Evangelium Boží

15.02.2015 00:00


Evangelium Boží

" Pavel, služebník Krista Ježíše, povolaný za apoštola, vyvolený ke zvěstování Božího evangelia, jež Bůh ústy svých proroků předem zaslíbil ve svatých Písmech, evangelia o jeho Synu, který tělem pocházel z rodu Davidova, ale Duchem svatým byl ve svém zmrtvýchvstání uveden do moci Božího Syna, evangelia
o Ježíši Kristu, našem Pánu
" ( Ř 1:1-4)

V tomto ůvodním pozdravu vidím velkou sílu slova. Na první pohled se zdá, že není co řešit. Podobné vstupní pozdravy jsou ve všech Pavlových epištolách. Jsou zde věty , které nás ujišťují o spasení vírou v Ježíše Krista, ale i tom, co pro nás znamená vtělení Božího Syna. Před týdnem jsem si četl Bibli, v posteli, před spaním. Otevřu tenhle úsek Písma a byl jsem potěšen silou jeho zvěsti . Podívejme se na to, co je obsahem Božího evangelia.

Mnozí křesťané ho zužují na "evangelium milosti" . Existuje jediné místo v Kralickém překladu Bible, které toto slovní spojení používá, a sice ve Sk.ap.20:24, cit. ".... jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží ".

V původním textu je to tak, jak překládají Kraličtí. Všechny ostatní překlady, které doma mám, tam přidávají písmeno "o" a pak se objevuje výraz "evangelium o Boží milosti". Pavlík k této praktice říká, že překladatelé, cit, " text doplňují vzhledem k povaze českého jazyka nebo pro zřetelnost ".

Tolik na ujasnění biblických pojmů. V podstatě jde o jedno evangelium, a sice o evangelium Boží, které v sobě obsahuje více významů a skutečností. A o tom chci dnes mluvit, abychom byli povzbuzeni k jeho hlásání a šíření. Ale pojďme pěkně popořádku. Apoštol Pavel říká, že je vyvolený ke zvěstování Božího evangelia

1. Evangelium

Evangelium,  " řecky "euangelion" znamená v překladu " dobrá zpráva ". Nejde jen o vlastní evangelia, která máme v Bibli- Matouš, Marek, Lukáš a Jan. Slovo "evangelium" také znamená něco životně důležitého pro každého člověka. Jde o "radostnou zvěst o spasení, kterou přinesl Ježíš lidem".

2. Spasení nejen pro věčnost

Dovolím si upozornit, že mnozí chápou význam slova " spasení " příliš úzce, a to jako záchranu pro věčnost. Skrze víru v zástupnou oběť Ježíše Krista jsme byli a budeme spaseni pro věčnou přítomnost v nebi s Bohem.

V Bibli máme bohatší slovník a řecké slovo " sózein " se překládá jako " zachránit, zachovat a uzdravit " . Znamená to také spasení, záchranu z tísně, vytržení z něčeho, co nás sužuje včetně nemocí a útlaku od démonských sil. Nejlépe to říká Novotný ve svém slovníku, cit. " Spasení je tedy pojem, který zahrnuje v sobě vše, co přinesl Kristus člověku a čeho vydobyl pro člověka svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním "

3. Boží evangelium

První novozákonní výskyt obratu " evangelium Boží " je v Mk.1:14  15 " Když byl Jan uvězněn,
přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium. Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte
pokání a věřte evangeliu.
".  Písmáci z řad evangelikálů jsou zvyklí dělit "dobrou  zprávu " na " evangelium Božího král." a " evangelium milosti ". Vychází z Kralického překladu, který překládá čtrnáctý verš slovy, cit. " evangelium Božího království". Ostatní překlady mluví o Božím evangeliu.      (Ještě Pavlík překládá, cit. " kázal blahou zvěst o Božím království "). 

To obsahuje 1)dobrou zprávu o příchodu Božího království na zem v osobě a díle Ježíše, který se po ukřižování a vzkříšení z mrtvých stal Kristem a Pánem a také obsahuje 2)dobrou zprávu o spasení z milosti, bez skutků, vírou v Ježíše jako Spasitele.

