o " vnitřního člověka" jakožto nitra naší osobnosti v němž se setkává působení ducha, duše i těla ( i naší tělesnosti která umožňuje zplodit hřích) . Srdce křesťana má být pod nadvládou našeho ducha, který je pod vlivem Ducha sv. a který plný víry a správných postojů pod působením Božího slova a bázně před Bohem. Tím je naše osobnost proměňována do obrazu Božího a ke zjevení Jeho slávy.

Jestliže nemáme promarnit svěřený čas, pak má člověk možnost něco změnit a co zejména by měl změnit, je stav svého srdce. Kazatel mluví o srdci člověka nevěřícího člověka, který neprošel výše uvedenou proměnou, protože se doposud znovu nenarodil . Ti kdo se nechávají vést Duchem sv. skutky těla nevykonávají a jejich srdce není úskočné, není lstivé, ale je očištěné krví Beránka.   

3. Všichni mají naději

Teď se v našem textu vymaníme z takového duchovního nihilismu a jakoby beznaděje. V dalším verši vidíme, že " zlé " dny, kdy se s  časem
zachází nemoudře,  mohou a mají skončit. Bůh nás nestvořil pro to, abychom prožili život v bídě a marasmu . Šalamoun ve 4. Verši říká "Kdo tedy bude vyvolen? Všichni, kdo žijí, mají naději". Všichni kdo žijete máte naději ! No to je skvělá zpráva

Existují věřící, kteří učí " predestinaci" tzn. " předurčení" chcete-li " vyvolení". V internetové hantýrce si říkají " reformovaní". Velmi stručně řeknu o co jde. Často velmi krkolomně dokládají z Písem, že Bůh některé předem vyvolil ke spáse a některé k záhubě. Je to jen heslo a nechci, abychom se dívali takové věřící, jak se říká, přes prsty. Tohle my neučíme a také dokládáme z Bible, že možnost uvěřit a být spasen má každý člověk. Bůh není vybírač osob a nikomu v otázce spasení nestraní. I výrok moudrého Šalamouna podporuje budoucí zjevení spasení z milosti pro všechny. Budu citovat jen jeden verš z 2 Pt. 3 : 9 "Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože
si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání" . Důležité je sdělení z našeho textu " Všichni, kdo žijí, mají naději". Mají možnost  změnit svůj úděl ! Haleluja ! Ježíš Kristus je naší nadějí

Něco ti řeknu : Dokud žiješ, vždycky máš naději něco změnit ! Toho času nevěřící se může stát věřícím a věřící se může posunout blíž k Pánu. Bůh nikoho prvoplánově nezatvrdí proti přijetí Ježíše jako svého Spasitele. Mluvili jsme o tom ve čtvrtek na biblické a znovu to zopakuji, cit. Jan 12: 35 - 43 "   Ježíš jim řekl: "Ještě jen malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde.  ....... Ač před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho;  ....... Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl: `Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže nevidí očima a srdce nepochopí, neobrátí se a já je neuzdravím. ...... Přesto v něho uvěřili mnozí z předních mužů, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagógy. Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží "   V této
pasáži jde o náboženské představitele, kteří byli nositeli zákona jak duchovního tak i světského. Jejich nevíra byla rozhodující pro nepřijetí Ježíše jako svého Mesiáše.  Byla to " cílená nevíra" židů, kteří vystupují v celém evangeliu proti Ježíši. Narušuje jim zbožnost a přináší nové poznání Boha jako nebeského Otce . Ani množství viditelných znamení, divů, zázraků a vymítání démonů Ježíšem nepřivedlo tuto " VIP
skupinu židů "  k víře. Důvod se dozvídáme na konci textu .  Vidíme, že milovali více slávu svou než slávu Boží !

Vrcholným zjevením Boží slávy je oběť Pána Ježíše na golgotském kříži. Kdo tuto zjevnou " Boží slávu" nepřijímá, tak miluje víc svou slávu, své neproměněné ego . Je čas pro změnu ! Lidi věřte evangeliu a bude spaseni. Uvidíte co to je , když se pak zjeví Boží sláva ve vašem životě. Radikálně se změní váš úděl, který nemusí být tak ponurý, jak ho předkládá Šalamoun v našem textu

V této pasáži z evangelia Janova je jedno obtížné místo a sice , cit. v.39 - 40 "Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl: `Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže nevidí očima a srdce nepochopí, neobrátí se a já je neuzdravím"" .

Tady je použita teorie " božského zatvrzení" k vysvětlení selhání " V.I.P židů " . Doposud židé selhávali na základě vlastního rozhodnutí proti Ježíšovi. Byla to jejich vlastní vůle, že Ho odmítali. Jan užívá pasáže z proroka Izaiáše a říká, že jejich " slepotu" a "tvrdost srdce" způsobil Bůh, aby .. "srdcem neporozuměli " , " nenapravili se " a "neobrátili se k Ježíšovi o uzdravení"  ( v.40) .

