Vztahy v Církvi

Vztahy v Církvi

"Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblecte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost.  Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy.  Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti.  A ve vašem srdci ať vládne mír
Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni.  Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha
žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch" ( Kol.3:12-16)

1. Snášejte se

Uvěřili jsme a naplňujeme se Duchem svatým. Je to pravda ? Je. Tím je do našich srdcí rozlévána Boží láska, cit. " .....Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán " ( Řím.5:5b) . Ježíš o Duchu svatém řekl " A ve vás bude " ! Podívejme se na Jana 14: 15 - 17 , cit.

"  Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání;  a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky - Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude"

Učedníci až tak Ducha sv. neznali  nebo mi to alespoň nebylo vysvětleno jinak. Duch svatý ještě nebyl vylit na zem - to nastalo až o Letnicích.  Můžeme se domnívat, že to je nadčasové slovo pro všechny věřící. Naší výsadou je znát Ducha svatého a s Ním také komunikovat, protože je v nás a skrze Něj je v nás Otec a Syn Boží. 

Nedávno jsem měl rozhovor s jedním milým bratrem z našich sborů. Bavili jsme se o Duchu svatém a on říkal, že naši duchovní otcové viděli roli Ducha svatého jako služebníka, který je prostředníkem mezi Bohem a věřícími a zprostředkovává pochopení a vnímání Boha . Doslova o Duchu svatém řekl, že je "služebníkem". Docela mě to zarazilo, ale nechtěl jsem zaseknout hovor. Pak jsem nad tím přemýšlel a vzpomněl si na výklad o Izákovu ženění. Naši otcové vykládali tento úsek Božího slova tak, že jde o obraz : Izák jako ženich - Pán Ježíš, Rebeka - nevěsta tedy Církev Boží a služebník, který byl poslán, aby zprostředkoval svatbu jako Duch svatý. Přečtu jen finále celé kapitoly 1 Moj.24:61-67

"   Rebeka a její  dívky vsedly hned potom na velbloudy a následovaly toho muže. Tak dostal služebník Rebeku a odešel.  Izák právě přicházel od Studnice Živého, který mě vidí, neboť sídlil v Negebu.  Vyšel totiž k večeru na pole a byl zamyšlen. Tu se rozhlédl a spatřil přicházet velbloudy.  I Rebeka se rozhlédla a spatřila Izáka. Sesedla z velblouda  a otázala se služebníka: "Kdo je ten muž, který nám jde po poli vstříc?" Služebník odvětil:
"To je můj pán." Vzala tedy roušku a zahalila se.  Služebník podal Izákovi zprávu o všem, co vykonal. Izák pak uvedl Rebeku do stanu své matky Sáry. Vzal si ji a stala se jeho ženou "

Zřejmě měl na mysli tento příběh, kde vystupuje služebník Abrahamův, aby vybral tu nejlepší nevěstu pro jeho syna Izáka.  Pojem " služebník Duch " jsem nikde ve vyhledávači softwarového programu Theofilos nenašel. Jestli to někdo v Bibli najdete, dejte mi vědět. S Boží osobou Duchem svatým jsou spojena tato označení : Duch Hospodinův, Duch pravdy, Prostředník, Kraličtí překládají také " Utěšitel, Duch Páně nebo-li Pán Duch - Kyrios pneuma ( 1 Kor. 3:18)"

Apoštol Pavel klade první důraz pro dobré vztahy mezi věřícími jak v místním sboru, tak v té či oné denominaci nebo církvi podle jména, ale i s dalšími věřícími, údy Těla Kristova. Příkaz zní : SNÁŠEJTE SE !  