Ad.1.) Mt.4:23, cit. " Ježíš chodil po celé Galileji, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království Božího a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu.". Nejen, že se přiblížilo, ale království Boží už bylo
mezi nimi !
U Lukáše Ježíš říká zákoníkům, cit. "Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už vás zastihlo Boží království." ( Lukáš 11:20  ).

Království Boží neskončilo odchodem Pána Ježíše do nebe. Pokračuje skrze práci jeho učedníků a následovníků po celé generace věřících až dodnes. Jde o všeobecnou vládu nebe na zemi a demonstraci Boží lásky v moci, ke zjevení Boží slávy. K tomu, aby další a další lidi přicházeli ke Kristu jako Spasiteli a Pánu.

Ad.2.) O druhém evangeliu mluvil ap. Pavel ve Sk.20:24 , cit. " Ale já nepřikládám svému životu žádnou jinou cenu, než abych dokončil svůj běh a splnil úkol, který jsem dostal od Pána Ježíše: hlásat evangelium o Boží
milosti
" .

Jak to tak bývá: Termíny jsou správně, ale každý výkladový směr to chápe různě. Klasický evangelikální výklad říká ve stručnosti toto:  První evangelium, o Božím království,  bylo hlásáno Židům v době, kdy tady působil Ježíš. Po zrodu Církve se zvěstuje "evangelium milosti". Jde o evangelium, které nejvíce šířil apoštol Pavel v řeckém kulturním prostředí. Nakonec se téma uzavře tím, že "evangelium království" bude znovu zvěstováno v době Velkého soužení Židům, kdy Církev Boží bude už u svého nebeského Ženicha v nebi.

Tento komentář ke příliš jednoznačný. Je potřeba vnímat Boží slovo v celé jeho šíři a nevynechávat účelově jiná místa Písem.  A teď je načase vysvětlit, co to je " evangelium Boží". V této "dobré zprávě", která směřuje ke každému člověku, je celkové zaopatření, které máme v našem Spasiteli, Ježíši Kristu. Jak spasení od hříchu a jeho následků pro věčnost, tak vysvobození z nepříznivých okolností našeho života.

Tady jsem měl připravený delší text k doložení tohoto tvrzení Písmem. Vymazal jsem ho, protože tuto skutečnost nemusím z Písem dlouze dokazovat. Zahltil bych vás informacemi, až byste se v nich ztratili a neměli z toho nic. Řeknu to jednoduše a ještě jednou, ať se nám vryje do paměti : " Evangelium Boží obsahuje nejen spasení pro věčnost, ale i celkové zaopatření pro současnost " ! Haleluja !

Stačí si uvědomit hloubku jednoduchých veršů, cit. "  Vy však jste z Boží moci v Kristu Ježíši; on se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením, jak je psáno: `Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu´" (1 Kor. 1 : 30 - 31)

Existujeme a žijeme, z Boží moci, která je v Kristu Ježíši. ON se nám stal vším , cit. "  spravedlností, posvěcením a vykoupením" . Nevidíš ve svém životě " dokonalost " ?  Tak si pamatuj, že z Boží moci je Ježíš tvou spravedlností , ON tě posvěcuje svou obětí a vykupuje tě nejen pro věčnost, ale i pro časnost ze všeho možného i nemožného. To je naše duchovní přirozenost. Ta je " v Kristu " dokonalá.

Pak je zde " tělesná přirozenost ", naše tělo, duch a duše. Naše opravdická, hmatatelná skutečnost. Abych mohl
prožívat a užívat všechno to, co mám " v Kristu ", pak musím do toho ve víře vstoupit, doslova to uchopit. Ne ze svých přirozených sil, ale v moci a síle Ducha svatého skutečně žít "spravedlivě" před Bohem. To znamená "správně", podle zjevené Boží vůle.

V duchovní rovině už před Bohem spravedliví jsi, seš posvěcený a posvěcován a máš záruku vykoupení ze všeho možného i nemožného, co tě v životě potká. A teď do toho musíš vstoupit!  Jinak to neprožíváš a visí to někde nad tebou. Možná jsi ještě nedospěl k tomu, aby sis to vzal a bral plnými hrstmi. Z Božího bohatství, z přeplněného stolu všech darů, a abys bral jednu mocnou milost za druhou. Haleluja !  