Tohle se zásadně liší od dosavadního vyprávění Janova evangelia. V těchto dvou verších je obsažen tehdejší tradiční rabínský výklad . Tak chápali text proroka Izaiáše z 6 kap. rabíni. De facto, tímto výkladem, si zdůvodňovali své " nepřijetí Ježíše" . Vztáhli si verš Iz.6:10 na svůj postoj k Ježíši a řekli, že jim není dáno Ho přijmout . Že jsou někteří , kdo nemůžou uvěřit, protože jim sám Bůh zaslepí oči a srdce.

To je jen jejich výmluva. I oni měli příležitost, i oni měli čas ke správnému rozhodnutí. Promarnili čas svého navštívení. Jak víme ze zjevení Písem je tento výklad nesprávný. Židé se v poznání Boha hrubě mýlili. Bylo to pokrytecké, protože ve skutečnosti milovali více svou slávu, své postavení , své EGO než Boží slávu zjevenou v osobě a díle Ježíše Krista ! 

Podobně se vymlouvají lidi i dnes. Říkají : " Mě není dáno uvěřit, mě to rozum nepobere , mě je úplně jedno jestli někomu Bůh změnil život , já jedu v tom svém, v tom zažitém a zažraném pod kůži, jedu dál i se svou svévolí bez ohledu na Boží vůli pro mě. Že už jezdím pořád do kolečka je mi šuma fuk " 

V dalších verších naší pasáže z evangelia Janova se  říká něco, co zase souzní s celkovým vyprávěním evangelia Janova a co tento výklad popírá. Jan říká ve v. 42 , cit. " Přeci však i mnozí z vůdců v něho uvěřili, ale kvůli farizeům se k Němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze
synagogy" . Jak víme, někteří z vrcholných představitelů lidu Izraele v Pána Ježíše uvěřili, ale báli se ukázat svou víru, protože by je vyloučili ze společenství synagogy . To byla jejich největší noční můra.  Proto víru dál nerozvíjeli. Až Josef a Nikodém vystoupili ze stínu kříže a žádali své kolegy o tělo Ježíše, aby ho pohřbili. Kde byli ostatní z "mnohých" ?  . Nakonec si vylučováním ze synagog  křesťané židovského původu
prošli a stali se "černými ovcemi" se svých rodinách. Mnozí to neunesli a vrátili se od křesťanství zpět k judaismu. O tom mluví ep. K Židům

V textu Kazatel, devátá kapitola je pak verš pátý, cit. "Vždyť živý pes je na tom lépe než mrtvý lev".  Jak tomu rozumět ?  Jde o přísloví, které předkládá další důvod nebrat život lehkovážně a vzít ohled na svého Stvořitele . Dokud totiž člověk žije, má možnost ovlivňovat dění a měnit své postoje i životní styl . Je prostě , v otázce změn a využití příležitostí, být živý než mrtvý. Mrtvý lev je k ničemu a nikomu neuškodí, prostě skončil. Živí pes ještě žije a může sloužit svému pánu. 

Znovu se vracím k výzvě : " Je čas změnit svůj životní úděl ! " Nebuď fatalista a neříkej, že ti není dáno uvěřit shůry. Nebo dokonce říkat, že Tě Bůh sám zatvrdil proti přijetí Ježíše a spasení !  Uvěřit může každý jen musí chtít uvěřit a dál věřit Bohu. Ale abychom alibisticky nemluvili jen o doposud nevěřících , podívejme se na sebe

Mnozí křesťané rezignovali na duchovní boj, na víru v zázraky a aktuální působení Boží moci, uzavřeli se proti Duchu svatému a jen díky rovnici "milostivé spravedlnosti" ( viz. moje kázání s názvem " Láska a selhání " ) jsou přesto Duchem sv. vedeni a naplňováni. Ale není to na " plný plyn". Je to jako když jedete s pořádnou károu a nešlápnete pořádně na plyn, abyste poznali a prožili , co  pod kapotou " dříme". Jaké pěkné "stádečko koní" tam zbytečně lelkuje a není využíváno. Je to moje zkušenost, proto o tom mluvím.

Je čas na změnu. Je čas využít všechny příležitosti k tomu a jít dál, to znamená , blíž k Bohu. Ne od Něho, ale k Němu. Dar jazyků nikoho od Boha neodvede, ani se nikdo nezblázní, ani nejede na city a jiné nesmysly jak často slyšíme od mnohých Písmáků, kteří takto mluví a přitom nemají v této oblasti žádnou zkušenost.  Mnozí evangelikální křesťané touží po posunu, touží po změně, protože narazili na strop a jakoby nemohou blíž k Bohu. Doporučuji se otevřít Duchu sv. a ne Ho v podstatě bojkotovat. Je mi líto, že tolik vzácných Božích mužů a žen je v této oblasti sevřených. Přitom jde o rozhodující moment k posun o další levely výš a blíž k Bohu. Pro růst osobního vztahu s Bohem

Každý den dostáváme příležitost něco ve svém životě změnit k lepšímu. I ten, kdo přijímá Ducha svatého stejně jako Pána Ježíše a nebeského Otce, má vždy prostor ke změnám a posunu blíž k Bohu a větší aktivitě v Božím království

Amen