Není dobré pěstovat pocit nadřazenosti plynoucí z poznání litery  Písem. To, že jsem schopen vykládat Bibli a znát souvislosti mezi verši v celé její šíři. Není dobré nechodit do společenství věřících, do místní církve, proto, že někoho nemusím. " Dyť on tohle o mě řekl. Tohle mi udělal ....atp. " .  Není dobré preferovat v místní církvi sociální nadřazenost a pěstovat řízená přátelství jen s někým a s druhým už ne.  Je dobré mít toleranci vůči druhým. To neznamená, že nemám názor nebo, že jsem  s příliš otevřenou náručí vůči jiným myšlenkám apod. Naopak. Ten kdo je tolerantní má velmi pevný postoj a je názorově stabilní. Ale dá prostor druhému k vyjádření a nemyslí si, že je nejchytřejší na světě. To, co mi nikdo nemůže vzít, je můj osobní vztah s Bohem. A to je důležitější než se bít za tu jedinou pravdu, tedy tu, co hájím já sám. Je samozřejmé, že nebudu chodit do církve nebo společenství, kde se rozcházíme v základních tezích

Poslední verš, který ke snášenlivosti zmíním je Ef. 4:2 , cit. " Snášejte se navzájem v lásce"

2. VZÁJEMNÁ LÁSKA

 "především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti" ( Kol.  3:14 )

Když se vrátím k tomu verši z Ef. 4:2 o tom, že se máme navzájem snášet v lásce, pak je potřeba říci, o jakou lásku jde. V Bibli je více řeckých výrazů pro naše slovo láska.

" Storgé " znamená náklonnost nebo příbuzenskou lásku, jedná se o silný citový vztah bez sexuálního faktoru;

" Erós" ( lat.amor) znamená lásku erotickou, lásku, která touží po druhém pohlaví. V Novém zákoně se
nevyskytuje

" Filia" je vzájemná láska mezi přáteli;  "filos" znamená také milý; . V Novém zákoně je zmíněna dvakrát

"Agapé" je láska, která je podstatou Boha jako duchovní osobnosti. Agapé se pak stalo křesťanským teologickým pojmem, který označuje lásku Boha k lidem, lidí k Bohu i mezi sebou.

Abych mohl mít Boží lásku, pak se musím znovuzrodit. Bez spasení člověk Boží lásku nemá. Proč to můžu tvrdit ? Protože u Boží lásky v nás hraje hlavní roli osoba a dílo Ducha svatého. ON nám dává  Boží
lásku do srdce.

Dá se říci : " Čím více jsem naplněn Duchem, tím více Boží lásky je ve mně " !  Tím jsem schopen více
snášet jinakost druhého, třetího, čtvrtého ....prostě všech, se kterými vytvářím společenství. Když to bude VZÁJEMNÉ, je položen první základní kámen pro dobré vztahy mezi křesťany a ve společenstvích křesťanů. 

Přečtěme si Fil. 1:9 , cit. " A za to se modlím, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala"
. Vidíme, že se Boží láska má v nás navzájem rozhojňovat, protože bez ní není možné vytvářet živé společenství, místní církev.  Ježíš to dobře věděl a proto od 13 kap. neustále učedníkům zdůrazňuje, aby se milovali navzájem a dodržovali Jeho přikázání lásky.

Jeden kazatel řekl, a teď budu citovat z jeho kázání, toto : " Aby se taková láska rozhojňovala nebo zvětšovala musíme ji v sobě mít. Víte jak ji Bůh konkrétně v nás rozhojní? Bylo by to fajn, kdybychom se večer za více lásky modlily a ráno vstali s plnou nádrží, ale nemyslím že tak to funguje.  Je jednoduché milovat lidi, kteří jsou nám podobní a přemýšlí stejně jako my. Jeden z principů toho jak Bůh jedná když nás chce něco naučit, je že nás postaví do opačné situace. Když nás chce naučit milovat, přináší nám do života lidi, kteří nejsou moc k milování. Ano učí nás milovat tím že nás nechá praktikovat na "nemilujících".

Vidím to trochu jinak. Právě na modlitbě, kdy jsme v osobním kontaktu s Bohem , jsme naplňování Duchem svatým a tím je nám ta " nádrž" plněna.  Princip je jednoduchý : Když se nebudu naplňovat Duchem svatým a tím nebudu dostávat porci Boží lásky do srdce, tak se budu učit milovat na lidech , jak kazatel napsal , cit. " kteří moc k milování nejsou" . V tom případě do toho půjdu duševní, náboženskou silou. A to je strašně málo ! Potřebujeme se  naplňovat Duchem svatým na všechny způsoby, abychom měli v srdci Boží lásku a tou pak, nadpřirozeně milovali bratry a sestry. Dostaneme se do stavu, kdy nám bude úplně jedno jestli je někdo
makovej nebo takovej !  Milování spoluvěřících, ale i lidí kolem sebe nám půjde samo, jak jsem již řekl,
NADPŘIROZENĚ.