Nejsme na život a všechno, co do našeho života vstupuje, ať dobré, či zlé, sami, cit. " nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne". ( Gal. 2:20 )

Evangelium Boží se u Ježíše projevovalo dvěma zásadními způsoby.

1)Silou slova a 2)viditelným znameními, osvobozováním s pout ďábla a zázraky.

Cituji, Lukáše, 4: 32  "Žasli nad jeho učením, poněvadž jeho slovo mělo moc" . Mělo Boží sílu " dynamis " . Jeho
slovo působilo Boží mocí a konalo svou práci v srdcích posluchačů. Proměňovalo je a přivádělo k novým
rozhodnutím vzít Boha vážně a milovat ho
" celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí " tak jak to bylo napsáno už v Mojžíšovském Zákoně ( Lk.10:27).  Naplňovala je Boží láska, protože to byla slova (Boha) Ducha svatého !

Nic nového a převratného to není. V Kristu  to máš, ale abys to prožíval, musíš do toho v síle Ducha svatého vstoupit. Haleluja ! Přijmout to a dělat to.

Tomuto učení se v evangelikálních kruzích říká " učení o svou přirozenostech". Byl jsem od malička vyučován v tom, co mě bylo v Kristu darováno a co v Něm mám. Dnes se tomu říká " identita v Kristu". Jenže to narazilo na strop. Chtěl jsem k Bohu blíž a ono to nešlo.    

Bylo to proto, že chyběla potřebná proměňující síla Ducha svatého.  Dnes mám nějakou duchovní zkušenost a znám východisko z této situace.

Je to tím, že se neoslovuje Duch svatý, netouží se po duchovních darech. Stačí vykazovat ovoce Ducha svatého, které se dá velmi dobře zaměnit s ovocem lidského intelektu a slušného vychování. Objevuje se značná nedůvěra v aktuální Boží moc atp.

Teď se zaměřím na úlohu Ducha svatého v tzv. "učení o dvou přirozenostech". 

Někoho to může nadzvednout a jednoduše mi otluče o hlavu verš z 2 Korintským 5:17, cit.  " Kdo
je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!
" . Souhlas, nejsem s tím v rozporu. To je pravda. V Kristu jsme nová stvoření " Ale zeptám :  " Je to tak ve tvém skutečném , hmatatelném životě 
? Nebo je to jen litera Písma, kterou přijímáš, ale neprožíváš 
!"

Teď mohou nastat dvě hraniční polohy našeho postoje k novému stvoření. Buď se zaměřím na skutky, stanu se vzorným, ale tlačím to z duševních sil s nedostatečnou podporou přítomného Ducha svatého. Působení Ducha svatého v jejich srdcích je brzděno tím, že odmítají Jeho roli v plánu spásy. Pak tam není vztah Boží lásky mezi člověkem a Bohem, ale jde o vztah lidské lásky a náklonnosti k Bohu. Ten vstup do " nového " je tlačen svými
silami s malým podílem Boží moci. Lpí se dodržování zvyklostí, ale skutečný, niterný vztah lásky mezi člověkem a Bohem tam není. 

Druhý hraniční stav je ten, že si nalhávám do vlastní kapsy. Že jsem " nové stvoření " a přitom ve skutečnosti
to neprožívám. Místo, abych do toho šel sám, stávám se konzumentem duchovna, které mi přináší a zprostředkovávají obdarovaní Boží služebníci. Jdu za osvobozením na tu či onu akci, absolvuji řadu seminářů, kursů atd. Ale vztah s Bohem nemusí být také osobní.

Prosím vás, nemám nic proti komukoli, kdo poctivě pracuje na Boží roli a šíří slávu a moc Božího království. Nemám nic proti pomoci od jiných, obdarovaných služebníků, nemám nic proti kurzům, na kterých můžu být z něčeho osvobozen. Ale nesmí se to stát základem mého křesťanského života.

Tím základem musí být vztah lásky k Bohu. Ježíš se musí stát mým Milým z Písně písní a já jeho
milou.  Chci vás povzbudit k zdravému duchovnímu sebevědomí ! Uvědom si , že v tobě taky " žije Kristus". Máš
Ducha svatého plně k dispozici. Staň se závislým na Ježíši, jako na svém Pánu a Jeho slovu. Haleluja !

Ne skrze toho či onoho, ne skrze svou duševní sílu, ale v síle Ducha svatého. A budeš hlásat a šířit Boží království, které obsahuje slovo o spasení z milosti, ale i Boží zaopatření na všechny způsoby. Měj mentalitu vítěze v Kristu a ne mentalitu poražených. Pěstuj modlitbu víry a přidávej k zvěsti evangelia o spasení
z milosti i modlitby víry za potřeby obrácených lidi ke Kristu. Nasávej
Boží slovo a žij ho ! 

3) Boží evangelium je evangelium o Božím Synu

Dobrá zpráva říká, že Boží Syn nás přišel navštívit. Stal se člověkem, aby mohl zemřít za tvoje a moje hříchy potupnou smrtí na kříži

Připomenu dva verše z našeho úvodního textu cit. "evangelia o jeho Synu, který tělem pocházel z rodu Davidova, ale Duchem svatým byl ve svém zmrtvýchvstání uveden do moci Božího Syna, evangelia
o Ježíši Kristu, našem Pánu

Ježíš Nazaretský byl vtěleným Božím Synem, který měl tu samou, Boží moc, jakou měl od počátku Boží Syn. ON žil z moci a síly Ducha svatého. Boží lásku k lidem projevoval skrze Ducha svatého, jímž byl počat. Divy a zázraky konal jako člověk plný Ducha svatého. Tím v Něm přebývala "veškerá plnost Božství". Dobrá zpráva o tom, že Boži Syn se k nám sklonil a stal se člověkem, Ježíšem, je v epištole k Hebrejům v první kapitole, cit.

" Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků;  v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem.  Bůh v pravý čas posílá svého Syna na zem v podobě Syna člověka. To je moc dobrá zpráva pro každého z nás. Text epištoly k Hebrejům pokračuje slovy, cit. "

Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje jménem, které mu bylo dáno. Komu kdy z andělů Bůh řekl: `Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!´ A jinde se praví: `Já mu budu Otcem a on mi bude Synem."  (Židům 1:1 - 5)  

Boží Syn přijal lidské tělo a tím se zrodil vztah nebeského Otce a Syna, Ježíše Nazaretského. Ze strany matky pocházel z rodu Davidova a ze strany Otce pocházel z Boha ! Ježíš dokonal dílo spásy a byl Duchem svatým uveden zpět do moci Božího Syna, tím, že byl Ježíš vzkříšen. O tom píše apoštol Pavel v úvodu epištoly k Římanům, cit.

 " o jeho Synu, který tělem pocházel z rodu Davidova, ale Duchem svatým byl ve svém zmrtvýchvstání uveden do moci Božího Syna, evangelia o Ježíši Kristu, našem Pánu"

 Na závěr zopakuji :

Evangelium Boží v sobě obsahuje jak evangelium o Božím království, tak evangelium o Boží milosti. Je v něm dobrá zpráva o Božím zaopatření na všechny způsoby tady a teď. V tomto životě. Neupínáme svou naději pouze do nebe, ale mám v Něm vysvobození z každé tísně, útlaku či trápení. Zvěstujme a šiřme evangelium Boží. Můžeme lidem posloužit nejen k modlitbě hříšníka, který poprvé v životě přijímá vírou Krista jako Spasitelem , ale může oprávněně očekávat další pomoc, tam , kde nás co tíží. Můžeme očekávat příliv Božího požehnání. Tam, kde v síle Ducha svatého nebudeme Boží evangelium omezovat pouze na zvěst o spasení pro věčnost, ale i pro časnost.

Mezi západními křesťany je značná nedůvěra v Boží moc a pomoc. Je to škoda, ale věřím, že před příchodem Pána Ježíše pro Církev, se věřící zvednou a půjdou do toho naplno

Amen