3. VZÁJEMNÝ POKOJ

"A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo"  Kol 3:15

My se přidržíme vhodnějšího slova a tím je " pokoj Kristův" . Tzn. , že jde o pokoj, který přináší Ježíš Kristus, náš Pán. Své kázání z Hory začal Ježíš blahoslavenstvím. Mimo jiné taky řekl, cit.

 " Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími "  ( Mt.5:9)

Podívejme se na to obráceně. Již jsme Božími syny resp. přijali jsme Ježíše jako Spasitele a proto přirozeným důsledkem by mělo být to, že každý z nás bude působit pokoj. Každý můžeme ten "pokoj" vidět trochu v něčem jiném, ale v podstatě jde o to nevytvářet napětí mezi věřícími.

Žádný sbor není ideální. Vždy se v něm vyskytne nějaké to nedorozumění, nepochopení. Někdo může prožívat nepěkné období, nezvládá to a může být podrážděný. 

To se mi stává, když balíme aparaturu. Já se soustřeďuji na to, abych něco nezapomněl, snažím se to co nejrychleji zvládnout, protože to musím doma zas vybalit atd. a v tu chvíli za mnou někdo ze spoluvěřících přijde a začne se mi svěřovat nebo něco říkat. Většinou nějako chvatně odpovím nebo to vypadá jak odseknutí . Tím působím jistý nepokoj v srdci toho, kdo za mnou přišel. Ten druhý to nemusí až tak chápat, že
potřebuji klid na přemýšlení a skládání aparatury. Pak přichází na pomoc záchranná brzda , která zní " snášejte se navzájem v Boží lásce
"

Ještě jeden verš z Ř 4:19 "A tak usilujme o to, co slouží pokoji a společnému růstu."

4. VZÁJEMNÉ (UČENÍ) POVZBUZOVÁNÍ A NAPOMÍNÁNÍ

"Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší  moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch"

Lepší je, aby se věřící společně vyučovali Božím slovem a napomínali. Je dobré vložit mezi učení a napomínání povzbuzování. V mnohých církví se preferuje prorokování jako přímé zjevení pro sebe i pro druhé. Já jsem
přesvědčen, že není lepšího prorokování než vykládat Písmo, cit. " ...jak vám dává
Duch  " .

Bez něj vyučovat nejde. Bylo by to slovo jen lidské, nějaká teologie bez Boží moci . Duch svátý nám otevírá duchovní zrak nad textem Písem a my z toho přijímáme aktuální a živé slovo do všech našich životních situací.

V kontextu našeho verše jde o napomínání v souvislosti s nedodržováním slova Kristova v nás. Máme se učit právě to, co je na začátku verše, cit.  " nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství..."

 Někdo by se mohl zastavit jen u slov Pána Ježíše v evangeliích, ale my vnímáme, že "slovo Kristovo" je i
apoštolské učení Nového zákona. Apoštol Pavel nabádá svého duchovního syny Timotea, aby si byl vědom, že celá Bible je inspirována Duchem svatým, cit.  "  Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení,
k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu" . ( 2 Tim.3:16-17 )

Když ve mně slovo Kristovo nepřebývá, začnu dělat blbostě ! Prostě jedu mimo Jeho vůli jak bych měl přemýšlet, mluvit a jednat. Pak přichází povzbuzení od spoluvěřících , aby bral Boží slovo víc vážně a
vstupoval do očekávání, které o nás Pán Ježíš má.  Nakonec přichází to nejtěžší a to je napomínání, aby
spoluvěřící srovnal krok s Božím slovem, s aplikacemi, které nám jsou předkládány jako směrovky pro naše křižovatky, kterými procházíme dnes a denně
!

"Konečně vás, bratří, prosíme a napomínáme v Pánu Ježíši, abyste vždy více prospívali v tom, co jste od nás přijali a co už také činíte: žijte tak, abyste se líbili Bohu."    1 Tesalonickým 4:1

Amen